Záhadné signály dlouho mátly astronomy. Byly z mikrovlnky

10.05. 10:50 | Autor: ČTK

Australští vědci konečně vyřešili záhadu, která sedmnáct let obestírala tajemné signály, jež byly opakovaně zachycovány v radioteleskopické observatoři u australského městečka Parkes. Původcem signálů byla mikrovlnná trouba, kterou používali zaměstnanci observatoře, napsal deník The Guardian.

Rušivé rádiové signály vědci poprvé zaznamenali u nejznámějšího australského radioteleskopu v roce 1998, uvedl šéf oddělení astrofyziky ve vládním výzkumném ústavu CSIRO Simon Johnston.

Tehdy astronomové předpokládali, že signály pocházejí z atmosféry a že jsou nejspíš spojeny s bouřkovými blesky. Signály, které vědci nazývali pracovně perytony, se objevovaly jen jednou dvakrát do roka. Jejich zdroj byl podle nich pravděpodobně "dost blízký, do pěti kilometrů od teleskopu".

Teprve v letošním roce ale našli skutečného viníka. Letos 1. ledna instalovali v zařízení nový přijímač, který rušení sledoval, a zachytili silné signály 2,4 gigahertzu, což je frekvence využívaná mikrovlnnými troubami.

K interferenci došlo pouze ve chvíli, kdy byla dvířka trouby otevřena předčasně, než se dokončilo ohřívání jídla. "Pokud (troubu) nastavíte na ohřívání a otevřete ji, abyste se podívali dovnitř, dojde k rušivému efektu," řekl Johnston.

Astronomové zpravidla obsluhují teleskop dálkově a nejsou přímo v Parkesu přítomni. V observatoři nicméně pracuje tým zaměstnanců, který se stará o údržbu zařízení. Právě tito lidé zde používali mikrovlnnou troubu k ohřívání kávy či oběda.

Johnston uvedl, že "podezřelé perytony" (krátké rádiové signály o délce několika milisekund, nazvané podle bájného stvoření perytona, tedy jelena s ptačími křídly), byly registrovány pouze ve dne, a nikoli večer, kdy všichni zaměstnanci již měli směnu za sebou a byli doma.

Signály se objevovaly jen vzácně, protože k rušení docházelo pouze tehdy, když byl teleskop namířen směrem k mikrovlnné troubě. "A když zachytíte jen pár signálů, je těžké odhalit podstatu věci," konstatoval Johnston.

Interference je velmi častým problémem, s nímž se astronomové setkávají. Podle Johnstona existuje řada věcí, které činnost radioteleskopu v Parkesu ruší. Jedná se mimo jiné o rozhlasové vysílání na velmi krátkých vlnách (FM), digitální televize, mobilní telefony či bezdrátový internet. "Pokud bychom chtěli mít observatoř v Sydney, bylo by rádiové rušení tak příšerné, že bychom náš astronomický signál nikdy nezachytili," konstatoval Johnston.

Radioteleskopická observatoř, která se nachází dvacet kilometrů jižně od města Parkes v Novém Jižním Walesu v Austrálii, byla jednou z několika, které se podílely na sběru fotografického materiálu posílaného na Zemi Apollem 11 během jeho přistání na Měsíci v červnu 1969.

Teleskop byl u městečka Parkes instalován před padesáti lety, "v místech, kde lišky dávají dobrou noc", připomněl Johnston. Tehdy byl teleskop vzdálen jakémukoli rušení vysílacích rádiových zařízení. V posledních letech je ale rušení způsobované digitálními přístroji v observatoři stále silnější.

I proto se v pouštní oblasti ve státě Západní Austrálie staví nový teleskop zvaný Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP). Johnston vybranou lokalitu označil za "nejklidnější místo na Zemi pro astronomy". "Není tam mobilní pokrytí, žádná vysílací stanice, wifi - je to nedotčená, tichá část země a můžeme se odsud dívat do vesmíru a vidět věci, které v Parkesu nevidíme," řekl Johnston o teleskopu, který má být dokončen v roce 2016.

Foto: Shutterstock

Autor: ČTK