Na noc do klece s hyenou aneb Psychiatrie po somálsku

19.10. 19:00 | Autor: ČTK , BBC

Somálští šamani prosazují radikální psychiatrickou léčbu - zavřít nemocného na noc do klece s hyenou.

Somálsko je zemí s vysokým počtem osob s psychickým onemocněním, ale pracují tam pouze tři psychiatři. Zdravotní péče je vlivem válek zničená, takže většině nemocných se žádné péče nedostává. Mnohé rodiny se proto obracejí na šamany, kteří prosazují radikální léčbu - zavřít nemocného na noc do klece s hyenou.

Muž, který si říká doktor Hab, se rozhodl s tím něco udělat. Rozhlasové stanice vysílají třikrát denně jeho spot, který má lidi upozornit na to, že psychicky nemocná osoba potřebuje odbornou pomoc. "Zešílel a utíká pryč," volá ve spotu herec a další reaguje: "Tak ho přivaž řetězem."

A právě tak to v mnoha rodinách vypadá. Když lidé dojdou k závěru, že je příbuzný posedlý zlými duchy, k něčemu ho přivážou a povolají šajcha. Spot v rozhlase proto pokračuje takto: "Přestaňte s řetězy a odveďte ho do nemocnice doktora Haba. On nebude nikoho přivazovat, ale pomůže mu."

Doktor Hab je ve skutečnosti Abdirahman Ali Awale a není žádný psychiatr. Povoláním ošetřovatel prošel tříměsíčním kurzem Světové zdravotnické organizace (WHO) a začal pomáhat místním lidem s mentálním onemocněním. Tvrdí, že si poradí s poporodní depresí i schizofrenií.

V Somálsku blázny obvykle přivazují řetězy. Mnoho Somálců věří v kompetentnost bylinkářů a šamanů. "Lidé si myslí, že hyena má mimořádnou schopnost přijít na vše a odhalí i duchy, kteří jsou příčinou mentální choroby. V Mogadišu proto uvidíte hyeny ulovené v divočině a zavřené v klecích. Rodiny zaplatí 350 liber (11 tisíc korun) za to, že nechají příbuzného zavřít na jednu noc s hyenou," popisuje léčbu Hab.

Jde o brutální a nákladnou záležitost, jelikož za tuto "pomoc" lidé platí částky přesahující průměrnou roční mzdu. Lidé věří, že hyena, která bude v noci nemocného kousat a drápat, dotyčného zbaví zlých duchů. Je však známo, že nejen děti, ale i dospělí po takové "léčbě" zemřeli.

"Vysvětlujeme, že je to nesmysl, že mentální nemoc je jako každá jiná a musí být léčena odborně," říká Hab. Pro psychiatrii se rozhodl v roce 2005, když viděl, jak mladíci honili po ulici psychicky nemocné ženy, kterým nikdo nepomohl. Založil v Mogadišu veřejnou psychiatrickou nemocnici a po celém Somálsku jich je dnes už šest. Léčí se v nich 15 tisíc lidí. K dispozici jsou jenom tři psychiatři, a ačkoli Hab sám obor nevystudoval, je hlavním poskytovatelem psychiatrické péče v Somálsku, což potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví.

Pocit, jaký má velbloud, když mu zemře přítel

Před Habem však je těžko řešitelný problém. WHO odhaduje, že psychickou nemocí trpí nebo trpěl jeden ze tří Somálců, přičemž v celosvětovém měřítku je to jedna osoba z deseti. V těch částech Somálska, kde byly konflikty nejvyhrocenější a stres mimořádný, je procento nemocných ještě vyšší. Posttraumatický syndrom je běžnou záležitostí a situaci komplikuje rozšířená narkomanie.

To je velký problém, přiznává Hab. Ve východní Africe lidé po staletí žvýkají bylinný stimulant kát, který vyvolává úzkost i psychózu. "Léčíme je v nemocnici, oni odejdou a začnou ho jíst znovu. Někdy lidé přicházejí i poosmé," řekl Hab. Pokud západní státy pomáhají somálskému zdravotnictví, zaměřují se na přenosné choroby, jelikož výsledky jsou rychlejší a levnější. Habovy zdroje jsou velmi malé, má pouze nepravidelné dodávky léků od nevládních organizací.

Potíž je už jenom poučit lidi o symptomech mentálního onemocnění. Mnoho z příznaků se přičítá fyzickému onemocnění, některé koncepty mentálních potíží, jako je například deprese, jsou neznámým pojmem, a to doslova. Pojem deprese se musí v somálštině opisovat jako "pocit, jaký má velbloud, když mu zemře přítel".

O tom, jak málo se o psychiatrii v Somálsku ví, nesvědčí nic lépe než počet lidí připoutaných řetězy ke stromu, na něž člověk v krajině narazí. Hab zemi objíždí autem, lidi osvobozuje a odváží na kliniky. "Přivážou rodiče, sourozence a jiné příbuzné ke stromu a odejdou," vysvětluje Hab.

K psychickým problémům přispívá žvýkání kátu. Jeho prodej obstarávají i děti. WHO financuje kampaň, která má odstranit praxi s řetězy. Hab však přiznává, že i on musel ve svých nemocnicích ty nejagresivnější pacienty připoutat k lůžku, protože jiná možnost nebyla.

Hab je vyčerpaný, ale motivem mu je vědomí, že v domech zůstávají stovky připoutaných lidí bez pomoci. Roznáší seznamy věcí, které nezbytně potřebuje, jsou to matrace, jídlo pro pacienty a benzin pro jeho van. Nedostává se mu nejen lékařů, ale také ošetřovatelů.

Přiznává, že jde o mimořádně náročnou práci. "Když jsem začínal, byl jsem zdravý. Teď mám cukrovku a řeším vlastní velké problémy. Plakal jsem v rozhlase, v televizi i před prezidenty. I teď mám pocit, že pláču," říká Hab.

Foto: ČTK/AP , ČTK/FLPA

Autor: ČTK , BBC