Asteroidy nelze rozbít tak snadno, jak si vědci původně mysleli

Ilustrační foto.

Až zamíří na Zemi velký asteroid, bude mnohem těžší ho rozbít, než si vědci doposud mysleli. Přišla s tím nová studie, jež simulovala kolizi asteroidů se Zemí a zkoumala, nakolik bychom "vesmírnou skálu" dokázali rozbít. Zprávu přinesl server The Independent.

Jakýkoliv větší asteroid by mohl zničit podstatnou část lidské populace. Vědci si ale doposud mysleli, že proti vesmírnému tělesu použijí právě jeho velikost. Cokoliv tak obrovského by se teoreticky mělo snadněji rozpadnout. To ale podle nové studie není úplně ten případ.

"Věřili jsme, že čím větší je objekt, tím snadněji se rozbije, protože větší objekty mívají často různé kazy (praskliny, trhliny). Naše zjištění ale poukazují na to, že asteroidy jsou silnější, než jsme si původně mysleli a je třeba vynaložit více energie, aby se mohly kompletně rozbít," řekl Charles El Mir, doktor strojního inženýrství z University of Johns Hopkins a vedoucí autor studie.

Vědci sice disponují znalostmi tvrdosti skal, ale jen na laboratorní úrovni, kde měří tvrdost a další vlastnosti objektů ve velikosti lidské pěsti. U asteroidu, který může mít velikost velkoměsta, je už mnohem obtížnější předpovědět, jak se těleso za určitých podmínek zachová.

Předchozí studie simulovaly tyto objekty pomocí počítačového modelu. V potaz se brala křehkost nebo teplota tělesa a zdálo se, že když menší asteroid zasáhne větší, tak se rozpadne. Tým okolo El Mira to teď však vyvrátil. Jejich práce obsahuje podrobnější procesy, díky čemuž přišli na způsob, jak by dokázali v asteroidu vytvořit praskliny.

"Naší otázkou bylo, kolik energie je potřeba na to, abychom opravdu dokázali rozbít asteroid na malé kousky," uvedl El Mir. Zjistili, že po nárazu by se v asteroidu vytvořily miliony prasklin, což by z různých fragmentů udělalo něco na způsob písku, který by se v prasklinách různě přesypával, až by na povrchu asteroidu zůstal kráter. Když ale do svých propočtů započítali gravitaci, zjistili, že poškozené fragmenty by se v kráteru znovu stáhly k sobě, a asteroid by si tak udržel svou sílu.

"Může to znít jako sci-fi, ale velká část našeho výzkumu se věnovala kolizím asteroidů. Pokud třeba bude nějaký asteroid mířit na Zemi, bude lepší ho rozbít na malé kousky, nebo ho pošťouchnout jiným směrem? Pokud by platila druhá varianta, tak kolik síly by bylo potřeba, abychom ho odsunuli, aniž bychom ho rozbili? Jsou to skutečné otázky, které je potřeba zvažovat," uzavřel El Mir.

"Je jen otázkou času, než se tyhle velké akademické otázky budou muset přeměnit v odpověď na závažnou hrozbu, jíž budeme čelit. Musíme mít dobrou představu o tom, co uděláme, až nadejde čas. A vědecké úsilí, jako je tahle studie, nám pomůže nakonec tato rozhodnutí učinit," řekl K.T. Ramesh, ředitel Institutu pro extrémní materiály z téže univerzity jako El Mir.

Foto: pixabay.com/wewewegrafikbaydeh

Autor: -aka-



Čtěte dále

Amazonie.

Stromy i při oteplení dovedou vázat uhlík, 32 stupňů je kritických

Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32...

Ilustrační foto.

Stavba letiště v Mexiku odhalila desítky koster mamutů

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v...

Pozůstatky římského vojenského tábora.

Po roce 2000 byl objeven římský tábor, dinosaurus i unikátní meč

Vědci ohlásili nález nejstarší kresby na území Česka, staré 7000 let. Jakými dalšími zajímavými archeologickými objevy se Česká...

Vědec Petr Brož.

Bahno je jenom začátek, uvedl Brož o výzkumu na Marsu

Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek.

Kresba v Kateřinské jeskyni.

Nejstarší kresbě v Česku je sedm tisíc let

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde...

Plakát v New Yorku.

Pandemie přinesla koronavirový slovník, vznikají nové výrazy a fráze

Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku,...

Ilustrační foto.

V Argentině našli fosilii jednoho z posledních masožravých dinosaurů

Paleontologové z argentinského Muzea přírodních věd v pondělí oznámili, že objevili zhruba 70 milionů let staré pozůstatky...

Archeologové (ilustrační foto).

Archeologové asi objevili pozůstatky sídliště patřící kultuře se šňůrovou keramikou

Archeologové u Domašína na Rychnovsku objevili pozůstatky sídliště, které patří s největší pravděpodobností kultuře se šňůrovou...

Ilustrační foto.

Vědci z Plzně zkoumají systém ovládání počítače mozkem

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ukončili tříletý projekt zkoumající elektrickou aktivitu mozku. Projekt BASIL, tedy...

Meteory Lyridy.

NASA jako astronomický snímek dne opět použil fotografii z Česka

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý jako astronomickou fotografii dne zveřejnil snímek českého původu....

Ilustrační foto.

Expert na umělou inteligenci Mikolov posílí výzkum na ČVUT

Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, nově působí na ČVUT. V...

Ilustrační foto.

Stovka týmů po celém světě pracuje na vývoji vakcíny proti covidu-19

Na vývoji vhodných protilátek proti novému koronaviru nyní pracuje po celém světě zhruba stovka týmů, z nichž se asi desítka...

Logo expedice v nášivce na bundě jednoho z výzkumníků Masarykovy univerzity.

Z Antarktidy rovnou do karantény. Návrat vědců se kvůli koronaviru zkomplikoval

Výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně se o měsíc později vrátila z Antarktidy do České republiky. Všech devět vědců po...

Ilustrační foto.

Šíření nákazy v letadlech je vysoké, vědci zkoumají, jak to změnit

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v...

Ilustrační foto.

Čeští vědci na návrat domů z Antarktidy stále čekají

Datum návratu vědců z letošní expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy je kvůli koronavirovým opatřením stále nejisté.

Některé stromy letos nepřežijí.

Aktuální sucho těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce...

Vědec Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Čeští vědci se podíleli na návrhu nového vodivého polymeru

Nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelný v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice představil...

Zoolog Tomáš Jůnek na archivním snímku.

Čeští vědci chtějí přispět k ochraně pralesa v Kongu

Do mapování výskytu zvířat v konžské divočině se před několika týdny pustil tým českých vědců. Ve spolupráci se Světovým fondem...

Archeolog Václav Kolařík (archivní foto).

V brněnské městské části Královo Pole se našly pozůstatky pravěkého osídlení

Pozůstatky pravěkého osídlení brněnské městské části Královo Pole našli archeologové z brněnské společnosti Archaia při průzkumu...

Ilustrační foto.

Projekty zaměřené na zmírnění dopadů koronaviru dostanou více peněz

Technologická agentura ČR (TA ČR) chystá novou veřejnou soutěž Programu ÉTA pro výzkumné projekty zaměřené na zmírnění dopadů...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi