Američtí špioni cíleně špehovali úřady EU, Brusel nechápe

29.06. 22:08 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 30.06. 10:05

Americká tajná služba Národní agentura pro bezpečnost (NSA) cíleně sledovala Evropskou unii. Američané nainstalovali odposlouchávací zařízení na unijním zastoupení ve Washingtonu a že také pronikli do příslušné počítačové sítě. Útokům údajně byly vystaveny i kanceláře v New Yorku a Bruselu.

Magazín Der Spiegel se odvolává na dokumenty někdejšího technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, jenž vyzradil výzvědné praktiky rozvědky a který se nyní skrývá před americkou justicí. Ze zmíněných tajných listin, do nichž nahlédl Der Spiegel, vyplývá, že sledováním nebyli vystaveni jen občané EU, ale i unijní kanceláře.

V jednom z dokumentů NSA ze září 2010, který nese označení "přísně tajné", se popisuje, jak tajná služba napadla diplomatické zastoupení unie ve Washingtonu. V rámci průniku, kdy agenti v unijním centru nainstalovali takzvané štěnice a infiltrovali počítačovou síť, získali Američané přístup nejen k poradám v unijních prostorách, ale také přístup k elektronické poště a interním dokumentům v počítačích.

Útoky na zařízení EU tak ukazují na další rovinu špionážních aktivit Spojených států. Obdobným způsobem americká rozvědka pronikla údajně i do unijního zastoupení při OSN. Ve zmíněném zářijovém dokumentu jsou podle Der Spiegel jmenováni Evropané jako cíl.

Američané jsou podle všeho zodpovědní i za odposlechovou operaci, která se uskutečnila v Bruselu. Před zhruba pěti lety upoutalo pozornost unijních bezpečnostních expertů vícero nezdařených telefonátů. Incident se týkal unijní budovy Justus Lipsius, kde sídlí Evropská rada a Rada ministrů EU. Stopa volajícího přivedla experty do bruselského sídla NATO. Podrobná analýza údajně ukázala, že telekomunikační útoky směřovaly z chráněného zařízení NATO, které používala NSA.

V budově Justus Lipsius má každý členský stát unie prostory, kam se mohou ministři uchýlit například k poradám. Tyto prostory jsou vybaveny telefonní a internetovou linkou.

Materiály, které Snowden médiím předal, informují o tajném protiteroristickém programu, který nese krycí název PRISM. V jeho rámci získávají NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků. Program zahrnuje také odposlechy.

V reakci na zveřejněné informace už reagoval zástupci Evropské unie: trvají na "vyčerpávajícím objasnění" zpráv o odposlechu kanceláří EU americkými tajnými službami. Podle britské stanice BBC to prohlásil šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Evropa by podle Schulze měla "urychleně" dostat další informace od amerických úřadů.

"Jménem Evropského parlamentu žádám vyčerpávající objasnění a urychlené dodání dalších informací od amerických úřadů," uvedl v prohlášení Schulz. K jeho slovům se podle BBC připojil lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. "Jsou-li tyto informace pravdivé, je to nechutné. Spojené státy by měly spíš špehovat vlastní tajné služby než své spojence," uvedl ministr.

Podle analytiků BBC není úplně jasné, k jakým informacím se americké zpravodajské služby v EU mohly dostat. Podrobnosti o názorech Evropy na obchodní a vojenské záležitosti by ale mohly být užitečné americkým politikům, kteří s evropskými partnery jednají.

Americká vláda zatím informace německého časopisu nekomentovala.

Foto: ČTK

Autor: ČTK