Nigerijská armáda: Víme, kde drží unesené školačky

27.05. 10:40 | Autor: ČTK , BBC

Proti nečinnosti nigerijské vlády demonstrovaly minulý týden tisíce lidí.

Velitel nigerijského letectva Alex Badeh oznámil, že armáda už ví, kde se nachází více než 250 školaček unesených příslušníky teroristického hnutí Boko Haram. Konkrétní místo prý však z taktických důvodů nemůže prozradit. Badeh zároveň oznámil, že vojáci neplánují osvobodit dívky násilím, aby jim přitom neublížili.

Nigerijská vláda v pondělí údajně odvolala již téměř dojednanou dohodu o výměně unesených školaček za vězněné příslušníky Boko Haram. Hnutí uneslo více než 300 školaček z gymnázia v Chiboku na severu země v polovině dubna. O měsíc později se zmocnilo dalších jedenácti dívek z vesnic Warabe a Wala.

Po dívkách pátrají i stovky "lovců". Podle vlády nigerijského státu Borno, kde k únosům došlo, se nejméně 53 dívkám podařilo ze zajetí uniknout. Únosci dali najevo, že unesené hodlají buď prodat na černém trhu s otroky, nebo využívat jako sexuální otrokyně.

Úřady údajně zahájily vyjednávání s teroristy krátce poté, co jejich vůdce Abubakar Shekau nabídl výměnu dívek za své vězněné spolubojovníky. Zprostředkovatel prý navštívil přímo místo na severovýchodě země, kde jsou dívky drženy. Potvrdily se tak teorie, že školačky jsou stále v Nigérii a nikoli v sousedním Čadu nebo Kamerunu.

Jednání, které prý spělo k uzavření dohody, bylo zrušeno krátce po návratu prezidenta Goodlucka Jonathana z bezpečnostní konference v Paříži. Té se zúčastnili i zástupci sousedních afrických států a také Francie, Británie, USA a Evropské unie. Dojednána prý už byla výměna sta vězňů za blíže neurčený počet dívek. Důvod zrušení tohoto záměru prozatím není znám.

Prezident Goodluck Jonathan je kvůli únosu dívek pod velkým tlakem. Vláda prezidenta Jonathana je pod velkým tlakem ze strany mezinárodního společenství i obyvatel vlastní země. Ti vládě vytýkají, že pro osvobození dívek nedělá dost. Minulý čtvrtek například proti vládě demonstrovaly pod heslem Bring Back Our Girls (Vraťte nám naše dívky) stovky učitelů po celé Nigérii.

Islamistické milice Boko Haram odmítají západní vzdělávání a proti centrální vládě bojují od roku 2009. Na svědomí mají životy několika tisíc lidí, terčem jejich útoků byly často školy, mešity a státní instituce a také policie či armáda. Od začátku letošního roku skupina pozabíjela na dva tisíce lidí. Rada bezpečnosti OSN minulý čtvrtek přidala Boko Haram na seznam teroristických organizací.

Foto: ČTK/AP , Sunday Alamba, Haruna Umar

Autor: ČTK , BBC