Podpis mírové dohody v Kongu se komplikuje

22.01. 20:11 | Autor: ČTK

Mezi konžskou vládou a povstaleckými skupinami se před očekávaným podpisem dohody o ukončení bojů na západě země objevily nové neshody. Jednání budou pokračovat ve středu, kdy se očekává oficiální uzavření mírové smlouvy.

Mluvčí povstalecké skupiny generála Laurenta Nkundy uvedl, že byli připraveni složit zbraně výměnou za částečnou amnestii, ale vláda text dohody přes noc údajně změnila. Prý jej chtěla podepsat nikoli jako strana úmluvy, ale jako svědek.

ČTĚTE TAKÉ: Kongo: armáda spolufinancovaná EU se rozprchla

Kmenové milice mai mai zase oznámily, že na ně ráno zaútočily Nkundovy jednotky, a proto pohrozily, že dohodu nepodepíšou.

V pondělí vláda a 20 skupin rebelů ve městě Goma ohlásily, že se jim podařilo po dvou týdnech vyjednávání dosáhnout shody o ukončení bojů v západokonžské provincii severní Kivu a že mírovou smlouvu oficiálně uzavřou dnes. Složité mírové rozhovory začaly v Gomě 6. ledna.

Humanitární krize trvá

Četné povstalecké jednotky, mezi nimiž k nejpočetnějším patří muži generála Nkundy, v severním Kivu ze svých základen terorizují místní obyvatelstvo. Různé odhady uvádějí 400 až 800 tisíc lidí, kteří tam museli loni opustit domovy.

Nkunda zběhl před několika lety z vládní armády a zformoval vlastní jednotky. V roce 2004 byl obviněn z válečných zločinů. On však uvádí, že pouze ochraňuje příslušníky kmene Tutsi před rwandskými členy kmene Hutu, kteří okupují pralesy ve východním Kongu. Kmen Tutsi se stal obětí rwandské genocidy v roce 1994, během níž zahynulo nejméně 800.000 lidí, podle některý zdrojů až milion.

Lokální konflikt v severním Kivu navázal na občanskou válku v Kongu z let 1998 až 2003. V zemi také nadále trvá jedna z největších humanitárních krizí na světě.

Podle nově zveřejněného výzkumu Mezinárodního výboru pro uprchlíky (IRC) a australského Burnetova institutu umírá v Kongu každý měsíc 45.000 lidí. Jinak vyčísleno - na tisíc obyvatel Konga připadá měsíčně 2,2 umrtí.

Podle autorů výzkumu válka a její důsledky v Kongu zahubily dohromady 5,4 milionu lidí. Jedná se tedy o válečný konflikt s nejvyšším počtem obětí od druhé světové války.

Většina mrtvých nezahynula násilnou smrtí, ale v důsledku nemocí a podvýživy. Téměř polovinu zemřelých tvoří děti do pěti let. Největšími zabijáky podle výzkumu jsou malárie, zápal plic a průjmová onemocnění, tedy snadno léčitelné nemoci. Kongo však vydává na zdravotnictví nejméně peněz ze všech zemí na světě - na jednoho obyvatele v přepočtu necelých 270 korun ročně. Ve Spojených státech je to v přepočtu skoro 108 tisíc korun za rok.

Foto: AP

Autor: ČTK