Rusko se chystá dobýt Měsíc. Překoná trable s financováním?

09.07. 05:45 | Autor: Tomáš Vlach

Rusko se chystá vybudovat základnu na Měsíci. Měla by vzniknout po roce 2030 a je strategickým cílem ruské kosmonautiky, trpí však potížemi s financováním.

Po dobytí Měsíce lidstvo toužilo odpradávna. První skutečné plány se objevily v 50. letech minulého století, kdy začalo být jasné, že dostat se k Luně je reálné. Zabývat se myšlenkou začali sovětští vědci, prvenství v letu na Měsíc však nakonec získali Američané. Šest pilotovaných letů stálo 21 miliard dolarů a poté se už v programu nepokračovalo, Měsíc zmizel ze seznamu priorit.

Ještě předtím, než Američané začali připravovat lety s lidskou posádkou, Měsíc intenzivně mapovali Sověti a získali důležité údaje o tamních podmínkách. Dnes se tyto informace hodí, ruská federální kosmická agentura Roskosmos totiž zahrnula do svých plánů vybudování základny na Měsíci. Podle listu Izvestija jde o oživení projektů ze šedesátých let, které vědci dále dopracovávali v letech sedmdesátých s cílem zkoumat měsíční povrch.

Kde je vesmírný bagr?

Technologická příprava už je hotová, stačí jen přizpůsobit ji technickému pokroku. Pro Roskosmos je měsíční základna od roku 2030 strategickou záležitostí, stejně tak navigační systém Glonass, spojovací prostředky, výzkumné satelity a vědecké stanice - takto program schválil prezident Vladimír Putin a to přináší určitou záruku, že se také uskuteční, jak má. Práce přímo na přípravě základny nadále pokračují. "V počátečních etapách tam nebude více než dva až čtyři lidé, potom může mít posádka kolem deseti až dvanácti členů. Lidé by na Měsíci mohli přebývat až po dobu třiceti dnů a k tomu potřebují veškerou infrastrukturu přímo na povrchu," řekla Izvestijím Olga Žarovová z Roskosmosu. Pro dvoučlennou posádku se počítá zhruba s 20 metry čtverečními prostoru, pod povrchem by měly být kryty pro případ radiace, protože Měsíc nemá atmosféru a vnější vlivy mohou být velmi škodlivé.

Ruskou kosmonautiku ale trápí nedostatek peněz. Dotkne se to třeba speciálních vozidel či kosmické stavební techniky, protože je třeba vybagrovat prostory základny. Vývoj vozítek byl posunut na později, kolem roku 2025, a to už vyvolává pochybnosti, jestli se celý plán stihne. Roskosmos proto chce požádat vládu o peníze už teď, od letošního roku na příštích deset let.

Prostor spíše pro vědce

Koncepce osídlení Měsíce, na které se spolu s Roskosmosem podílela i Ruská akademie věd a Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova, počítá také s možností těžby surovin - tady se nabízí například vzácný izotop helia helium3, který může sloužit jako palivo pro nukleární fúzi. Hospodářské využití však zatím není to hlavní. Koncepce tvoří vědci, nikoli ekonomové, a dalších nápadů, jak základnu využít, je i tak více než dost. Jedním z nich je například astronomická observatoř, nepřítomnost atmosféry totiž vytváří výborné podmínky pro sledování vesmíru.

"Vybudovat základnu tohoto typu je daleko smysluplnější práce než stokrát modernizovat kosmické lodě," míní v rozhovoru pro list Izvestija Andrej Ionin, člen Ruské akademie kosmonautiky K. E. Ciolkovského. "Takto složitý a drahý projekt se však může uskutečnit jen tehdy, pokud za ním budou stát jasné strategické zájmy státu nebo velkého byznysu. A ty tam zatím úplně nevidím," dodává akademik.

Foto: ČTK/AP , Dmitri Lovetsky

Autor: Tomáš Vlach