Vědci tvrdí: Je-li život v poušti Atacama, může být i na Marsu

12.04. 11:25 | Autor: ČTK , AFP

Kameny, písek a mimořádné sucho: poušť Atacama v Chile patří k těm místům na Zemi, která se nejvíce podobají podmínkám na Marsu. Proto přitahuje vědce, kteří hledají možné důkazy o životě na rudé planetě.

V této rozsáhlé poušti o rozloze 105 tisíc kilometrů čtverečních se může teplotní rozdíl mezi dnem a nocí pohybovat kolem 40 stupňů Celsia. Vlhkost vzduchu tu je pouze dvě až tři procenta. Jde o nejsušší lokalitu na světě.

Mikroorganismy (bakterie a cyanobakterie) se zde vyvinuly tak, že jsou schopny přežívat v těchto extrémních podmínkách prakticky bez vody, pod mimořádně silným slunečním svitem a téměř bez potravy. Jejich odolnost zajímá experty, kteří je sem přicházejí studovat.

"Cílem je pochopit, jak tyto mikroorganismy žijí, jak získávají vlhkost a jak se přizpůsobují podmínkám," vysvětluje bioložka Cristina Doradorová z Chilské univerzity.

Podmínky v poušti Atacama se nápadně podobají podmínkám na Marsu (na snímku).

Vědci soudí, že může-li za takových podmínek existovat život na Zemi, mohl by možná být i na Marsu. A to patrně velmi podobně tomu, co je vidět v Atacamě, uvádí Doradorová. V mobilní laboratoři analyzuje vzorky, které odebrala v chilské poušti.

Rudá planeta

Mars, který je z planet sluneční soustavy nejblíže Zemi, přitahuje vědce desítky let. Již čtyři roky tam robot Curiosity vyslaný Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) hledá stopy života.

Fotografie povrchu planety, které posílá na Zemi, se velmi podobají poušti Atacama: obrovské rovné plochy poseté šedavými skalnatými útvary.

Další robot NASA pracuje od loňského roku v Chile: Krex-2 v únoru zahájil druhou sezonu testů v okolí Yungay.

V rámci tohoto projektu amerického úřadu, který má trvat do počátku roku 2019, provádí v poušti Atacama 35 vědců z Chile, Spojených států, Francie a Španělska rozsáhlé testy.

Jak vznikl život na Zemi?

"Extrémní sucho zde přetrvává nejméně deset až 15 milionů let, možná ještě déle. Jestliže k tomu připojíme intenzivní a dlouhodobé ultrafialové záření Slunce, znamená to, že to málo života v Atacamě jsou mikrobi žijící pod skalami nebo v nich," uvedl nedávno NASA.

"Stejně tak, jestliže existuje nebo někdy existoval život na Marsu, sucho planety a intenzivní záření ho pravděpodobně zahnaly pod zem. Atacama je tedy vhodným místem k tomu, abychom se učili hledat život na Marsu," dodal NASA.

"Jestliže rudá planeta vědce tolik zajímá, je tomu tak i proto, že studovat Mars možná znamená pochopit, jak se zrodil život na Zemi," vysvětluje francouzský astronom Christian Nitschelm, profesor na chilské univerzitě Antofagasta.

Na rozdíl od naší planety se zdá být Mars jakoby ustrnulý v čase, v jiné epoše sluneční soustavy. To znamená, že by případné objevy známek fosilního života na Marsu mohly naznačit, jaký byl původ Země.

Profesor Nitschelm říká kategoricky: "Jestliže není život na Marsu, pak je jisté, že není ani jinde ve sluneční soustavě." Všechny ostatní planety naší soustavy mají mnohem horší podmínky, pokud jde o teplotu a sluneční záření.

NASA na rok 2018 oznámila vyslání nového robota InSight a na rok 2020 se chystá vyslání společného rusko-evropského robota. Americký prezident Donald Trump podepsal 21. března výnos definující centrální cíl NASA na nadcházející desetiletí: pilotované mise do dalekého vesmíru, zejména na Mars ve 30. letech.

Experti se však vyslovují jednoznačně: k dosažení rudé planety vzdálené 225 milionů kilometrů od Země by bylo třeba skutečného technického průlomu... a kolosálního rozpočtu.

Foto: ČTK , archiv , HO, Tetra Images/Henryk Sadura

Autor: ČTK , AFP