Japonská sonda se chystá k odběru vzorků z asteroidu Ryugu

Japonská sonda Hajabusa 2.

Japonská sonda Hajabusa 2 se ve čtvrtek začala přibližovat k asteroidu Ryugu, z jehož povrchu v noci na pátek odebere pomocí sací hubice vzorky. Na twitteru to oznámila japonská kosmická agentura JAXA. Se sběrem vzorků chtěla agentura začít už loni v říjnu, nakonec ale složitý manévr odložila, aby mohla důkladněji vybrat místo kontaktu s povrchem. Vědci tehdy uvedli, že je skalnatý povrch překvapil, neboť očekávali jinou podobu povrchu.

Odborníci pro kontakt vybrali prostor označovaný jako L08-E1, který má šest metrů v průměru. Nachází se v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo. Letový tým je podle portálu Planetary.org přesvědčen, že se sondu podaří navést do cílového místa s přesností jednoho metru.

Pro nadcházející měsíce jsou v plánu celkem tři přiblížení pro sběr vzorků, a to včetně čtvrtečního pokusu. Během třetího, tedy posledního pokusu, chtějí vědci získat materiál z hloubky. Na povrch proto z výšky 500 metrů vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.

Přípravné procedury předcházející čtvrtečnímu odběru materiálu začaly ve středu, kdy JAXA zahájila sestup sondy z její parkovací pozice ve výšce zhruba 20 kilometrů nad povrchem. Dnes pak JAXA po kontrole systémů vydala definitivní souhlas s misí. Sonda sice začala proti plánu klesat zhruba s pětihodinovým zpožděním, posun v harmonogramu se ale neočekává, protože sestup je nyní rychlejší. Nadále tak jako okamžik kontaktu platí čtvrteční půlnoc SEČ.

Rychlost sestupu byla původně stanovena na 40 centimetrů za sekundu, nakonec ale byla zvýšena na 90 centimetrů za sekundu. V 9.00 SEČ Hajabusa 2 sestoupila na devět kilometrů nad povrch.

Sonda je vybavena systémem automatického přerušení mise, který se aktivuje v případě nestandardní události. Jakmile systém zjistí nějaký problém, který by sondu ohrozil, začne aparát opět stoupat.

Proces odebrání vzorků

Letové středisko má se sondou kontakt s 19minutovým zpožděním, a to včetně přenosu snímků. Toto spojení se ale 48 minut před kontaktem s povrchem přeruší, neboť Hajabusa 2 kvůli navigaci na přistání odkloní svou výkonnější anténu od Země a k dispozici jí zůstane jen méně výkonná anténa.

Ve chvíli, kdy se sběrná hubice dotkne povrchu, vystřelí se z ní rychlostí 300 metrů za sekundu pětigramový projektil z tantalu. Částice asteroidu, které se po nárazu vymrští do prostoru, hubice odebere.

Sekundu po kontaktu s povrchem začne sonda opět stoupat, což středisko na Zemi zjistí díky změně vysílaného signálu. To bude prvním znamením úspěchu. Definitivně jasno budou mít odborníci až po sedmi minutách, kdy se výkonná anténa opět zaměří na Zemi a začne vysílat telemetrická data. Několik minut poté je možné očekávat i první snímek dosednutí hubice na povrch.

O podobě a velikosti odebraného materiálu vědci prozatím nic vědět nebudou. Musejí si počkat, až bude v návratové kapsli dopraven na Zemi. Přistání na Zemi je plánována na rok 2020.

Druhý projekt JAXA

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2, přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Vedle Japonska se dosud řízeně přistát na asteroidu podařilo jen Spojeným státům. Americká sonda Shoemaker v roce 2001 úspěšně dosedla na povrch Erota, vzdáleného zhruba 315 milionů kilometrů od Země, čímž Spojené státy získaly celosvětové prvenství v takovémto druhu expedic. V rámci této mise ale zpět na Zemi nebyl dopraven žádný vzorek. Přistání na Erotu plánováno nebylo, letové středisko se pro něj ale rozhodlo po vyčerpání paliva sondy. Po dosednutí byl Shoemaker stále v kontaktu se Zemí, žádné fotografie ale kvůli nevhodnému sklonu kamer získány nebyly.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK



Čtěte dále

Techmanie.

V Techmanii technologie proměnily svět

O víkendu 19. – 20. října měli zájemci možnost v Techmanii navštívit další část cyklu Technologie mění svět, která byla tentokrát...

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

Nobelova cena (medaile).

Ve Stockholmu bude vyhlášena Nobelova cena za chemii

Vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat ve Stockholmu oznámením držitele či držitelů letošního ocenění za chemii....

Astrofyzik Michel Mayor.

Nobelova cena za fyziku byla udělena za výzkum evoluce vesmíru

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj...

Pyramidy v Gíze.

Egyptští dělníci náhodou objevili 2200 let starý chrám

Egypští dělníci nedaleko města Sohág náhodou objevili 2200 let starý chrám pocházející z doby, kdy v Egyptě vládl rod...

Ilustrační foto.

Vesmírná mise: astronauti opravují vně vesmírné stanice

Dvojice amerických astronautů v neděli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vystoupila do volného kosmického prostoru, aby...

Ilustrační foto.

Vědci díky experimentu s králíky osvětlili původ ženského orgasmu

Ženský orgasmus je nejspíš pozůstatkem evolučně překonaného mechanismu, který u savců při sexuálním vyvrcholení spouštěl ovulaci,...

Ilustrační foto.

V Antarktidě se odtrhla kra. Je velká jako tři Prahy

V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého...

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety.

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety

Před 65 lety, 30. září 1954, byla poprvé v historii zařazena do služby jaderná ponorka. Jednalo se o americké plavidlo s názvem...

Elon Musk.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc a Mars

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc,...

Ilustrační foto.

Japonská nákladní loď Kónotori 8 přistála na ISS

Japonská nákladní vesmírná loď Kónotori 8 (HTV8) s více než pěti tunami zásob, přístrojů a zařízení pro vědecké experimenty...

Ilustrační foto.

Začíná Noc vědců. Veřejnost může zdarma navštívit až sto míst

Brány vědeckých institucí a vysokých škol se v pátek večer otevřou veřejnosti. Letošní ročník Noci vědců se koná na více než 100...

Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn.

Německo truchlí. Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn

Ve věku 82 let o víkendu zemřel první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a...

Američané plánují další cestu na Měsíc (vpravo) a později také na Mars.

Austrálie investuje do NASA. Pomůže v cestě na Mars

Austrálie investuje 101 milionů amerických dolarů na podporu snahy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit...

Ilustrační foto.

Poslední den dinosaurů: ochladilo se a přežili jen savci

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi