Vraždy, mučení či únosy politických odpůrců byly během brazilské vojenské diktatury z let 1964-1985 státem schvalovanou praxí a lidé zodpovědní za tyto činy by měli být souzeni. Takový je závěr dlouho očekávané zprávy o zločinech diktatury, kterou parlamentní komise vyšetřující toto období předala prezidentce Dilmě Rousseffové. Komise navrhla zrušit letitý zákon o amnestii, která brání v trestním stíhání představitelů diktatury.
"Za vojenské diktatury se represe a potlačování politické opozice staly státní politikou, vytvářenou a realizovanou na základě rozhodnutí prezidenta a vojenských ministrů," uvádí zpráva, na níž sedmičlenná Národní komise pravdy pracovala přes tři roky. Parlamentem vybraní členové komise pátrali v archivech, lékařských a pitevních záznamech a hovořili s oběťmi, jejich rodinami i s představiteli tehdejšího režimu.
Komise na základě tohoto obsáhlého vyšetřování odmítla verzi historie, kterou uplatňují obhájci fungování diktatury a podle níž k vážným porušováním lidských práv docházelo pouze ojediněle a mělo je na svědomí jen několik vojáků. Podle komise šlo o systematické praktiky: zdokumentovala 191 případů zabitých a 210 zmizelých lidí, které měli na svědomí představitelé diktatury.
"Tato čísla jistě neodpovídají celkovému počtu mrtvých a zmizelých, ale jen počtu případů, které bylo možno ověřit," uvádí zpráva. Vyšetřovatelé prý narazili na množství překážek, těžké bylo podle nich zejména dostat se k vojenským dokumentům, které byly často podle armády zlikvidovány.
Seznam lidí, kteří podle komise jasně porušili lidská práva v době diktatury, obsahuje 377 jmen. Dosud naživu je z nich asi stovka.
Prezidentka Rousseffová, která byla jako členka levicové gerily sama v 70. letech vězněna a mučena, při prezentaci zprávy neskrývala emoce. "Brazílie si zaslouží pravdu... A nejvíce ze všeho si zaslouží pravdu ti, kdo ztratili příbuzné, přátele či kolegy a kteří stále trpí, jako kdyby umírali dnes a denně znovu," řekla prezidentka se slzami v očích.
Případná změna či zrušení zákona o amnestii přijatého v roce 1979, který zakazuje stíhání politicky motivovaných zločinů z období vojenského režimu, však nepatří mezi její priority. Podle expertů chybí brazilské vládě i politická vůle k prosazení tak zásadní změny. Na rozdíl od sousedních zemí Argentiny, Chile či Uruguaye, kde již byla řada lidí odpovědných za zločiny vojenských vlád potrestána, v Brazílii zřejmě zatím mohou stárnoucí elity režimu z let 1964 až 1985 klidně spát.
Komise přitom varuje, že násilí z doby diktatury trvá dodnes, protože pachatelé tehdejších zločinů nebyli obžalováni, vyšetřováni ani odsouzeni, poznamenal zpravodajský server BBC.
Začátkem roku plukovník Paulo Malhaes pod záštitou imunity veřejně vypověděl, jak mučil a zabil mnoho lidí. Upřesnil také techniky mučení, ve kterých byl spolu s dalšími brazilskými kolegy vycvičen v Británii. Krátce po jeho výpovědi zavraždili tohoto šestasedmdesátiletého bývalého vysokého představitele armády tři neznámí muži.
Komise již v dubnu naopak dospěla k tomu, že bývalý oblíbený brazilský prezident s českými kořeny Juscelino Kubitschek de Oliveira nebyl zavražděn vojenským režimem, ale skutečně se v roce 1976 stal obětí autonehody, jak tehdy uvedly úřady. Kubitschek de Oliveira stál v čele státu v letech 1956 až 1961, zemřel na silnici u města Resende 22. srpna 1976, kdy mu bylo 73 let. Na pohřeb přišlo 350 tisíc lidí a úřady mu později vybudovaly památník.
Nové údaje ukazují, že téměř 14 procent všech domů v Japonsku je prázdných. Přebytek nemovitostí přitahuje rostoucí zájem...
Tisíce Izraelců protestovaly a požadovaly, aby premiér Benjamin Netanjahu přijal dohodu o příměří s radikálním palestinským...
Vybrané informace a čísla o pandemii covidu-19 (Světová zdravotnická organizace před rokem, 5. května 2023 oznámila, že pandemie...
Desítky zákonodárců z Demokratické strany amerického prezidenta Joa Bidena dali šéfovi Bílého domu najevo, že se domnívají, že...
Po dlouhé zimě vyhlížíme jaro a začínáme plánovat letní dovolenou. Přinášíme vám tip, jak tu letošní mít co nejblíž domovu,...
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek oznámila, že ukončila fázi vyšetřování korupce a podvodného jednání ve věci zbrojních...
Izraelská armáda oznámila, že její jednotky získaly kontrolu nad čtvrtí Rimál v Gaze, kde dříve objevila tunely, které používali...
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z...
Banky v Hongkongu jsou teď v přední linii snah ujasnit si, jak bude vypadat digitální měna hongkongské centrální banky,...
Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der...
Stovky vojáků v noci na dnešek v Londýně nacvičovaly vojenský průvod, který bude součástí ceremonií při korunovaci krále Karla...
Ve státě Bihár na východě Indie zemřelo od soboty kvůli otravě po požití pančovaného alkoholu nejméně 27 lidí. Informovala o tom...
Ve Spojených státech minulý týden málem zemřel 16letý černošský chlapec, který omylem zazvonil na špatné adrese. Z domu ho totiž...
Nedělní výrok brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, vzbudil...
Ve své rezidenci v Chartúmu, kde už několikátý den zuří boje mezi armádou a milicemi, byl napaden velvyslanec Evropské unie v...
Japonsko dnes podalo Rusku protest proti plánovaným vojenským cvičením, které Moskva hodlá v nadcházejících dnech provést v...
Premiér Petr Fiala se dnes v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Prezident Filipín na společné...
Ve Švédsku dnes začalo největší vojenské cvičení za více než 25 let. Manévry s názvem Aurora 23 mají otestovat schopnost reakce...
Podíl čínských značek na ruském trhu s chytrými telefony v letošním prvním čtvrtletí dosáhl více než 70 procent ve srovnání se...
Íránské úřady od soboty zavřely na 140 obchodů a dvě desítky restaurací kvůli tomu, že jejich zákaznice nedodržovaly islámský...