Vědci zkoumají odolnost srdce vůči nedostatku kyslíku

12.04. 18:31 | Autor: ČTK

Jako reakce na skutečnost, že více než polovina Čechů umírá na choroby srdce a cév a čtvrtina na infarkt, vznikl v Česku projekt zabývající se studiem odolnosti srdce vůči nedostatku kyslíku. Virtuální Centrum pro výzkum chorob srdce se zaměří na studium molekulárních a buněčných mechanismů, které se podílejí na odolnosti srdečního svalu, a výzkumem rizikových faktorů. Novinářům to oznámil Bohuslav Ošťádal z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Na činnosti centra se podílejí experimentální i kliničtí pracovníci z Fyziologického ústavu, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a dětského kardiocentra Fakultní nemocnice Motol.

František Kolář z Fyziologického ústavu připomněl, že infarkt myokardu vzniká při náhlém snížení nebo úplném přerušení přítoku okysličené krve do určité oblasti srdečního svalu. Přirozená odolnost srdce na nedostatek kyslíku existuje u dětí brzy po narození a u lidí adaptovaných na nedostatek kyslíku ve vysokohorském prostředí. Experimentální kardiologové zkoumají, co zvýšenou odolnost způsobuje, a se snaží se zlepšit šanci srdečních buněk na přežití. Výzkum se provádí zejména na srdcích malých hlodavců.

Projekt se zaměří také na zkoumání genetických příčin aterosklerózy a odlišnosti plicního krevního oběhu od velkého krevního oběhu. Bude zkoumat srdeční funkce dosud nenarozených dětí, které jsou všechny vystaveny nedostatku kyslíku, a důsledky vrozených srdečních vad na zdraví dospělých lidí.

Závažným rizikovým faktorem pro vznik infarktu je vysoký krevní tlak. Podle ředitele Fyziologického ústavu UK Jaroslava Kuneše 20 až 30 procent Čechů mladšího věku má vysoký tlak nad hodnotu 140/90, mezi lidmi ve věku nad 60 let má vysoký tlak 60 procent osob. Zatím se přesně neví, proč hypertenze vzniká. Přibližně z jedné poloviny o výši krevního tlaku rozhodují genetické faktory a z druhé poloviny vnější faktory. Negativně působí stres, sůl, obezita, kouření a alkohol.

Podle Rudolfa Poledne z IKEM představuje největší riziko pro vznik infarktu centrální obezita. Ten, kdo má velký obvod pasu, má také velké množství tuku mezi vnitřními orgány. Značné riziko přináší kouření. U mužů do 65 roku věku zvyšují cigarety riziko v porovnání s nekuřáky dvakrát, u žen třikrát.

Foto: archiv

Autor: ČTK