Ze soboty na neděli sledujte částečné zatmění Měsíce

Letní obloha nám po nedávném slunečním zatmění nabídne další zajímavý úkaz. V noci ze soboty na neděli můžeme pozorovat částečné zatmění Měsíce. V deset minut po třiadvacáté hodině zemský stín zakryje 81 % měsíčního kotouče. Zatmění ale bude pozorovatelné už od 21 hodin 36 minut.

Měsíční zatmění je na rozdíl od zatmění Slunce pozorovatelné ze všech míst, kde je Měsíc nad obzorem. Tentokrát je budou moci spatřit obyvatelé Evropy, Afriky, převážné části Asie a alespoň polovinu úkazu budou moci pozorovat obyvatelé jižní Ameriky.

Východ Měsíce 16. 8. 2008:	20.05
Začátek částečného zatmění:	21.36
Maximální fáze (81%):	23.10
Konec částečného zatmění:	00.45

Měsíc vychází v sobotu 16. srpna večer přibližně ve 20 hodin 5 minut letního času. Zatmění bude pozorovatelné od 21 hodin a 26 minut. Od tohoto okamžiku budeme moci pozorovat, jak se Měsíc pomalu noří do zemského stínu. S rostoucím zastíněním Měsíce zároveň bude slábnout jas oblohy, do té doby osvětlené měsíčním úplňkem.

Maximální zatmění nastane ve 23 hodin a 10 minut. Tehdy z Měsíce zůstane jen úzký srpek natočený vzhůru. Zbytek měsíčního kotouče bude mít narudlou nebo naoranžovělou barvu, takže celý jev bude vypadat jako „čepička na pomeranči".

 Poté se Měsíc začne ze zemského stínu zase pomalu vynořovat a 44 minut po půlnoci pro běžného pozorovatele zatmění skončí.

Jak a kde pozorovat?

Úkaz bude pozorovatelný i pouhým okem, nicméně dalekohledy nabídnou více detailů měsíčního povrchu a pohled na další objekty. V blízkosti Měsíce bude například rozpoznatelná planeta Neptun. Pozorování s odborným komentářem nabízí řada hvězdáren po celé republice. Podrobné informace o zatmění nabízejí stránky České astronomické společnosti www.astro.cz, které po úkazu nabídnou i snímky z průběhu zatmění.

Princip zatmění

K zatmění Měsíce dochází, pokud se Měsíc ve fázi úplňku (kdy Země leží mezi ním a Sluncem) ocitne poblíž průsečíku své dráhy s rovinou zemské dráhy (ekliptiky). V takovém případě Země zastíní sluneční paprsky, které za normálních okolností Měsíc v úplňku osvětlují. Statisticky k takové události dochází pouze dvakrát až třikrát do roka. Zemský stín je totiž ve vzdálenosti, v jaké Měsíc obíhá, široký 1,5°, Měsíc má průměr pouze půl obloukového stupně a rovina jeho oběžné dráhy je skloněna proti rovině zemské dráhy o 5°. Měsíc proto většinou zemský stín mine.

Pokud je Měsíc zakryt zemským stínem jen z určitého procenta plochy svého kotouče (jako v noci z 16. na 17. srpna), mluvíme o zatmění částečném.

Proč bude Měsíc rudý?

Narudlé nebo naoranžovělé zbarvení zemského stínu promítnutého na měsíčním povrchu způsobuje zemská atmosféra. Protože pohlcuje krátkovlnnou (modrou) část spektra slunečního záření, Měsíc při zatmění získává narudlou barvu. Chemické vlastnosti zemské atmosféry bývají  při  každém  měsíčním  zatmění  trochu jiné, a proto se zabarvení Měsíce nedá přesně předvídat. O jeho konkrétní podobě rozhoduje především množství aerosolů a prachových částic v zemském ovzduší.

Další zatmění Měsíce: 2009  a 2011

Nejbližší zatmění Měsíce, opět částečné, bude na našem území pozorovatelné doslova v posledních hodinách příštího roku. Přibližně dvě hodiny před půlnocí 31. prosince 2009 zemský stín zakryje 8 % měsíčního úplňku. Úplné zatmění Měsíce spatříme z našeho území až 16. června 2011.

S využitím informací České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.

Foto: Astro.cz, Petr Sobotka, Petr Horálek, Profimedia.cz

Čtěte dále

další zprávy