Egypťané hlasují o změnách ústavy, demokraté proti

19.03. 08:30 | Autor: Reuters, - red -, ČTK

Referendum je pro Egypt důležitou zkouškou.

Pět týdnů po svržení autoritářského režimu čeká demokratizační proces v Egyptě důležitá zkouška: voliči rozhodují o změnách ústavy. V sázce je omezení prezidentských pravomocí a demokratičtější volby. Podle kritiků, mezi kterými jsou hlavní opoziční strany, aktivisté i tři prezidentští kandidáti, však návrhy nejdou moc hluboko a nesplňují požadavky revoluce.

Referendum vypsala Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF), která od 11. února po svržení prezidenta Husního Mubaraka stojí v čele země. Pokud voliči návrhy ústavních změn odmítnou, armáda je bude muset znovu projednat a mohla by posunout šestiměsíční termín, který si stanovila pro předání moci do rukou zvolené vlády.

"Ano" ústavním změnám by mohlo otevřít cestu vypsání prezidentských a parlamentních voleb ještě do konce roku. Kritici však takový časový rámec považují za uspíšený, hrál by do karet dvěma největším a nejlépe organizovaným politickým silám v zemi - opozičnímu Muslimskému bratrstvu a straně svrženého prezidenta. Muslimské bratrstvo je tedy jako snad jediná opoziční frakce pro a varuje před politickým vakuem.

Někteří mladí stále zůstávají na náměstí Tahrír a volají po odstranění všech pozůstatků Mubarakova režimu. I tak je referendum pro egyptské voliče po několika desetiletích prvním hlasováním, v němž dopředu neznají výsledek, a nadále se o něm zřejmě bude mluvit jako o milníku na cestě k demokracii. Za Mubarakovy vlády volby v zemi provázela nařčení z podvodů, opozice například v prosinci bojkotovala druhé kolo parlamentních voleb.

Prezident Mubarak odešel z čela Egypta po téměř třiceti letech u moci a osmnácti dnech masových nepokojů. Nejlidnatější arabská země se od té doby potýká s přechodem k demokratické vládě a její armádní vedení se stávkami, bující kriminalitou a sektářským násilím.

Novely, o kterých bude asi 40 milionů voličů (což představuje kolem poloviny populace) rozhodovat, mimo jiné omezují dobu výkonu prezidentské moci na dva čtyřleté mandáty. Dosud platil šestiletý mandát, který však mohl být donekonečna obnovován. Zmírňují také podmínky pro kandidaturu.

Vstoupit do boje o nejvyšší úřad by podle nich mohli nezávislí nebo členové opozice, nadále by z něj však byli vyloučeni případní uchazeči s dvojím občanstvím nebo s některým z rodičů či manželkou cizího původu. Tím se snad implikuje, že kandidovat smí pouze muž, připomíná magazín Time; ženskou kandidátku si ale i tak těžko někdo dovede představit.

Dočasné reformy

Pozměňovací návrhy základního zákona z roku 1971 v průběhu deseti dnů vypracoval tým právních expertů jmenovaných armádou. Pro veřejnou diskusi byly vyhrazeny tři týdny, přičemž občané závěrečnou podobu textů ještě několik dní před referendem nedostali. Podle BBC nicméně autoři změn počítají s tím, že nově zvolený parlament se postará o kompletní přepsání ústavy, kterou bude rovněž potvrzovat plebiscit.

Zcela novou ústavu požaduje Muhammad Baradej, jeden z vážných kandidátů na prezidenta. Mnoho Egypťanů i tak soudí, že na vypořádání se se starým režimem a zavedení smysluplných změn je šest měsíců moc krátká doba. Podle jiných se chce armáda moci zbavit dřív, než kvůli neschopnosti vyřešit vleklé problémy utrpí její pověst. Relativně krátká doba před případnými volbami pak prý umožní zbytku Mubarakovy Národní demokratické strany a Muslimskému bratrstvu volby zcela ovládnout - na úkor desítek nově vzniklých stran.

Obavy našly odezvu u proreformního aktivisty, nositele Nobelovy ceny za mír a pravděpodobného příštího kandidáta na prezidenta Muhammada Baradeje. "Ponechat Mubarakovu ústavu, dokonce i dočasně, je urážkou revoluce," deklaroval na internetové síti Twitter a požadoval zcela novou ústavu. Time poukazuje na jeho nejednoznačné stanovisko - někde volá k bojkotu referenda, jinde vyzývá k hlasování proti ústavní reformě.

Podle dalšího kritika pozměňovacích návrhů, šéfa Ligy arabských států a příštího prezidentského kandidáta Amra Músy, bude staronová ústava dál přiznávat prezidentovi rozsáhlé pravomoci. Hlasovat proti chce také pět sekulárních opozičních stran. Armádní vedení varuje před možnými masovými protesty.

Plán B?

Politický analytik Amr Hamzáví se kriticky vyjádřil k formě hlasování. Egypťané budou rozhodovat o balíku devíti pozměňovacích návrhů najednou, což ve srovnání s hlasováním o každé novele zvlášť "neodráží vůli lidu".

Armáda se nechala slyšet, že v případě zamítnutí změn připraví "omezenou ústavní deklaraci", která jí umožní pokračovat v transformaci. Mohla by dokonce předčasné volby zorganizovat i tak - podle vlastních pravidel.

Podle referendové komise bude vedle policie na bezpečnost v okolí hlasovacích místností při "demokratickém experimentu", jak všelidové hlasování nazvala agentura Reuters, dohlížet více než třicet tisíc vojáků, o regulérnost se postará na šestnáct tisíc zástupců soudní moci, stejně jako média či občanská společnost. Hlasuje se od osmi ráno do sedmi večer místního času.

Foto: ČTK/AP

Autor: Reuters, - red -, ČTK