Mubarak u soudu odmítl vinu a žádá 1631 svědků

V Káhiře začal proces s bývalým egyptským prezidentem Husním Mubarakem. Do soudní síně byl přivezen na nemocničním lůžku. Před policejní akademií, kde se soud koná, trvají potyčky. Třiaosmdesátiletý Mubarak odmítá obvinění z korupce a podílu na smrti stovek demonstrantů při letošních protestech, které vedly k pádu jeho autoritářského režimu. Obhajoba žádá rozšíření procesu o další odpovědné osoby a také vyslechnutí 1631 svědků. Exprezidentovi hrozí až trest smrti.

Mubarak vypověděl, že není vinen z korupce ani z podílu na zabíjení demonstrantů. "Zcela odmítám všechna tato obvinění," řekl přes mikrofon zpoza mříže. "Takové zločiny jsem nespáchal." Svou vinu popírají také oba synové, Gamál a Alá, každý s výtiskem koránu v ruce, informuje web televize Al Arabíja.

Obvinění zahrnují zabití a pokus o zabití účastníků demonstrací po 25. lednu tohoto roku, vydání rozkazu policii ke střelbě a najíždění na demonstranty vozidly. V oblasti zneužití pravomocí a korupce se mimo jiné jedná o nabytí drahých nemovitostí za nepřiměřeně nízké ceny v rudomořském letovisku Šarm aš-Šajch či manipulace v obchodu se zemním plynem s Izraelem.

Mubarak byl na lůžku umístěn do prostoru obžalovaných za masivními mřížemi spolu se svými syny a dalšími šesti obviněnými vysokými představiteli egyptské policie.

Kromě Mubaraka všichni v prostoru pro obžalované stojí a jsou oblečeni v bílém. Líčení přenáší v přímém přenosu televize. Mubarak na záběrech televize působí netečně, občas si rukou zakryje obličej, což připomíná gesto vyčerpání.

Kolem poledne bylo jednání odročeno, patrně na další dny. Synové odtlačili postel s otcem ze soudní síně. Mubarak zůstane v nemocnici policejní akademie, nebude se vracet do Šarm aš-Šajchu.

Chaos v soudní síni

Předtím soudce Ahmad Rifát úvodem ověřoval totožnost obžalovaných a pak zástupců obětí a obhájců obžalovaných. Ti prohlásili, že oproti množství zástupců obětí jsou nedostatečně zastoupeni. Ověřování totožnosti provázely zmatky.

Rifát na úvod vyzval ke klidu a pohrozil vykázáním ze soudní síně, budou-li účastníci či diváci rušit jednání. I přesto musel opakovaně vyzývat přítomné ke klidu, když se nahromadili u zábradlí, které je odděluje od soudců, a překřikovali se svými požadavky na projednání soudem.

Jeden z obhájců žádal, aby byly do procesu zahrnuty další osoby, které se údajně podílely na represích vůči demonstrantům. Vyjmenoval konkrétní osoby, jejichž tituly naznačovaly, že jde o vyšší funkcionáře policie či armády. Podle interpretace analytika televize al-Džazíra se jedná o pokus ukázat, že přítomní obžalovaní nejsou jedinými zodpovědnými, respektive nejsou těmi, kteří by měli být za násilí souzeni.

Mubarakův obhájce žádal dohromady také o vyslechnutí 1631 svědků.

Jeden z právníků požádal o odebrání otisků prstů všem obžalovaným, neboť dosud nemají trestní záznamy. Rovnou také vytáhl polštářek na inkoust, píše Al Džazíra. Také požádal o vyslechnutí všech policejních odstřelovačů.

Jiný právník zase narušil chod jednání, když tvrdil, že Husní Mubarak ve skutečnosti zemřel v roce 2004 a od té doby se na veřejnosti objevuje jeho dvojník. Žádá proto testy DNA.

Plot a mříže

Soudní síň je rozdělena mezi obhájce obžalovaných, kteří se soustředili v blízkosti zamřížovaného prostoru. Uprostřed místnosti je odděluje od zbytku přítomných - převážně příbuzných obětí - plot, který je zároveň udržuje v dostatečné vzdálenosti od obžalovaných a znemožňuje případné útoky na ně. Budovu a síň se šesti sty právníky, akreditovanými novináři či příbuznými obětí střeží víc než tisícovka policistů a vojáků.

Bývalý prezident byl nejprve převezen letadlem z přímořského letoviska Šarm aš-Šajch a následně vrtulníkem před káhirskou policejní akademii, kde se soud koná. Z vrtulníku ho před budovu převezla sanitka.

Již před jeho příletem se před budovou policejní akademie rozpoutaly potyčky mezi stovkami Mubarakových stoupenců a oponentů. Policisté v zářivě bílých uniformách se snažili demonstranty, kteří na ně házeli kameny a láhve s vodou, od sebe oddělit.

"Zničíme a spálíme vězení, jestli Mubaraka odsoudí," křičeli diktátorovi příznivci.

Přelíčení se mají zúčastnit mimo jiné příbuzní některých z 850 demonstrantů zabitých při lednových a únorových protestech.

Mubarak, který se téměř do posledních chvil své třicetileté autoritářské vlády těšil výrazné podpoře západního světa, žil od svého svržení v únoru v internaci v letovisku Šarm aš-Šajch. Od své rezignace se dosud na veřejnosti neobjevil. Jeho zdravotní stav vyvolává značné pochyby, podle lékařů trpí srdečními problémy.

Souběžně má začít z července odročené jednání v procesu s bývalým ministrem vnitra Habíbem Adlím obžalovaným z nařízení střelby do demonstrantů při masových protestech, které vedly ke svržení Mubarakovy vlády.

Jak se Egypt bouřil

25. ledna - Začaly protivládní protesty za účasti asi patnácti tisíc lidí, z toho deset tisíc v Káhiře. Stěžovali si na stoupající ceny potravin a autoritářskou vládu. Žádali odstoupení prezidenta Husního Mubaraka i premiéra Ahmada Nazífa, rozpuštění parlamentu a vytvoření národní vlády. 28. ledna - Proti demonstracím v Káhiře tvrdě zasáhla policie. 29. ledna - Mubarak oznámil rozpuštění vlády a slíbil reformy, premiérem jmenoval Ahmada Šafíka a poprvé za 30 let obsadil funkci viceprezidenta, jímž se stal šéf tajné služby Muchabarat Umar Sulajmán. 6. února - Sulajmán jednal se zástupci opozice, mezi nimiž byli poprvé i členové zakázaného Muslimského bratrstva. 11. února - Po 30 letech v čele země a 18 dnech masových protivládních protestů prezident odstoupil z úřadu. Pravomoci předal Nejvyšší radě ozbrojených sil (SCAF), jejíž hlavou se stal ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví. 13. února - SCAF pozastavila platnost ústavy a rozpustila parlament. 16. února - Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že při protestech zahynulo 365 lidí. 20. února - Na méně významné vládní posty byli jmenováni zástupci tří dosud opozičních stran. Egypt propustil prvních 108 politických vězňů. 21. února - Egypt požádal soud o zmrazení účtů exprezidenta Mubaraka a jeho rodiny v zahraničí. 28. února - Mubarakovi bylo zakázáno vycestovat z Egypta a byl mu zmražen majetek (platilo i na manželku a rodiny obou synů). 3. března - Odstoupil premiér Šafík, novým předsedou vlády se stal bývalý ministr dopravy Isám Šaráf. 5. března - Začal proces s bývalým ministrem vnitra Habíbem Adlím, obviněným z praní špinavých peněz a zpronevěry. 6. března - Stovky Egypťanů napadly hlavní sídlo tajné služby a dožadovaly se radikální reformy bezpečnostních složek. Ministrem vnitra se stal generál Mansúr Ísáví a šéfem diplomacie bývalý člen Mezinárodního soudního dvora OSN Nabíl Arabí. 19. března - Pro změnu ústavy se v referendu vyslovilo 77 procent hlasujících. 28. března - Bylo oznámeno, že parlamentní volby budou v září 2011; později se termín posunul na říjen. 30. března - SCAF oznámila, že se prezidentské volby v Egyptě budou konat do listopadu 2011.  16. dubna - Nejvyšší správní soud nařídil rozpuštění Národní demokratické strany (NDP) exprezidenta Mubaraka. 30. dubna - Islamistické Muslimské bratrstvo vytvořilo pro parlamentní volby v září 2011 politickou stranu, Stranu svobody a spravedlnosti. 24. května - Prokurátor obvinil Mubaraka a jeho dva syny z vraždy několika stovek demonstrantů při protivládních protestech v lednu 2011, zneužití moci, plýtvání veřejnými prostředky a z nezákonného obohacování. 28. května - Soud uložil Mubarakovi, expremiérovi Nazífovi a bývalému ministru vnitra Adlímu pokutu 540 milionů egyptských liber (1,5 miliardy korun) za přerušení signálu mobilních telefonů a internetu za lednových protivládních protestů.

Čtěte dále

další zprávy