IHT: Obama ke Gaze mlčí, ale je pro něj výzvou

29.12. 14:58 | Autor: ČTK

Když nově zvolený americký prezident Barack Obama navštívil letos v červenci Izrael, konkrétně tedy město, které bylo opakovaným terčem palestinských raket, v podstatě schválil trestné údery, k nimž se tento víkend rozhodl Izrael, napsal list The International Herald Tribune.

"Pokud by někdo posílal rakety na můj dům, v němž v noci spí moje dvě dcery, pak bych udělal všechno, co by bylo v mých silách, abych to zastavil," řekl Obama novinářům ve Sderotu, malém městě u hranic s pásmem Gazy. "A očekával bych, že Izraelci udělají totéž," dodal.

Obama nastupuje do úřadu prezidenta a důsledky izraelských náletů - nejsmrtelnějších proti palestinským územím za celá desetiletí - budou další zahraniční krizí, kterou bude muset řešit, až 20. ledna 2009 usedne v Bílém domě. A to přesto, že se spolu se svými poradci snaží ze všech sil soustředit především na ekonomické problémy své země.

Gaza hoří, Obama v nákupním středisku na Havaji. Od svého zvolení řekl Obama jen málo konkrétního k zahraniční politice, zvláště pak v kontrastu s mnoha obsáhlými komentáři k hospodářské situaci.

On i jeho poradci odkládali odpovědi na otázky - kritici by řekli, že před nimi strkali hlavu do písku - s odůvodněním, že do 20. ledna 2009 může jen prezident George Bush mluvit za zemi coby prezident a vrchní velitel.

"Vždycky je jen jeden prezident," řekl Obamův poradce David Axelrod v neděli v televizním programu stanice CBS Face the Nation. Zopakoval tak větu, která se stala doslova mantrou celého přechodného období. "A tímto prezidentem je nyní George Bush."

Obama, který tráví svátky na Havaji, hovořil s ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou v sobotu. "Ale za Ameriku teď musí mluvit Bushova vláda," dodal Axelrod. "Nebylo by správné, kdybych k těmto záležitostem vyjádřil svůj názor."

Pohřeb tří palestinských dětí, které Izraelci zabili v Rafáhu. Ovšem jak ukazují boje v Gaze, události ve světě vždycky nezbytně nemusejí počkat na inauguraci nového prezidenta v USA. Ještě než se izraelsko-palestinský konflikt znovu rozhořel, oznámily Indie a Pákistán, že přesouvají vojáky k hranicím, a vyvolaly tak obavy z nové vojenské konfrontace v důsledku teroristických útoků v Bombaji.

Severní Korea nedodržela dohodu o jaderném odzbrojení a Írán nadále blokuje mezinárodní úsilí o zastavení svého jaderného programu. Nemluvě o dvou amerických válkách, které nadále pokračují v Iráku a Afghánistánu. To všechno si žádá okamžitou pozornost.

Obamovo zvolení vyvolalo jak mezi spojenci, tak mezi nepřáteli velká očekávání, že přichází éra nové americké politiky. Tím na něj vyvinuli tlak, aby rychleji dal najevo, co hodlá dělat. V případě Izraele a Palestinců Obama nenaznačil, že by měl lepší nápady než Bush, jak řešit existenční konflikt mezi Izraelem a Hamasem, radikálním hnutím, které kontroluje pásmo Gazy.

Obnovené boje - a mezinárodní odsouzení rozsahu izraelské akce - zmařily už tak malé naděje na rychlý pokrok mírového procesu, který Bush zahájil v listopadu 2007 v marylandském Annapolisu.

Zatím jediná izraelská oběť raket Hamasu od bombardování Gazy. Vyloučení Hamasu z jakýchkoli rozhovorů mezi Izraelci a prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, který kontroluje jen západní břeh Jordánu, bylo po celou dobu nastraženou minou, která hrozila vybuchnout a vyhodit do vzduchu celý nesnadný a choulostivý mírový proces.

Obama může získat jen málo, pokusí-li se stanovit ambiciózní cíle v tak nepředvídatelném problému, jakým je izraelsko-palestinský konflikt. Ovšem střet v Gaze, stejně jako narůstající napětí mezi Indií a Pákistánem naznačují, že nový americký prezident možná nebude mít na vybranou. "Můžete to ignorovat, můžete to odsunout na zadní hořák, ale stejně to vždycky vyleze, aby vás to kouslo," říká bývalý palestinský mírový vyjednavač Ghajš Umárí.

Foto: AP a Reuters

Autor: ČTK