Ve vyhořelém bytě byla archeologická sbírka za miliony

10.01. 11:12 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 10.01. 16:19

Nelegální archeologická sbírka zhruba 3300 předmětů, kterou zajistili archeologové z Akademie věd ve vyhořelém pražském bytě, má cenu miliónů korun. Shromáždil je muž, který v bytě předloni uhořel. Archeology na ni upozornilo ministerstvo kultury.

Na tiskové konferenci to řekl ředitel Ústavu Luboš Jiráň. Dodal ale, že za tuto cenu by ji majitel prodal pouze na černém trhu. Nyní patří státu.

Sbírku podle archeologů neshromažďovali její majítelé v celé střední Evropě. Zahrnuje předměty od pozdní doby kamenné po novověk. Jejich nálezci je ale špatným skladováním poničili a snížili tak jejich cenu.

Případ je stále vyšetřován policií. Policisté nepátrají jen po příčinách požáru, ale hledají i komplice záhadného sběratele. V bytě našli několik vizitek, z nichž jedna patří profesionálnímu archeologovi, uvedl Přibáň.

Výjimečné nálezy

Sbírka obsahuje kolem 1900 bronzových a 1400 železných předmětů. Počátky metalurgie ve střední Evropě v pozdní době kamenné ale reprezentuje jen několik předmětů. Bohatěji jsou zastoupena pozdější období.

Tisková konference k nalezené sbírce K výjimečným nálezům patří podle Miroslava Dobeše, který sbírku zpracovává, měděný brýlovitý závěsek. Je jedním z prvních dokladů metalurgie ve střední Evropě. Starý je asi 6000 let. Podobných závěsků bylo podle něj ve střední Evropě nalezeno sotva deset.

Ve sbírce je také dvouramenný sekeromlat, koflíky k rituálnímu popíjení zejména alkoholických nápojů, pravěké bronzové srpy či spony kultury doby popelnicových polí, časně laténská sekera a stovky středověkých ostruh.

Hledačů kovů jsou v Česku desetitisíce. Archeologii to škodí

Vědecká hodnota sbírky je značně snížena především tím, že se k ní v bytě přes veškeré úsilí archeologům nepodařilo objevit žádné záznamy o místech nálezu a nálezových souvislostech. Nálezci tak znehodnotili i význam nalezišť. Využití takových předmětů je podle archeologů možné snad jen k výuce či ke zkoumání technologie výroby.

Podle archeologa Martina Kuny je tato nelegální sbírka unikátním dokladem toho, jaké škody páchají hledači kovů, jejichž počet se v Česku odhaduje na 10 až 20 tisíc a kteří používají stále dokonalejších detektorů.

Poklad z vyhořelého bytu je podle něj jen vrcholkem ledovce. Hledači pokladů podle něj rabují archeologická naleziště a znehodnocují kulturní dědictví. Ročně tak nenávratně mizí stovky tisíc předmětů na černém trhu zejména v zahraničí, uvedl.

Foto: ČTK

Autor: ČTK