Galaxie umírají uškrcením, tvrdí astronomové

18.05. 06:15 | Autor: Radek John

Galaxie NGC 1300 vzdálená 61 milionů světelných let tvoří nové hvězdy ostošest.

V některých hvězdných soustavách se rodí nové hvězdy, kdežto v jiných už dožívají jen ty staré. Druhý zmíněný typ evidentně přišel o materiál na tvorbu hvězd. Jenže jak tomu došlo?

Hvězdy se tvoří z mezihvězdného plynu, což je většinou vodík, respektive vodíkové plazma - směs atomových jader a volných lektronů. Dokud ho má galaxie dostatek, vznikají nové hvězdy. Když jí chybí, stane se domovem důchodců, kde jen přežívají hvězdy staré. Jing-ťie Peng, Roberto Maiolino a Rachel Cochraneová z Cambridgeské univerzity zkoumali, jak přeměna probíhá. V časopise Nature tvrdí, že existují dva základní scénáře, jak může k smrti galaxie dojít.

Podle prvního náhle přijde o všechen plyn a úplně přestane tvořit nové hvězdy. Podle druhého se zastaví přísun nového plynu, ale hvězdotvorba pokračuje dál, dokud se nevyčerpají zásoby materiálu, který už do galaxie přitekl. Dokud jí nedojde. Pak se galaxie udusí. Peng, Maiolino a Cochraneová považují druhou možnost za pravděpodobnější. Jak na to přišli?

Ideální by bylo pozorovat přímo vývoj nějaké galaxie. K tomu byste se ovšem potřebovali dožít tak deseti miliard let, ale spíš ještě víc. Hvězdáři proto použili trik. Porovnali obsah kovů v asi 26 tisících galaxií z našeho okolí. Obsah kovů je dobrý indikátor tvorby hvězd. Kovy totiž ve vesmíru vznikají při hvězdných explozích. Čím víckrát plyn projde útrobami hvězd, tím je na kovy bohatší.

Kdyby galaxie umíraly náhlou ztrátou plynu, obsahovaly by proto méně kovů, než kdyby umíraly pomalým zadušením. "Zjistili jsme, že pro danou hvězdnou hmotnost je obsah kovů v mrtvých galaxiích významně vyšší než v těch, které dál formují hvězdy," prohlásil Maiolino. "To není to, co bychom čekali v případě náhlého odnětí plynu. Je to ale konzistentní se scénářem uškrcení. "

Foto: HST/NASA/ESA.

Autor: Radek John