VIDEO: Při vývoji antireflexní vrstvy vědce inspirovalo oko můry

07.04. 10:55 | Autor: Kamila Žihlová

Student George Auwaijan ve speciálních brýlích z nového materiálu.

Nový materiál, který zabraňuje odleskům a odpuzuje vodu, se podařilo náhodou vyvinout vědcům z Kalifornské univerzity v Irvine. Jejich vynález by mohl značně vylepšit solární panely či pomoci vojákům s maskováním.

Tým amerických chemiků vedený profesorem Robertem Cornem se původně zabýval výrobou pružné teflonové vrstvy, která by jen odpuzovala vodu a na které by neulpívaly nečistoty. Při vývoji tenkého filmu se inspirovali okem můry. Průhledná vrstva je totiž tvořena miniaturními polystyrenovými kužely, které jsou pomocí kyslíkového plazmatu naleptány na teflon. To celé v nanoměřítku. Vědci následně překryli hroty těchto kuželů tenkou vrstvou zlata a zjistili, že materiál nečekaně dobře pohlcuje světlo.

Vynález by kromě inženýrů mohli uvítat i majitelé solárních panelů. Světlo, které se od nich odráží, totiž může být příčinou sousedských hádek nebo potíží při vyřizování povolení umístění v okolí letišť. Nový materiál by mohla využít i armáda, jejímž členům by usnadnil maskování. Zamezením tvorby odlesků od výzbroje by se snížilo riziko odhalení v akci.

Film by se podle chemiků z Kalifornské univerzity dal využít i na obrazovkách mobilních telefonů, které jsou na přímém slunečním světle těžko čitelné. Student George Auwaijan dokonce předvedl sluneční brýle pokryté touto neobvyklou antireflexní vrstvou, které zabraňují oslnění.

Podle Corna je výroba poměrně jednoduchá. Spolu se svými kolegy Manou Tomovou a Gabrielem Logetem už podali žádost o patent. "Jsme nadšení z toho, kam by tato technologie mohla vést,” řekl Doug Crawford z Kalifornské univerzity, podle kterého je komerčně využitelná. Nový materiál se tak snad dočká reálného využití.

Kalifornská univerzita v Irvine, ze které studie pochází, se za necelých padesát let svého působení dokázala zařadit mezi nejprestižnější vysoké školy v USA. Také díky tomu, že zde působili tři držitelé Nobelovy ceny. V roce 1995 se stala první státní univerzitou, jejíž pracovníci dostali Nobelovu cenu v tom samém roce. Obdrželi ji Frank Sherwood Rowland za chemii a Frederick Reines za fyziku, když se mu s kolegou Clydem Cowanem podařilo detekovat neutrino. Posledním žijícím z trojice laureátů je Irwin Rose, který před deseti lety získal ocenění za chemii.

Foto: archiv

Autor: Kamila Žihlová