Bude Nikaragua první zemí bez tištěných novin?

03.02. 11:18 | Autor: ČTK

Nikaragua by se mohla stát první zemí světa bez tištěných novin, varoval minulý týden nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Nikaragujská vláda autoritářského prezidenta Daniela Ortegy totiž podle něj ve snaze umlčet opoziční média už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi. Několik deníků už kvůli tomu přestalo vycházet.

"I ve státech, jako je Sýrie či Somálsko, jsou tištěné deníky... Naše dny ale mohou být brzy sečteny kvůli diktatuře. Nikaragua by tak získala nechvalné prvenství jako jediná země světa bez tištěných novin," píše se ve článku deníku La Prensa, který vychází v Nikaragui od roku 1926.

"Tisk v naší zemi je vystaven rozmarům diktatury. Rozhodli se nás zavřít," citoval v neděli argentinský server Infobae Cristianu Chamorrovou, dceru někdejší nikaragujské prezidentky (1990-1997) Violety Chamorrové, jejíž rodina deník La Prensa vlastní.

Kvůli obstrukcím celního úřadu, který od září 2018 zadržuje materiál pro dvě velké vydavatelské firmy, skončil už v Nikaragui loni v září druhý nejvýznamnější nezávislý deník v zemi El Nuevo Diario, deník Metro či populární list Q'hubo.

Podle šéfeditora deníku La Prensa Eduarda Enríqueze celní úřad konkrétně nevysvětlil důvod, proč materiál mediálním firmám zadržuje. "Řekli nám jen, že jsou to 'příkazy shora'," řekl serveru Infobae Enríquez. Podle něj za tím pokynem stojí prezident Ortega, který je v čele země už 13 let, a jeho manželka Rosario Murillová, která je tři roky viceprezidentkou. Podle opozice se Ortega drží u moci díky manipulacím voleb a potlačování opozice. V zemi jsou podle nevládních organizací pro lidská práva desítky politických vězňů.

V Nikaragui trvají od dubna 2018 protivládní protesty, které si podle Meziamerické komise pro lidská práva vyžádaly na 320 obětí. Většina z nich zemřela na následky brutálního zásahu policie. Ortegova vláda přiznává 200 obětí. Demonstrace vypukly původně jako manifestace proti důchodové reformě, posléze přerostly v protesty za odstoupení prezidenta Ortegy. Tento někdejší partyzánský vůdce stál v čele Nikaraguy i v 80. letech minulého století.

Foto: Pixabay.com/kaboompics

Autor: ČTK