Česká astrofyzička se prosadila v Belgii. Zpočátku měla štěstí

Česká astrofyzička Lenka Zychová.

Přijímací pohovor byl celý v angličtině a druhé kolo výběrového řízení trvalo šest hodin, česká astrofyzička Lenka Zychová to ale v roce 2017 dokázala. V náročné konkurenci obstála a nastoupila do Belgického institutu vesmírné aeronomie v Bruselu jako odbornice na kosmické počasí. Za úspěšnou kariérou mladé ženy z Ostravy ale není pouze její zjevná vědecká erudice. Jak říká ona sama, může za to láska. A tedy také jeden bar v Gentu, jehož názvu nemohla mladá hvězdářka před několika lety odolat.

"Já jsem přijela jako turistka, s kamarádkou na víkend. A během toho víkendu jsem poznala svého nynějšího nastávajícího," vysvětluje s úsměvem sympatická tmavovláska. Svého budoucího manžela, který je učitelem historie, tehdy potkala celkem symbolicky v gentském baru s astronomicky až gravitačně přitažlivým názvem Zwart Gat, tedy Černá díra. Brát se plánují letos v létě.

V době, kdy se z osobních důvodů rozhodla k zásadní životní změně a stěhování do belgického Gentu, dokončovala Zychová doktorát z astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně. "Rozhodla jsem se přestěhovat do Belgie, aniž bych tu měla práci. Jen jsem tajně doufala, že bych něco v oboru mohla dostat," říká.

V tak specifické oblasti jakou je astronomie bývá podle ní obvyklejší, že po studiích rozešle uchazeč nabídky na nejrůznější místa po Evropě a stěhuje se tam, kde o něj mají zájem. "Možností je málo a člověk se musí rvát. Nabídku v Belgii mi poslala sestra mého přítele, která pracovala v lidských zdrojích. A její kolega jí ukázal zdánlivě nesmyslnou nabídku - v Bruselu hledali specialistu na kosmické počasí," popisuje Zychová.

Štěstím pro nyní dvaatřicetiletou českou astrofyzičku bylo, že bruselský institut je mezinárodní institucí, jehož práce je ve značné míře vedena v angličtině. První kolo přijímacího pohovoru se odehrávalo na dálku přes počítač, se Zychovou tehdy déle než hodinu diskutovalo šest jejích budoucích kolegů. "Pak jsem dostala pozvání na osobní pohovor. Do teď jsem ještě neměla odvahu se zeptat, z kolika lidí se pro mne rozhodli," vzpomíná.

Institut je součástí Evropské kosmické agentury

V její prospěch kromě vědecké práce podle všeho hrál i zájem o popularizaci vědy, třeba mezi dětmi. "Oni mi také ukazovali, co bych vlastně dělala, zajímalo je, zda umím reagovat. Ono je to něco kompletně jiného, než co jsem zkoumala v Česku," připustila Zychová. Její vědecká práce v České republice se týkala "mezihvězdných bublin" a v této oblasti chce stále publikovat některé další výsledky svého výzkumu.

V institutu má ale na starosti v kosmických rozměrech daleko bližší prostředí: od horního konce atmosféry ke Slunci. Sleduje totiž, jak kosmické počasí interaguje právě se zemskou atmosférou a jak ovlivňuje život na Zemi. Je to důležité, institut je součástí projektu Evropské kosmické agentury (ESA) a v případě potřeby vydává varování před sluneční aktivitou, kdy náhlý příval sluneční energie může ovlivnit ionosféru, a tedy například signály mířící k navigačním nebo komunikačním družicím.

Sluneční aktivita může mít koneckonců na svědomí i výpadky elektrické sítě. "To je právě projekt, kde se potkává věda s praktickou aplikací do života. My to musíme přeložit běžnému uživateli - pilotům nebo rozvodným sítím. Jsme systém včasného varování před děním na Slunci," vysvětluje vědkyně.

V Česku je stále sexismus

Nástup do nové práce se podle Zychové odehrál hladce, například technickým vybavením se belgické vědecké pracoviště v zásadě neliší od těch českých. Přesto jeden důležitý rozdíl vnímá. "Co mám zkušenosti z vědecké a akademické sféry v Česku a v Belgii, tak v Česku je pořád strašný sexismus. V Belgii nemám žádný problém s kolegy, žádné narážky, žádné hloupé vtípky, pohledy. Jednají se mnou jako s rovnocennou. Je to také tím, že tady je ve vědeckém prostředí mnohem více žen," upozorňuje a dodává, že problém nelze zevšeobecňovat a většina jejich kolegů v Česku byla v tomto ohledu vynikající. "Ale musím říct, že v české sféře jsem se s nepříjemnými poznámkami a podobně setkala často," říká. Až zkušenost z cestování do zahraničí jí prý pomohla uvědomit si, že podobné chování ze strany kolegů není ve světě normou. "Věřím, že v Česku se to lepší, jen je tam setrvačnost," dodává.

S jejím stěhováním do Belgie se rodina na Severní Moravě srovnala dobře, myslí si Zychová. "Oni byli zvyklí, že jsem dost mimo Česko i kvůli svému dalšímu koníčku - už 12 let vyučuji egyptské klasické a folklórní tance, jestli chcete orientální tanec," vysvětluje astrofyzička. Do zahraničí už tak po řadu let jezdila vyučovat či se také v této oblasti vzdělávat. Nyní ostatně třikrát týdně po práci na hvězdárně vede taneční kurz i v Gentu. "Rodiče jsou nejspíš rádi, že jsem zakotvila v Evropě, často jsem jezdila jak do Egypta tak do USA," směje se Zychová. Z Belgie to na Severní Moravu navíc není nijak zásadně daleko.

"Strašně ráda se vracím na chalupu do Oderských vrchů okopávat záhony," říká s tím, že Českou republiku má ráda. "Myslím, že je to tam fajn. A můj partner se začal učit česky," dodává.

Foto: ČTK , Dospiva Jakub

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

Nobelova cena (medaile).

Ve Stockholmu bude vyhlášena Nobelova cena za chemii

Vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat ve Stockholmu oznámením držitele či držitelů letošního ocenění za chemii....

Astrofyzik Michel Mayor.

Nobelova cena za fyziku byla udělena za výzkum evoluce vesmíru

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj...

Pyramidy v Gíze.

Egyptští dělníci náhodou objevili 2200 let starý chrám

Egypští dělníci nedaleko města Sohág náhodou objevili 2200 let starý chrám pocházející z doby, kdy v Egyptě vládl rod...

Ilustrační foto.

Vesmírná mise: astronauti opravují vně vesmírné stanice

Dvojice amerických astronautů v neděli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vystoupila do volného kosmického prostoru, aby...

Ilustrační foto.

Vědci díky experimentu s králíky osvětlili původ ženského orgasmu

Ženský orgasmus je nejspíš pozůstatkem evolučně překonaného mechanismu, který u savců při sexuálním vyvrcholení spouštěl ovulaci,...

Ilustrační foto.

V Antarktidě se odtrhla kra. Je velká jako tři Prahy

V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého...

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety.

První jaderná ponorka byla do služby zařazena před 65 lety

Před 65 lety, 30. září 1954, byla poprvé v historii zařazena do služby jaderná ponorka. Jednalo se o americké plavidlo s názvem...

Elon Musk.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc a Mars

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc,...

Ilustrační foto.

Japonská nákladní loď Kónotori 8 přistála na ISS

Japonská nákladní vesmírná loď Kónotori 8 (HTV8) s více než pěti tunami zásob, přístrojů a zařízení pro vědecké experimenty...

Ilustrační foto.

Začíná Noc vědců. Veřejnost může zdarma navštívit až sto míst

Brány vědeckých institucí a vysokých škol se v pátek večer otevřou veřejnosti. Letošní ročník Noci vědců se koná na více než 100...

Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn.

Německo truchlí. Zemřel kosmonaut Sigmund Jähn

Ve věku 82 let o víkendu zemřel první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Informovalo o tom Německé středisko pro letectví a...

Američané plánují další cestu na Měsíc (vpravo) a později také na Mars.

Austrálie investuje do NASA. Pomůže v cestě na Mars

Austrálie investuje 101 milionů amerických dolarů na podporu snahy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit...

Ilustrační foto.

Poslední den dinosaurů: ochladilo se a přežili jen savci

Vědci mají záznam nejhoršího dne v historii Země - rozhodně nejhoršího za posledních 66 milionů let - ve formě 130 metrů dlouhého...

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska.

Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska

Z norského přístavu Tromsö vyplul v pátek německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi