Vědci z Brna chtějí využít larvy k přeměně mláta na krmnou moučku

Ilustrační foto.

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata bohatou na proteiny. Informovala o tom Technologická agentura ČR (TA ČR), která projekt podpořila 3,5 milionu korun.

"Mláto známe především jako zbytky po filtraci při výrobě piva nebo vykvašení vína. Jedná se ale také o hodnotné krmivo pro domácí zvířata. A právě larvy bráněnky v rámci biokonverze - tedy přeměny pomocí organismů - dokážou mláto využít a přeměnit na cenný produkt, který má potenciál nahradit dosud nejpoužívanější zdroje proteinů, a to i ve výkrmu hospodářských zvířat," uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Na výzkumu spolupracuje společnost MICo a Centrum Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum zkoumá možnost využití larev pro přeměnu i dalších organických materiálů, například zbytků jídla, na nutričně bohatou hmyzí moučku. Výsledná technologie má být velkoobjemová, plně automatizovaná a robotizovaná. Tento projekt se konkrétně zaměřuje na vývoj automatického dávkovacího systému a optimalizaci faktorů biokonverze.

Larvy bráněnek jsou podle Jan Dennera, který je autorem nápadu a koordinátorem projektu, velice užitečnými pomocníky v boji s plýtváním potravinami i zpracováním různých typů organického odpadu. "Larvy si poradí s kuchyňským odpadem, jak rostlinného, tak i živočišného původu. Jejich žravost je enormní, což je dáno jejich přirozeným životním cyklem. Tento druh není invazivní, nehrozí přemnožení, ani nepřenáší žádné nákazy. Vyskytuje se i v české přírodě," dodal Denner.

Larvy se podle něj využívají ke krmení nejen hospodářských zvířat, jako je drůbež, prasata nebo ryby například v Kanadě. Strávené zbytky po larvách lze navíc využít jako hnojivo.

Současný výzkum bude pokračovat až do roku 2023, výsledky výzkumu chtějí ale vědci představit veřejnosti až poté, kdy se jim podaří předmět výzkumu přetavit do průmyslové linky.

Foto: ČTK/Homolka Jan

Autor: ČTK



Čtěte dále

Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.

Ostravamonas - nový rod řas se jmenuje po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilė Barcytė z katedry biologie a ekologie...

Ilustrační foto.

Rusové zkusí pěstovat dýně a meloun v Arktidě

Ruští vědci z ústavu nesoucího jméno slavného ruského biologa Nikolaje Vavilova zkouší pěstování dýní a melounů na polární...

Ilustrační foto.

K ISS zamíří tříčlenná posádka, přísně izolovaná kvůli koronaviru

Bez obvyklých rituálů, včetně rozloučení s blízkými a briefingu s novináři, kvůli obavám z nákazy koronavirem ve čtvrtek z...

Ilustrační foto.

V noci na středu bude na obloze k vidění nejjasnější úplněk roku

V noci z úterý na středu bude nejjasnější úplněk roku, tzv. superúplněk. Úkaz se na obloze objeví letos podruhé, další nastane v...

Ilustrační foto.

Koronavirus sníží emise leteckého průmyslu o 38 procent

Emise oxidu uhličitého z letecké dopravy by letos mohly klesnout o více než třetinu. Epidemie onemocnění způsobeného novým...

Atlantický les.

Brazilský prales odhalil novou čeleď brouků, na objevu se podíleli i čeští vědci

Mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou objevil v brazilském Atlantickém lese dosud neznámou...

Řecko.

Emise CO2 kvůli koronaviru klesají

Emise kysličníku uhličitého mohou klesnout nejvíce od druhé světové války, neboť současná pandemie koronaviru v podstatě vyřadila...

Ilustrační foto.

Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze...

Ilustrační foto.

Na Mars v létě odletí s vozítkem NASA jména téměř 11 milionu lidí

Pokud nynější pandemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2 nezaviní odklad, zamíří letos v létě na Mars o něco víc lidí, než má...

Ilustrační foto.

Vědci pomohou vyvíjet respirátory pro děti

Antropologové z Masarykovy univerzity (MU) pomohou vývojářům nové ochranné polomasky z Českého institutu informatiky.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami.

Archeologové objevili pozůstatky původního hradu v Pardubicích

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou...

Ilustrační foto.

Australští vědci objevili zkamenělého prapředka dnešního člověka

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živých tvorů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší...

Ilustrační foto.

Koronavirus zasadil ránu plánům NASA vrátit se na Měsíc

Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír vrátit se do roku 2024...

Ledovec v Grónsku.

Loni v Grónsku odtálo rekordních 600 miliard tun ledu

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina...

Ilustrační foto.

Koronavirus není z laboratoře, dokázali vědci

Analýza genonů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus...

Ilustrační foto.

Předchůdce dnešní drůbeže? Vědci nalezli zkamenělinu ptáka

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se...

Gilead Sciences.

Remdesivir: "nejslibnější kandidát" v boji proti novému koronaviru

Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě...

Maska od firmy Respilon.

Firma z Brna vymyslela masky na záchyt a záhubu koronaviru

Firma Respilon z Brna vymyslela masky s nanovláknem a oxidem mědi, které jsou schopné zachytit veškeré viry a zahubit je....

Ilustrační foto.

Vědci objevili nejmenší druh dinosaura, zachoval se v jantaru

Vědci objevili nejmenší dosud známý druh dinosaura. Lebka 99 milionů let starého druhu, jehož zástupci byli menší než kolibříci,...

Ilustrační foto.

Mamutí žaludky pomáhají vědcům odhalit přírodu doby ledové

Za časů mamutů a srstnatých nosorožců vypadala krajina severní Sibiře podobně jako dnes. Nasvědčuje tomu výzkum žaludků zmrzlých...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi