Afričtí migranti posílají domů miliardy dolarů

27.07. 17:42 | Autor: Marek Kerles | Aktualizováno: 28.07. 08:17

Mnoha africkým státům se vyplatí podporovat migraci svých obyvatel do Evropy. Žádná zahraniční humanitární pomoc totiž nedokáže ani zdaleka nahradit peníze, které migranti ročně pošlou do svých domovských zemí.

Tvrdí to alespoň rozsáhlá analýza v rakouském deníku Kurier, zaměřená na řešení takzvané migrační krize. Podle autorů této analýzy poslali afričtí migranti ze zahraničí svým rodinám v roce 2016 celkem 35 miliard dolarů (780 miliard korun), přičemž se tento příspěvek za posledních deset let zdvojnásobil. Nejde ale jen o peníze z Evropy či Ameriky. Zhruba polovinu z této částky představují příspěvky migrantů, kteří ze své země uprchli do jiného státu na africkém kontinentu. Zbylých zhruba 17 miliard pak bylo odesláno africkými migranty z Evropy, USA a dalších bohatých částí světa.

"Z tohoto pohledu vypadá celkový evropský příspěvek na vrácení afrických migrantů domů poněkud žalostně," napsal Kurier. EU totiž přispěla na "reintegraci" utečenců z afrických zemí částkou 1,8 miliardy EUR (46 miliard korun), tedy ani ne sedmnáctinou sumy, kterou africké státy získaly od svých migrantů v zahraničí.

Příkladů je mnoho. Například v Libérii tvoří podle Kurieru příspěvek od zahraničních migrantů třetinu hrubého domácího produktu země, v Gambii čtvrtinu. Podobné je to i v jiných afrických zemích. Do Senegalu naposílají migranti ročně 1,6 miliardy dolarů, což představuje 12 % HDP. V Ghaně se jedná o šestiprocentní podíl. Analýza tak dochází k závěru, že deklarovaná snaha některých evropských politiků zabránit migraci z Afriky pomocí finanční injekce do rozvoje hospodářství a zlepšení životních podmínek Afričanů má jen minimální šanci na úspěch. "Afrika žije ze svých migrantů," napsal Kurier. Částky, odesílané migranty domů, mnohonásobně převyšují sumy, které Evropané nabízejí za to, že Afričané zůstanou v domovských zemích.

V Nigérii, nejlidnatějším africkém státě, dostanou místní obyvatelé od svých příbuzných v zahraničí 20,5 miliardy dolarů. To jsou 4 % nigerijského HDP, z kterých je financována třetina importu zboží do Nigérie. Podle autorů rakouské analýzy tak není divu, že mnohé africké státy se k nabídce finanční pomoci ze strany EU nebo USA výměnou za zastavení migrace stavějí poněkud odtažitě. Z čistě pragmatických důvodů je totiž vysílání migrantů do bohatých zemí mnohem výhodnější. Státy nejen nemají žádný zájem na tom, aby migraci bránily, ale v mnoha případech jí dokonce aktivně podporují.

Analýzu Kurieru připomíná chladné přijetí nabídky, s kterou přišla loni v říjnu německá kancléřka Angela Merkelová při své návštěvě střední Afriky. Prezidentovi Nigeru Mahammadou Issoufoudovi nabídla 17 milionů eur okamžitě a dalších 60 milionů později na vytvoření a zajištění pracovních míst ve městě Agadez, v němž se shromažďují uprchlíci a převaděči směřující přes Saharu do Libye.

V přepočtu takřka dvě miliardy korun z Německa měly sloužit k tomu, aby Niger přestal podporovat převaděčství a raději nabídl svým obyvatelům pracovní příležitosti doma. Prezident Nigeru sice nabídku přijal, ovšem zároveň prohlásil, že by jeho země potřebovala mnohem silnější finanční injekci. Přímé i nepřímé zisky z převaděčství a migrace jsou totiž výrazně vyšší.

"Jedná se o částky, které vysoce překračují nejen klasickou rozvojovou pomoc, ale dokonce v některých případech i zahraniční investice," tvrdí autoři rakouské analýzy. Většina afrických států si tak podle nich přes veškeré proklamace nemůže ve skutečnosti dovolit přijmout účinná opatření proti migraci. "Cesta na sever je zatím tím nejjednoduším řešením nejen pro Afričany, ale i pro státy, ze kterých migranti odcházejí," tvrdí Kurier.

Migranti loni poslali domů kolem 602 miliard dolarů, z toho 440 připadá na převody z bohatých do rozvojových zemí. Objem těchto převodů přitom prudce roste. Před deseti lety migranti poslali svých rodinám v domovských státech "jen" 296 miliard dolarů.

Alespoň nějakou částku posílá příbuzným 200 milionů migrantů na celém světě. Nejvíce peněz takto odchází z USA (117 miliard dolarů), Evropské unie (115 miliard) a států Golfského zálivu (100 miliard).

Největším příjemcem peněz od svých migrantů naopak zůstává Indie, do které ročně přiteče 71 miliard dolarů. Následují Čína (62 miliard), Mexiko, Filipíny, Nigérie a Egypt. V Evropské unii posílají migranti nejvíce peněz do Francie, nejvíce jich naopak odchází z Lucemburska (až 20 % HDP).

Peníze od migrantů představují pro rozvojové země významnou část hrubého domácího produktu. Největší je tento podíl v Tádžikistánu, kde takzvaná remitence tvoří 47 % HDP. Následují Libérie (31 %), Kyrgyzstán (29 %), Lesotho (27 %) a Moldávie (23 %).

Čtvrtým největším zdrojem remitencí je Velká Británie, odkud například do Indie ročně odchází 4,2 miliardy dolarů. Následují Nigérie (3,7), Pákistán (1,5) a Polsko s 1,2 miliardy. Poláci tak patří k vůbec nejštědřejším "sponzorům" svých domácích příbuzných ze všech národností pracujících v Británii. Na sedmém místě v tomto žebříku pak ze středoevropských států figurují Maďaři (400 milionů dolarů). Češi poslali domů z Británie přes 300 milionů dolarů.

Z Česka domů poslali cizinci podle Českého statistického úřadu loni celkem 40 miliard korun, z toho zhruba 10 miliard připadá na Slováky a stejná částka na Ukrajince. Největší podíl ze svých příjmů, celkem 60 %, však posílají z republiky Nigerijci, následovaní obyvateli USA (53 %).

Číňané, Rusové a Vietnamci naproti tomu odevzdávají příbuzným v domovské zemi méně než 10 % svých výdělků. To je ale podle Českého statistického úřadu dáno tím, že tito lidé se do Česka stěhují i se svými rodinami. Celkově končí v zahraničí pětina výdělků migrantů pracujících v České republice.

Češi pracující v zahraničí podle ČSÚ poslali do tuzemska loni celkem 77 miliard korun, z toho 69 miliard ze zemí EU. Vůbec nejvíc "přispěli" svým rodinám čeští zaměstnanci v Německu. Z Německa totiž do Česka odešlo 35 miliard korun. Na druhém místě figurují převody z Rakouska (13 miliard) a Velké Británie (7 miliard).

^{Zdroj: Světová banka, OECD, ČSÚ, Statistik Austria}

Foto: ČTK , AP/Emilio Morenatti

Autor: Marek Kerles