Rozdělená Libye. Lidé v Tripolisu si dávají pozor (nejen) na pusu

19.02. 18:50 | Autor: - red -, ČTK , Reuters

Od začátku povstání proti Kaddáfímu uplynuly čtyři roky. Důvodů k oslavám ale moc není.

Na první pohled vypadá život v libyjské metropoli Tripolisu normálně. V kavárnách se popíjí kapučíno, dobře zásobené obchody nabízejí cokoli od italského prádla po francouzský sýr. Z časů vlády Muammara Kaddáfího se ale přece jen něco zachovalo - lidé se vyhýbají debatě o politice. Tripolis ovládá od loňského srpna skupina milicí, která si říká Libyjský úsvit. Mnoho Libyjců se stále bojí, aby je kritika nepřivedla do tábora zrádců.

Libye, schopná produkovat ropu, je rozštěpena na dvě části. Jedné vládnou milice v Tripolisu, druhé mezinárodně uznávaná vláda Abdalláho Sáního sídlící v Tobrúku. Obojí mají za zády různé druhy někdejších oponentů režimu, kteří byli jednotní jen do Kaddáfího pádu. Teď si každý z těchto táborů brání své území a přístavy s ropnými terminály do něj spadající. Anarchie mezitím využívají extremisté hlásící se k Islámskému státu.

Od léta v bojích druhé občanské války zemřely tisíce Libyjců a 400 tisíc občanů raději uprchlo do bezpečnějšího vnitrozemí. Oba tábory se vzájemně obviňují ze zrady, terorismu a válečných zločinů, obyčejní lidé se chtějí vyhnout problémům, tak mlčí.

"Já nechávám politiku jenom na doma. Nehodlám se dostat do potíží za kritiku vlády nebo ozbrojených skupin. Politická atmosféra v Libyi teď je taková: Buď jste se mnou, nebo proti mně," říká podnikatel Mahmúd.

Italská ambasáda v Tripolisu byla uzavřena. Mnohé zahraniční podniky i diplomaté od loňského léta z Tripolisu kvůli bojům odešli. Stejně tak novináři a ochránci lidských práv, kteří stáli na Sáního straně. Z těch samých obav o vlastní bezpečnost pak zastánci Libyjského úsvitu prchli z Benghází a dalších měst na východě do Tripolisu.

"Už jsem se tam necítil dobře. Nemůžete tam nic říct proti Haftarovi, protože vás hned označí za islamistu," říká novinář, který dříve působil v Benghází. Vysloužilý generál Chalífa Haftar kolem sebe shromáždil odpůrce ozbrojenců a bojuje s islamisty na vlastní pěst.

Jelikož tedy v Tripolisu mluvit nahlas není radno, přesunuly se argumenty na zdi pokryté nesčetnými graffiti. Ne karamě, říká jeden nápis s odkazem na Haftarovu kampaň. Nějaký Haftarům fanoušek však Ne přeškrtal a připojil slůvko Ano. Čtvrť Fašlúm i předměstí Tádžúra byly mezi prvními, kdo povstal proti Kaddáfímu. Teď se na tamních zdích najde vše od podpory Haftarova boje po vzývání Libyjského úsvitu nebo Muslimského bratrstva a dokonce i skupiny Ansar aš-Šaría, která je mnohými považovaná za teroristickou.

Všechno je v pohodě...

Nynější vládci Tripolisu se musejí snažit, aby ukázali, že hlavní město žije normálně. Zvou zahraniční novináře, vrátili se i někteří diplomaté, ovšem kontaktům s neuznávanou vládou se vyhýbají. Zbývající obchodníci omezili své aktivity, jelikož finanční transakce z Libye jsou obtížné. Boje Libyi připravují o zisky z ropy, dolarové zásoby v bankách se tenčí.

"Mám teď málo práce," říká Muhammad, který pomáhal zahraničním podnikům vést úřední agendu. K pocitu izolace určitě přispělo stažení zahraničních leteckých společností. Spojení se světem zajišťují libyjské aerolinky, letadla jsou však vyprodaná na týdny dopředu.

Hotel Corinthia se stal v lednu terčem útoku. Další cizinci odjeli po lednovém útoku na luxusní hotel Corinthia, který býval do té doby bezpečným útočištěm zahraničních delegací. Zemřelo tehdy devět lidí včetně jednoho Američana a jednoho Francouze. Další dva velké hotely Rixos a Radisson Blu jsou zavřené.

Po útoku se v ulicích objevily posílené policejní jednotky, avšak lidé se bojí. Obchody se zavírají časně, lidé už po setmění nevycházejí. "Večer už nechodím za přáteli. Buď u nich přespím, nebo tam nejdu vůbec," popsal své večery jeden z vládních úředníků.

Foto: ČTK/AP/imago stock&people/ZUMA

Autor: - red -, ČTK , Reuters