Česká astrofyzička se prosadila v Belgii. Zpočátku měla štěstí

Česká astrofyzička Lenka Zychová.

Přijímací pohovor byl celý v angličtině a druhé kolo výběrového řízení trvalo šest hodin, česká astrofyzička Lenka Zychová to ale v roce 2017 dokázala. V náročné konkurenci obstála a nastoupila do Belgického institutu vesmírné aeronomie v Bruselu jako odbornice na kosmické počasí. Za úspěšnou kariérou mladé ženy z Ostravy ale není pouze její zjevná vědecká erudice. Jak říká ona sama, může za to láska. A tedy také jeden bar v Gentu, jehož názvu nemohla mladá hvězdářka před několika lety odolat.

"Já jsem přijela jako turistka, s kamarádkou na víkend. A během toho víkendu jsem poznala svého nynějšího nastávajícího," vysvětluje s úsměvem sympatická tmavovláska. Svého budoucího manžela, který je učitelem historie, tehdy potkala celkem symbolicky v gentském baru s astronomicky až gravitačně přitažlivým názvem Zwart Gat, tedy Černá díra. Brát se plánují letos v létě.

V době, kdy se z osobních důvodů rozhodla k zásadní životní změně a stěhování do belgického Gentu, dokončovala Zychová doktorát z astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně. "Rozhodla jsem se přestěhovat do Belgie, aniž bych tu měla práci. Jen jsem tajně doufala, že bych něco v oboru mohla dostat," říká.

V tak specifické oblasti jakou je astronomie bývá podle ní obvyklejší, že po studiích rozešle uchazeč nabídky na nejrůznější místa po Evropě a stěhuje se tam, kde o něj mají zájem. "Možností je málo a člověk se musí rvát. Nabídku v Belgii mi poslala sestra mého přítele, která pracovala v lidských zdrojích. A její kolega jí ukázal zdánlivě nesmyslnou nabídku - v Bruselu hledali specialistu na kosmické počasí," popisuje Zychová.

Štěstím pro nyní dvaatřicetiletou českou astrofyzičku bylo, že bruselský institut je mezinárodní institucí, jehož práce je ve značné míře vedena v angličtině. První kolo přijímacího pohovoru se odehrávalo na dálku přes počítač, se Zychovou tehdy déle než hodinu diskutovalo šest jejích budoucích kolegů. "Pak jsem dostala pozvání na osobní pohovor. Do teď jsem ještě neměla odvahu se zeptat, z kolika lidí se pro mne rozhodli," vzpomíná.

Institut je součástí Evropské kosmické agentury

V její prospěch kromě vědecké práce podle všeho hrál i zájem o popularizaci vědy, třeba mezi dětmi. "Oni mi také ukazovali, co bych vlastně dělala, zajímalo je, zda umím reagovat. Ono je to něco kompletně jiného, než co jsem zkoumala v Česku," připustila Zychová. Její vědecká práce v České republice se týkala "mezihvězdných bublin" a v této oblasti chce stále publikovat některé další výsledky svého výzkumu.

V institutu má ale na starosti v kosmických rozměrech daleko bližší prostředí: od horního konce atmosféry ke Slunci. Sleduje totiž, jak kosmické počasí interaguje právě se zemskou atmosférou a jak ovlivňuje život na Zemi. Je to důležité, institut je součástí projektu Evropské kosmické agentury (ESA) a v případě potřeby vydává varování před sluneční aktivitou, kdy náhlý příval sluneční energie může ovlivnit ionosféru, a tedy například signály mířící k navigačním nebo komunikačním družicím.

Sluneční aktivita může mít koneckonců na svědomí i výpadky elektrické sítě. "To je právě projekt, kde se potkává věda s praktickou aplikací do života. My to musíme přeložit běžnému uživateli - pilotům nebo rozvodným sítím. Jsme systém včasného varování před děním na Slunci," vysvětluje vědkyně.

V Česku je stále sexismus

Nástup do nové práce se podle Zychové odehrál hladce, například technickým vybavením se belgické vědecké pracoviště v zásadě neliší od těch českých. Přesto jeden důležitý rozdíl vnímá. "Co mám zkušenosti z vědecké a akademické sféry v Česku a v Belgii, tak v Česku je pořád strašný sexismus. V Belgii nemám žádný problém s kolegy, žádné narážky, žádné hloupé vtípky, pohledy. Jednají se mnou jako s rovnocennou. Je to také tím, že tady je ve vědeckém prostředí mnohem více žen," upozorňuje a dodává, že problém nelze zevšeobecňovat a většina jejich kolegů v Česku byla v tomto ohledu vynikající. "Ale musím říct, že v české sféře jsem se s nepříjemnými poznámkami a podobně setkala často," říká. Až zkušenost z cestování do zahraničí jí prý pomohla uvědomit si, že podobné chování ze strany kolegů není ve světě normou. "Věřím, že v Česku se to lepší, jen je tam setrvačnost," dodává.

S jejím stěhováním do Belgie se rodina na Severní Moravě srovnala dobře, myslí si Zychová. "Oni byli zvyklí, že jsem dost mimo Česko i kvůli svému dalšímu koníčku - už 12 let vyučuji egyptské klasické a folklórní tance, jestli chcete orientální tanec," vysvětluje astrofyzička. Do zahraničí už tak po řadu let jezdila vyučovat či se také v této oblasti vzdělávat. Nyní ostatně třikrát týdně po práci na hvězdárně vede taneční kurz i v Gentu. "Rodiče jsou nejspíš rádi, že jsem zakotvila v Evropě, často jsem jezdila jak do Egypta tak do USA," směje se Zychová. Z Belgie to na Severní Moravu navíc není nijak zásadně daleko.

"Strašně ráda se vracím na chalupu do Oderských vrchů okopávat záhony," říká s tím, že Českou republiku má ráda. "Myslím, že je to tam fajn. A můj partner se začal učit česky," dodává.

Foto: ČTK , Dospiva Jakub

Autor: ČTK



Čtěte dále

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

Vědec Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Čeští vědci se podíleli na návrhu nového vodivého polymeru

Nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelný v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice představil...

Zoolog Tomáš Jůnek na archivním snímku.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem...

Archeolog Václav Kolařík (archivní foto).

V brněnské městské části Královo Pole se našly pozůstatky pravěkého osídlení

Pozůstatky pravěkého osídlení brněnské městské části Královo Pole našli archeologové z brněnské společnosti Archaia při průzkumu...

Ilustrační foto.

Projekty zaměřené na zmírnění dopadů koronaviru dostanou více peněz

Technologická agentura ČR (TA ČR) chystá novou veřejnou soutěž Programu ÉTA pro výzkumné projekty zaměřené na zmírnění dopadů...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi