Egyptští beduíni mluví o odtržení. Co tím ale míní?

14.06. 19:20 | Autor: - red -, CNN , ČTK

Beduíni na Sinaji si své území spravují do značné míry sami.

Egyptští beduíni žijí v citlivé oblasti, která sousedí s palestinským pásmem Gazy. V době osmnáctidenní egyptské revoluce na Sinajském poloostrově vypálili policejní stanice za údajný útlak, který zakusili za třicetileté vlády prezidenta Husního Mubaraka. Dodnes nepouštějí těch několik policistů, kteří působí na severu Sinaje, na své území v okolí pohraničního Rafáhu a čtyř dalších měst.

Beduíni hovoří o odtržení od Egypta, ale není jasné, co přesně tím míní, konstatuje ve své reportáži CNN. Alá Mahmúd z egyptského ministerstva vnitra k tomu poznamenal, že je to poněkud přitažené za vlasy a že netuší, jaký status by pak tito lidé měli.

Po staletí to byli nomádi, kteří putovali pouštěmi Arabského poloostrova bez velkého zájmu o státní hranice nebo panovníky. V dnešní době žijí usedleji, avšak zůstávají mimo hranice zákona svých zemí. Snad nikde to není patrnější než na severu Sinaje, kde mají pod kontrolou většinu pašeráckých aktivit.

Dodávat zakázané zboží Palestincům se vyplácí. Ibráhím patří ke kmeni Savarků, kteří žijí v okolí Aríše. S pěti dalšími se dohodl a společně vyhloubili pod hranicí pět tunelů, každý je stál asi 100 tisíc dolarů (1,6 milionu korun). Jsou využívány k přepravě objemného zboží. Většinou jsou to automobily - a v těchto dnech především ty s libyjskou poznávací značkou. Ibráhím ukazuje svou sbírku mercedesů, vozů Kia a taky jeden značky Range Rover.

Pašerácké tunely mezi Egyptem a Gazou. Většinou do pásma posílá jednou nebo dvakrát do týdne vždy deset vozů naráz. Jeho přítel Sálim pašuje olivy, rajčata a konzervované potraviny. Za krabici oliv inkasuje 100 dolarů. Dodával i zvířata do zoo v Gaze, ale za tygra nebo slůně vyžadoval 20 tisíc dolarů.

Existují však meze, které by pašeráci nepřekročili. "Odmítáme do tunelů pouštět sebevražedné atentátníky, kteří chtějí útočit na izraelské cíle. A nepašovali bychom ani turisty, kteří se mohou stát rukojmími radikálů. Jednou mi za poslání izraelského rukojmího jedné radikální skupině do Gazy nabízeli 500 tisíc dolarů," tvrdí Sálim. Dostat přes hranici marihuanu určenou Izraelcům ale problém není. "Prodává se tam za dvojnásobek toho, co stojí v Egyptě," říká Sálim, jenž je v Egyptě na seznamu hledaných osob a v nepřítomnosti byl odsouzen k 86 letům vězení. Za co přesně, neví. Už osmnáct let žije jako uprchlík a vyhýbá se velkým sinajským městům. "Někdy po nás policisté chtějí, abychom pro ně pracovali jako informátoři. Žádají nás, abychom dostali do domu nějaké osoby, zbraně nebo drogy, a když odmítáme, falešně nás z něčeho obviní," tvrdí.

Sálim ví, že není žádné neviňátko, ale myslí si, že měl nárok na spravedlivý proces a že policie proti jeho lidem vede krevní mstu. "Nepustíme policisty do Rafáhu, dokud nesplní naše podmínky. Musejí zrušit všechny rozsudky vynesené v nepřítomnosti, pohnat před soudy ty policisty, kteří zabili naše lidi, a vyčlenit pro nás pozemky," vypočítává Sálim.

Egyptští beduíni roku 1914.

Sálih Masrí, velitel policie provincie Severní Sinaj, tvrdí, že ani jeden z jeho mužů nebyl obviněn ze zločinů spáchaných na beduínech. Policie naopak po revoluci v gestu dobré vůle mnoho beduínů propustila z věznic. "Beduíni zcela zničili naši policejní infrastrukturu, vypálili všechny naše stanice, což nás velmi oslabilo. Dodnes nemůžeme do oblastí, které mají pod kontrolou oni. Pracuji na programu, který je vstřícný a pro nějž se snažíme získat jejich vedení, abychom dosáhli příměří a postupně se dohodli," říká Masrí.

Samí Sajf Jazal z káhirského střediska bezpečnostních studií se domnívá, že na severu Sinaje působí členové všech radikálních islámských skupin. "Zeptáte-li se na al-Kajdu, o její přítomnosti tam nejsou důkazy, ale my věříme, že je tam zastoupena také," tvrdí. O tom, zda se sever Sinaje podaří stabilizovat, do značné míry rozhodne dobrá vůle beduínů. Prozatím ale žádná není.