Libye je pět let po konci občanské války stále v chaosu

18.10. 06:05 | Autor: ČTK

Kresba Muammara Kaddáfího na jedné z budov v Tripolisu, hlavním městě.

Pět let po konci občanské války v Libyi 20. října 2011 je země v chaotickém postavení, má dvě vlády a o moc v zemi se přetahuje řada uskupení a bojůvek včetně radikálního Islámského státu (IS). V zemi probíhá od května 2014 již druhá občanská válka. Vývoj po konci první občanské války v říjnu 2011, která skončila zabitím vůdce Muammara Kaddáfího a vítězstvím povstalců, lze shrnout do dvou období. Po asi dvouapůlletém mezidobí s jistou míry stability ale v květnu 2014 v zemi vypukla druhá občanská válka a země byla rozdělena na několik oblastí, které kontrolují různé síly:

1) Mezidobí od října 2011 do května 2014:
- V tomto období nastala v zemi jistá stabilizace, konaly se volby a byla kupříkladu obnovena těžba i export ropy.
- Předseda povstalecké NTC Mustafá Abdal Džalíl vyzval po převzetí moci v říjnu 2011 Libyjce ke smíření a sjednocení a řekl, že základem státu bude islámské právo (šaría).
- V červenci 2012 se konaly volby do přechodného parlamentu, ve kterých vyhrála liberální koalice Spojenectví národních sil (AFN) vedená někdejším přechodným premiérem Mahmúdem Džibrílem. O měsíc později předala vládnoucí NTC moc v zemi nově zvolenému Všeobecnému národnímu kongresu (GNC), v říjnu 2012 byl premiérem zvolen bývalý opozičník Alí Zajdán.
- V únoru 2014 bylo zvoleno Ústavní shromáždění, které mělo vypracovat návrh nové ústavy země, což se ale vzhledem k zahájení bojů nestalo.

2) Druhá občanská válka od května 2014:
- Za zahájení tohoto konfliktu jsou považovány střety znepřátelených milic v Benghází na východě země 16. května 2014, které si vyžádaly na osmdesát mrtvých (střetly se tam jednotky bývalého povstaleckého generála Chalífy Haftara s islamisty). Střety poté eskalovaly zejména v červenci 2014, kdy islamisté zahájili operaci na ovládnutí Tripolisu či třetího největšího libyjského města Misuráty. V červenci 2014 také uzavřela vzhledem k bezpečnostní situaci svá velvyslanectví v Tripolisu řada zemí včetně ČR.

- Zemi si poté rozdělilo několik sil:
I. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže sídlí od letošního března v Tripolisu. Převzala vládu od dříve neuznávané islamistické vlády premiéra Chalífy Ghvíla, původem zejména z milice Fadžr Libya (Libyjský úsvit). Dohodu o ní pomáhala vyjednat OSN. Vládu ale letos již dvakrát odmítl schválit parlament v Tobrúku. Západ spoléhá na to, že vláda pomůže zastavit příliv afrických migrantů do Evropy. Kabinet ale ztrácí podporu, protože nedokáže zajistit v Tripolisu služby, dostatek hotovosti a trvalé dodávky elektřiny.
II. Do konce roku 2015 mezinárodně uznávaná vláda a parlament sídlí od srpna 2014 v Tobrúku na východě země.
III. Islamistická rada salafistické organizace Ansar aš-Šaría vládne od července 2014 v druhém největším městě v zemi Benghází na východě. Rada bezpečnosti OSN uvalila na Ansar aš-Šaría v listopadu 2014 sankce.
IV. Radikální islamistická organizace Islámský stát (IS) vládne od listopadu 2014 ve městě Darná na východě, od konce roku 2014 ovládá i velké oblasti v okolí Syrty. V lednu 2015 IS uskutečnil první útok v Libyi, v listopadu 2015 USA poprvé bombardovaly pozice IS na východě Libye a letos v srpnu začaly USA na žádost libyjské vlády s leteckými údery na radikály z IS v Syrtě.
- Menší skupiny ovládají i další oblasti v zemi, kupříkladu Tuaregové pouštní oblasti na jihovýchodě země a místní milice mají pod kontrolou několik měst na severozápadě země, například Baní Valíd a Tavarga.
- Od května 2014 bylo v zemi v bojích údajně zabito na 4700 lidí.