Japonská sonda se chystá k odběru vzorků z asteroidu Ryugu

Japonská sonda Hajabusa 2.

Japonská sonda Hajabusa 2 se ve čtvrtek začala přibližovat k asteroidu Ryugu, z jehož povrchu v noci na pátek odebere pomocí sací hubice vzorky. Na twitteru to oznámila japonská kosmická agentura JAXA. Se sběrem vzorků chtěla agentura začít už loni v říjnu, nakonec ale složitý manévr odložila, aby mohla důkladněji vybrat místo kontaktu s povrchem. Vědci tehdy uvedli, že je skalnatý povrch překvapil, neboť očekávali jinou podobu povrchu.

Odborníci pro kontakt vybrali prostor označovaný jako L08-E1, který má šest metrů v průměru. Nachází se v blízkosti rovníku asteroidu mezi krátery Kontaro a Brabo. Letový tým je podle portálu Planetary.org přesvědčen, že se sondu podaří navést do cílového místa s přesností jednoho metru.

Pro nadcházející měsíce jsou v plánu celkem tři přiblížení pro sběr vzorků, a to včetně čtvrtečního pokusu. Během třetího, tedy posledního pokusu, chtějí vědci získat materiál z hloubky. Na povrch proto z výšky 500 metrů vystřelí projektil, který vytvoří kráter. Z jeho dna pak sonda vzorek odebere.

Přípravné procedury předcházející čtvrtečnímu odběru materiálu začaly ve středu, kdy JAXA zahájila sestup sondy z její parkovací pozice ve výšce zhruba 20 kilometrů nad povrchem. Dnes pak JAXA po kontrole systémů vydala definitivní souhlas s misí. Sonda sice začala proti plánu klesat zhruba s pětihodinovým zpožděním, posun v harmonogramu se ale neočekává, protože sestup je nyní rychlejší. Nadále tak jako okamžik kontaktu platí čtvrteční půlnoc SEČ.

Rychlost sestupu byla původně stanovena na 40 centimetrů za sekundu, nakonec ale byla zvýšena na 90 centimetrů za sekundu. V 9.00 SEČ Hajabusa 2 sestoupila na devět kilometrů nad povrch.

Sonda je vybavena systémem automatického přerušení mise, který se aktivuje v případě nestandardní události. Jakmile systém zjistí nějaký problém, který by sondu ohrozil, začne aparát opět stoupat.

Proces odebrání vzorků

Letové středisko má se sondou kontakt s 19minutovým zpožděním, a to včetně přenosu snímků. Toto spojení se ale 48 minut před kontaktem s povrchem přeruší, neboť Hajabusa 2 kvůli navigaci na přistání odkloní svou výkonnější anténu od Země a k dispozici jí zůstane jen méně výkonná anténa.

Ve chvíli, kdy se sběrná hubice dotkne povrchu, vystřelí se z ní rychlostí 300 metrů za sekundu pětigramový projektil z tantalu. Částice asteroidu, které se po nárazu vymrští do prostoru, hubice odebere.

Sekundu po kontaktu s povrchem začne sonda opět stoupat, což středisko na Zemi zjistí díky změně vysílaného signálu. To bude prvním znamením úspěchu. Definitivně jasno budou mít odborníci až po sedmi minutách, kdy se výkonná anténa opět zaměří na Zemi a začne vysílat telemetrická data. Několik minut poté je možné očekávat i první snímek dosednutí hubice na povrch.

O podobě a velikosti odebraného materiálu vědci prozatím nic vědět nebudou. Musejí si počkat, až bude v návratové kapsli dopraven na Zemi. Přistání na Zemi je plánována na rok 2020.

Druhý projekt JAXA

Hajabusa 2 dorazila k asteroidu po třech a půl letech loni v červnu. Sonda už na povrch dopravila kontejner MINERVA-II 1 s dvojicí robotů pojmenovaných Rover-1A a Rover-1B a také německý přistávací modul MASCOT. Sonda nese ještě kontejner MINERVA-II 2, ve kterém je robot Rover-2, přistání na povrchu je plánováno na červenec.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Vedle Japonska se dosud řízeně přistát na asteroidu podařilo jen Spojeným státům. Americká sonda Shoemaker v roce 2001 úspěšně dosedla na povrch Erota, vzdáleného zhruba 315 milionů kilometrů od Země, čímž Spojené státy získaly celosvětové prvenství v takovémto druhu expedic. V rámci této mise ale zpět na Zemi nebyl dopraven žádný vzorek. Přistání na Erotu plánováno nebylo, letové středisko se pro něj ale rozhodlo po vyčerpání paliva sondy. Po dosednutí byl Shoemaker stále v kontaktu se Zemí, žádné fotografie ale kvůli nevhodnému sklonu kamer získány nebyly.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Objev českých vědců pomůže odhalit padělaná léčiva

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie...

Český fyzik Ondřej Křivánek.

Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů...

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

Vědec Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Čeští vědci se podíleli na návrhu nového vodivého polymeru

Nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelný v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice představil...

Zoolog Tomáš Jůnek na archivním snímku.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi