Honduraský prezident zemi vedl jako svou haciendu

20.07. 09:40 | Autor: ČTK , Reuters

Bohatý honduraský majitel půdy Manuel Zelaya, k jehož jmění přispěla i levná práce a jehož otec byl kdysi vězněn za podíl na masakru rolníků, se pro některé lidi stal neuvěřitelným hrdinou pracujícího lidu. Pro jiné zase představuje zrádce své třídy.

Zelayu, svrženého prezidenta Hondurasu, který usiluje o plný návrat do funkce, si mnozí na jeho statku v rozlehlém horském údolí idealizují.

Dlouho předtím, než se stal prezidentem, byl Zelaya známý tím, že lidem rozdával peněžní hotovost, půdu i jídlo. Mnozí z nich pak "Melitovi" vyjadřovali ještě větší podporu v jeho úřadu. Poskytl jim totiž elektřinu, domovy a ohrazené fotbalové hřiště, které proto nazývají stadionem.

ČTĚTE TAKÉ: Honduras: Když se nevrátí, odstoupím, slíbil Micheletti
Svržený prezident: honduraský lid má povstat
Svržený Zelaya přemýšlel nad Hondurasem o seskoku padákem

"Za všechno, co máme, vděčíme prezidentu Zelayovi," říká Sonia Zavalaová, podle níž tři čtvrtiny ze 400 obyvatel Lepaguare cestovaly tři hodiny autobusem do hlavního města Tegucigalpy, aby se připojili k nedávným manifestacím za Zelayův návrat do funkce.

Spojenectví s Chávezem

V roce 2005 vyhrál Zelaya volby jako umírněný politik, ale jakmile se ocitl v úřadu, obrátil se doleva a pokračoval ve vytváření svých nepřátel, když se spojil se socialistickým venezuelským prezidentem Hugem Chávezem.

Z úřadu měl odejít v roce 2010, ale v červnu se dostal do sporu s honduraskou elitou, nejvyšším soudem i armádou kvůli svým plánům uspořádat referendum a získat si jím veřejnou podporu pro rozšíření prezidentských mandátů.

Víkendová jednání skončila krachem, hrozí prý krveprolití. Jeho kritikové se obávali, že se bude po Chávezově vzoru snažit udržet u moci. A neshody kolem legálnosti plebiscitu nakonec vedly 28. června k převratu.

Průzkumy veřejného mínění před tímto datem však ukazovaly jen malou podporu pro Zelayu.

A minulý týden s jeho svržením souhlasilo dokonce 41 procent respondentů ankety prováděné Gallupovým ústavem. Proti bylo pouze 28 procent. Zbývajících 31 procent názor nemělo.

Dokonce i Zelayovo domovské město bylo nerozhodné k jeho bratříčkování s Chávezem, jenž dlouho hledal po Latinské Americe levicové spojence.

"Je dobrý prezident ve všem, jedinou špatnou věc, kterou udělal, bylo, že se spojil s Chávezem," prohlašuje vyčouhlý zemědělský dělník Roger Cerna. Chávez "vede svou zemi, neřídí tuhle zemi".

Podle politických analytiků Zelaya převzal úřad se slabou základnou stoupenců a jeho vláda postrádala řízení, a to dokonce i když přišel se sociálními výdaji v jedné z nejchudších zemí Ameriky. Pak přišel loni o podporu své vlastní strany a podnikatelské elity, když zvedl minimální platy.

Obklopen levicovými ideologickými poradci Zelaya doufal, že se zařadí mezi latinskoamerické levicové vůdce, aby získal politickou identitu, upevnil základnu stoupenců a sklidil užitek z levné ropy, kterou mu přinesl vztah s Chávezem.

"Všichni ostatní jsou peoni"

"Nejsem si jistý, zda má Zelaya nějaké politické přesvědčení," upozorňuje Mark Ruhl, odborník na Honduras v jednom z vědeckých ústavů v Pensylvánii. "Myslím, že se rozhodl, že 'tohle je má nejlepší šance uspět v honduraské politice, protože uvnitř země si nevedu příliš dobře. Potřebuju zdroje zvenčí, které mi pomohou koupit slušnou podporu'."

Levicový příznivec svrženého prezidenta. Manévr se nevydařil částečně proto, že Honduras nemá tradici levicové politiky. "Honduraská politika se pohybovala vždycky od pravého středu ke krajní pravici," vysvětluje americká politoložka Christine Wadeová. "Politické strany v Hondurasu jsou pro bohatou třídu skutečným motorem, aby se udržela u moci."

Podle honduraského politického analytika Efraina Díaze je Zelaya typickým honduraským prezidentem a silným mužem venkova. "Zemi vede jako svou haciendu: Já jsem boss a všichni ostatní jsou peoni," říká Díaz.

Lepaguare je částí departementu Olancho v centrální části země. Je známé muži se sklonem k machismu, kteří s sebou stále nosí pistole a mačety. V roce 1975 tu bylo na Zelayově ranči zmasakrováno 14 rolnických aktivistů. Zelayův otec byl na pět let uvězněn a později omilostněn, připomíná Juan Ramón Martínez, rovněž politický analytik a výzkumník. Někteří stoupenci Zelayovy rodiny obviňují z masakru armádu.

mapa.