Pražská hvězdárna vystavuje repliky první umělé družice

Replika první umělé družice Sputnik 1.

Dva modely první umělé družice Sputnik 1 jsou vystaveny v pražském planetáriu. Hvězdárna tím připomíná 60 let od startu prvního sputniku a také Světový kosmický týden. Modely sputniku vyrobili zaměstnanci planetária s využitím 3D tiskáren. Jejich rozměry odpovídají skutečným rozměrům původní družice a oba jsou v Česku unikátní. Použité materiály nejsou původní, přestože staré sovětské součástky se dají sehnat, řekl novinářům zástupce ředitele planetária Jan Šifner.

Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij na tiskové konferenci k představení replik připomněl, že vyslání sovětského sputniku na oběžnou dráhu odstartovalo éru objevování vesmíru. Kosmický výzkum podle něj dnes nabízí široké možnosti mezinárodní spolupráce, což se týká i České republiky. "Odhalují se další možnosti pro vzájemnou mezinárodní spolupráci, jsem přesvědčen, že se toto v plné míře týká také České republiky," podotkl Zmejevskij. Připomněl, že česko-ruská spolupráce může navázat na dlouhou tradici. "Byl to československý kosmonaut Vladimír Remek, který se stal prvním občanem třetí země po sovětských kosmonautech a amerických astronautech, který letěl do vesmíru," uvedl velvyslanec.

Družici Sputnik 1 vynesla na oběžnou dráhu země nosná raketa R-7. Odstartovala z kosmodromu Bajkonur (Ťuratam) 4. října 1957 ve 22.28 moskevského času. Za 90 minut po skončení činnosti raketových motorů se ozvalo z pozemních přijímačů slabé pípání, které vysílal sputnik.

První sputnik setrval na dráze kolem Země přes 90 dní a uskutečnil asi 1400 oběhů. Doba oběhu činila 96 minut, výška přibližně mezi 200 a 900 kilometry. Při rychlosti asi 29 tisíc kilometrů za hodinu nalétal asi 60 milionů kilometrů.

Družici ve tvaru koule o průměru 58 centimetrů vytvořila konstrukční kancelář Sergeje Koroljova, hlavního konstruktéra a šéfa sovětského kosmického programu. Těleso tvořily dvě polokoule vyrobené ze speciální slitiny hliníku, hořčíku a titanu spojené 36 šrouby a utěsněné gumovým těsněním. Družice vážila 83,6 kilogramu.

Vyslání sputniku znamenalo pro Sovětský svaz úspěch v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. Úspěch byl zesílený ještě tím, že o měsíc později sovětská média ohlásila, že kolem země létá další družice, tentokrát s prvním živým tvorem - psem Lajkou.

Podle loňských údajů Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti (UNOOSA) létá v současnosti kolem Země asi 4300 umělých družic a sond z desítek různých zemí, pouze deset zemí je ale schopno vyslat družici do vesmíru vlastními silami. Asi 1500 družic ve vesmíru je funkčních.

Foto: ČTK/Vondrouš Roman

Autor: ČTK

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi