O egyptském Muslimském bratrstvu

Sunnitské Muslimské bratrstvo, celým názvem Sdružení muslimských bratří, které je nejstarším islamistickým hnutím na světě, založil v roce 1928 učitel Hasan Banna v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu.

Skupina se brzy rozrostla (v roce 1936 už měla na milion členů, o deset let později dva miliony) a zprvu se zaměřila na humanitární a charitativní činnost. Během druhé světové války se začala angažovat i politicky a obrátila se k násilí. Ve 40. letech pak bratrstvo spustilo teroristickou kampaň proti vládě a zavraždilo řadu osobností včetně dvou premiérů. Následovaly útoky v kinech, restauracích, křesťanských kostelech či synagogách, v roce 1949 se obětí atentátu stal sám zakladatel bratří Banna. Násilí se organizace zřekla až v 80. letech.

V roce 1954 se bratrstvo pokusilo neúspěšně zabít prezidenta Gamála Abdan Násira. Ten prohlásil organizaci za ilegální, do táborů nechal zavřít na 60 tisíc jejích členů a odsoudil a popravil vůdce hnutí.

Poté co vláda v roce 1964 postoj k hnutí zmírnila a uvězněné členy propustila, provedlo bratrstvo o rok později neúspěšný pokus o protivládní puč. Poté bylo opět zakázáno a v roce 1966 postaveno před soud 365 jejích členů a tři členové (včetně ideologa hnutí Sajjida Kutba) popraveni.

Další egyptský prezident Anvar Sadat v roce 1971 propustil členy Muslimského bratrstva z vězení a nechal je volně působit. Po jeho zavraždění islamistickými extremisty a bývalými členy bratrstva a po nástupu prezidenta Husního Mubaraka v roce 1981 bylo bratrstvo tolerováno, ale politicky působit nesmělo. Mubarak uvěznil za ilegální politickou činnost mnoho desítek členů bratrstva, které se v průběhu 80. let zřeklo násilí a bylo pololegální součástí politické scény.

Ve volbách se kandidáti bratrstva prezentovali jako nezávislí. V roce 2000 se bratrstvo stalo nejsilnějším opozičním uskupením, ve volbách v roce 2005 získalo dokonce asi 20 procent křesel. V prosinci 2010 bratrstvo bojkotovalo druhé kolo parlamentních voleb kvůli údajným manipulacím.

Myšlenky bratrstva, v jehož čele stojí od ledna 2010 Muhammad Badí, se začaly šířit po světě od 70. let, a to zejména vlivem íránské revoluce a poté války v Afghánistánu. Odbočky vznikly v řadě zemí, například v Jordánsku, Libanonu, Palestině, Súdánu a jinde.

Nejnižším organizačním stupněm bratrstva je takzvaná rodina, která má zpravidla pět členů. Ti odevzdávají část svých příjmů do společné pokladny a tyto peníze se používají na zabezpečení například pro případ pronásledování. Platí zde princip absolutní podřízenosti vůdci. Výkonný výbor bratrstva má 16 členů.

V dubnu 2011 bratrstvo založilo Stranu svobody a spravedlnosti (FJP), která podle svého tvrzení usiluje o respekt mezi muslimy a nemuslimy a je "oddána pluralitnímu a demokratickému Egyptu". Strana na přelomu let 2011 a 2012 jasně zvítězila ve volbách do dolní i horní komory parlamentu.

Cílem bratrstva je návrat ke kořenům islámu. Je aktivní zejména v mešitách, na univerzitách, ve školství a v odborech. Je a vždy bylo proti jednání s Izraelem, zároveň odmítá jakýkoli boj mezi muslimy a křesťany. Od letošního března mělo bratrstvo status nevládní organizace.

V červnu 2012 složil přísahu nový prezident, islamista Muhammad Mursí (pátý prezident země v historii), který jako kandidát bratrstva zvítězil ve volbách v květnu a červnu 2012.

Mursí byl armádou svržen letos 3. července, po čemž začala krvavá konfrontace režimu s jeho stoupenci. Vyvrcholila při vládním zásahu proti stoupencům svrženého prezidenta Mursího 14. srpna, při kterém zahynulo přes 600 lidí. Podle vlády rozpoutali islamističtí extremisté z bratrstva válku, při které bylo vypáleno mimo jiné 37 kostelů a mnoho policejních stanic a vládních budov.

Vůdce bratrstva Badí byl zadržen 20. srpna, bratrstvo později jmenovalo svým dočasným vůdcem Mahmúda Izzata.