Americká spása pro Kurdistán. XXXIX. díl
Jedinou celistvější skupinou v Iráku, která si nepřála a dodnes nepřeje odchod Američanů, jsou Kurdové.
Jejich pozice po volbách roku 2005, jichž se s šíity na rozdíl od sunnitů zúčastnili ve vysokém počtu, jsou na jakémsi jejich historickém maximu. Ještě nikdy nebyli Kurdové tak blízko naplnění svých odvěkých snů o vlastním státu, ať už má jakoukoli federativní nebo konfederativní formu s Araby.
V relativně podobné situaci, ale mnohem růžovější, jsou šíité. Třebaže jsou v Meziříčí nejsilnější náboženskou skupinou, jejich předákům nikdy moc v Iráku nepatřila: Britové po první světové válce při „výrobě" Iráku vsadili na sunnitský královský rod a na sunnitské klany.
Snaha šíitských vůdců, a to i umírněných, dostat do ústavy zvykové náboženské právo šaríu, má odpůrce v Kurdech, sunnitských Arabech a v liberálních šíitech, jejichž pozice není ovšem nijak silná.
Zakletý Kirkúk
Kurdská radost z vlivu na ústavodárný parlament, kde bez nich šíité nemohou vládnout, značně kalí strach z mocného severního souseda. Turecko se po volbách v lednu 2005 naježilo. Několikrát varovalo Kurdy, aby nerozšiřovali území své autonomie o národnostně smíšený ropný Kirkúk a aby se nepokoušeli právě tam umístit hlavní město své autonomní správy nebo dokonce svého nezávislého státu.
Kurdové chtěli po celé roky americké okupace uspořádat v Kirkúku referendum o připojení k jejich autonomnímu Kurdistánu. To se dosud uspořádat nezdařilo a z velké části k tomu chybí i pořádná porce vůle. Podivné zájmové uskupení, jemuž se mediální zkratkou říká „mezinárodní společenství", po americkém fiasku v Iráku o jakékoli změny ztratilo zájem a tudíž i o garance v tak národně a nábožensky složitém kirkúckém (ale i mosulském) problému, jemuž vévodí nad slunce jasnější a pochopitelný fenomén, nafta.
Kurdy v prosinci 2006 poděsila zpráva amerického kongresu z tak zvané Bakerovy a Hamiltonovy komise, protože mezi irácká remedia zahrnula větší roli pro ústřední vládu v Bagdádu. V té době se počítalo s tím, že na jaře 2007, až slezou sněhy, vpadnou Turci do iráckého Kurdistánu, aby zlikvidovali zázemí komunistické PKK (v Iráku žijí čtyři až pět milionů Kurdů, v Turecku nejméně čtrnáct).
Vláda George Bushe ani současná Baracka Obamy mají na popouzení Turků ten nejmenší zájem. Zůstávají po boku spojence z NATO, jemuž přikládají klíčovou roli v islámském světě.
Turci si jsou své důležitosti i velikosti vědomi a dávají jasně najevo, že se rozhodli alternovat svou politiku: přestali sázet jen na cestu na západ do Evropy, ale už od dvou let usilují o návrat do starých osmanských hranic a o uspořádání vztahů se svými arabskými, kavkazskými, balkánskými a íránskými sousedy.
Bezedné obchody
V rámci tohoto novoosmanismu se silně ochladily vztahy s Izraelem, výrazně zlepšily se Syřany a Íránci a v té logice i s iráckými Kurdy. Zatímco turecká armáda soustavně válčí s domácími kurdskými komunisty a podniká vpády do severního Iráku proti jejich základnám, s autonomní správou Kurdistánu vládnou pragmatické vztahy postavené mimo jiné na lokálním businessu, obchodu a pašování všeho druhu.
Začátkem roku 2003 stával na severu Iráku v oblastech kontrolovaných Kurdy kalašnikov podle typu a stavu 75 až 150 dolarů. Po americké invazi ceny automatů a pistolí s municí, které zanechali uprchlí iráčtí vojáci ve skladech, klesly. Roku 1992 ovšem stál kalašnikov v Kurdistánu dolarů třicet.
Koncem roku 2006 v Kurdistánu stojí kalašnikov 210 až 650 dolarů, v iráckých sunnitských oblastech dokonce osm set dolarů. Speciální modely kalašnikovů, s nimiž se dával mimo jiné fotografovat Abú Musab, stály až dva tisíce dolarů.
Ceny rostly se zájmem. Když byli z husajnovských vězení propuštěni kriminálníci všech typů, začaly se v létě 2003 formovat sunnitské partyzánské skupiny a na jihu Iráku šíitské milice. Cena kalašnikova poskočila na 200 dolarů.
Ceny pistolí se od roku 2003 do vypuknutí „surge" téměř ztrojnásobily. Devítimilimetrové kalibry západních modelů (Walther P99 a Glock 19) se koncem roku podle údajů reportérů listu New York Times prodávaly v kurdské Sulajmáníji za 1100 až 1800 dolarů. Stejné druhy zbraní byly v západní Evropě k mání za 400 až 600 dolarů.
Dealeři tvrdili, že zbraně, které Američané dávají na šíitském jihu Iráčanům, lze druhý den koupit na trhu. Irácká armáda a policie kontrolovaná šíity je odprodávají. Američané vládě do konce roku 2006 dodali 370 tisíc střelných zbraní, z velké části z Bosny nebo z nákupů od zemí bývalého východního bloku.
Vláda za ně zaplatila 133 milionů dolarů, které vzala z fondu na pomoc a obnovu. Podle informace zvláštního inspektora pro obnovu Iráku to bylo 138 tisíc pistolí Glock a 165 tisíc kalašnikovů.
Většina zbraní na černém trhu pochází z arzenálů policie a vládních jednotek. Reportéři listu byli ujištěni, že na tržiště se nedostanou z vládní výzbroje a výstroje jen zbraně. V nabídce měli obchodníci i ne příliš dobře přestříkaná policejní auta.
Irácká policie |
|
V pololetí 2006 zaměstnávalo vnitro ovládané od listopadu 2005 šíity 270 tisíc policistů a imigračních úředníků. Policisté se rekrutovali hlavně ze šíitských milic, především ze sadrovců a badrovců. Pro válku se šíity založili kajdisté a salafisté Umarovy brigády. V podzemí prý proti nim stojí na dvacet tisíc sunnitů všech směrů. Americká administrativa Iráku označila rok 2006 "rokem policie". Vydala kontrolní zprávu o činnosti policie od října 2005 do května 2006. Američané zaregistrovali čtyři sta případů korupce, násilností, únosů a obecné zločinnosti. Přes léto čísla přestala platit, protože došlo k explozi násilí páchaného nejen v uniformách policie, ale i jejími členy. Ukázalo se, že důstojníci berou peníze od „mladých", že parta policajtů kradla po Bagdádu telekomunikační zařízení a prodávala to partyzánům na výrobu bomb. Generál policie a soudce brali peníze od lidí podezřelých z terorismu, jiní v hodnosti generála a kapitána organizovali únosy a přímo se podíleli na businessu s rukojmími, dokonce unášeli sami sebe a brali peníze od příbuzných. Velící generál policie v provincii Dijála byl vyhozen pro alkoholismus, jiný v Nínávě měl soukromou armádu o 1400 mužích. Šíitští policisté mučili elektřinou, měli v Bagdádu utajované vězení se 650 zajatci, kteří byli objeveni Američany v listopadu 2005 a zcela podvyživení osvobozeni ("Wolfova brigáda"). Podobně bylo v listopadu 2006 nalezeno v zoufalém stavu 284 vězněných mužů ve věku od sedmi do 22 let na západním okraji Bagdádu. |
Čtěte dále
Hamás zveřejnil video dvou Izraelských rukojmích
Palestinské hnutí Hamás dnes zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při teroristickém útoku na Izrael 7....
Oblast kolem sopky Vesuv dnes ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9 stupně
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole dnes ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9 stupně. Informovala o tom agentura...
Tisíce lidí vyšly do ulic maďarské metropole Budapešti na protest proti vládě premiéra Viktora Orbána
Tisíce lidí vyšly do ulic maďarské metropole Budapešti na protest proti vládě premiéra Viktora Orbána. Demonstranti, vedení...
Před 70 lety bylo patentováno první sněžné dělo
Američané Art Hunt, Dave Richey a Wayne Pierce vyráběli a prodávali lyže, jejich obchod ale notně poznamenal nedostatek sněhu ve...
Nezapomenutelná dovolená na ostrově? To je Cres v Chorvatsku!
Po dlouhé zimě vyhlížíme jaro a začínáme plánovat letní dovolenou. Přinášíme vám tip, jak tu letošní mít co nejblíž domovu,...
Ukrajina ukončila vyšetřování zbrojní zakázky, podnikatelskou družstevní záložnu (PDZ) z ničeho neviní
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek oznámila, že ukončila fázi vyšetřování korupce a podvodného jednání ve věci zbrojních...
Izrael získal kontrolu nad významnou čtvrtí Rimál v pásmu Gazy, uvedla armáda
Izraelská armáda oznámila, že její jednotky získaly kontrolu nad čtvrtí Rimál v Gaze, kde dříve objevila tunely, které používali...
Evropský parlament odhlasoval změny v emisních opatřeních
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z...
Banky v Hongkongu se připravují na novou digitální měnu
Banky v Hongkongu jsou teď v přední linii snah ujasnit si, jak bude vypadat digitální měna hongkongské centrální banky,...
Evropská komise chce zklidnit vztahy s Čínou, za Tchaj-wan se ovšem nadále staví
Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der...
Londýnští vojáci v noci trénovali na korunovační slavnost
Stovky vojáků v noci na dnešek v Londýně nacvičovaly vojenský průvod, který bude součástí ceremonií při korunovaci krále Karla...
Hromadná otrava alkoholem v Indii má na svědomí již více než 27 obětí
Ve státě Bihár na východě Indie zemřelo od soboty kvůli otravě po požití pančovaného alkoholu nejméně 27 lidí. Informovala o tom...
Chlapec v USA zazvonil na špatné adrese, muž z domu ho střelil do hlavy
Ve Spojených státech minulý týden málem zemřel 16letý černošský chlapec, který omylem zazvonil na špatné adrese. Z domu ho totiž...
"Za válku může Ukrajina i Rusko", kontroverzní výrok brazilského prezidenta vyvolal vlnu kritiky
Nedělní výrok brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, vzbudil...
Evropský velvyslanec napaden v Súdánu
Ve své rezidenci v Chartúmu, kde už několikátý den zuří boje mezi armádou a milicemi, byl napaden velvyslanec Evropské unie v...
Rusko plánuje vojenské cvičení v blízkosti japonských ostrovů, Japonsko protestuje
Japonsko dnes podalo Rusku protest proti plánovaným vojenským cvičením, které Moskva hodlá v nadcházejících dnech provést v...
Petr Fiala navštívil Filipíny, setkal se s prezidentem Ferdinandem Marcosem
Premiér Petr Fiala se dnes v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Prezident Filipín na společné...
Švédsko zahájilo rozsáhlé vojenské cvičení
Ve Švédsku dnes začalo největší vojenské cvičení za více než 25 let. Manévry s názvem Aurora 23 mají otestovat schopnost reakce...
Čínské značky v rusku ovládají trh s chytrými telefony
Podíl čínských značek na ruském trhu s chytrými telefony v letošním prvním čtvrtletí dosáhl více než 70 procent ve srovnání se...
V Íránu zavírají obchody, kde ženy nenosí hidžáb
Íránské úřady od soboty zavřely na 140 obchodů a dvě desítky restaurací kvůli tomu, že jejich zákaznice nedodržovaly islámský...
Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi