Hrozby dokonalého světa. Čeho se máme v budoucnu bát

16.04. 19:55 | Autor: Marek Kerles

Třicetkrát výkonnější počítače, roboti v každé domácnosti, léčba nemocí výměnou genů a prudký rozvoj umělé inteligence. Takovou prognózu nejbližší budoucnosti narýsoval renomovaný vědecký časopis Nature. Co nás opravdu čeká?

Pokud by se splnily prognózy vědců a odborníků, kteří pro Nature v sedmi základních oblastech předpovídali budoucnost rozvoje technologií, budou už v roce 2020 velké počítače třicetkrát výkonnější než dnes. Prognóza to není nereálná. Už Gordon E. Moore, jeden ze spoluzakladatelů firmy Intel, v roce 1965 popsal, že počet tranzistorů v počítačových čipech, a tedy i jejich výkon se při zachování stejné ceny každé dva roky zdvojnásobí. A praxe zatím ukazuje, že toto pravidlo zvané Moorův zákon platí.

Už za pět let by počítače měly být nejen třicetkrát výkonnější, ale prudce vzroste i přenosová rychlost internetu a počet elektronických zařízení schopných komunikovat mezi sebou a navzájem si vyměňovat data. Do roku 2020 by měl počet takových zařízení údajně překonat počet lidí. Podle předpovědi Nature bude do roku 2020 v elektronické sféře "shromážděno" 44 zettabytů dat, což povede k prudkému rozvoji umělé inteligence a dalšímu rozmachu robotiky.

S robotem za ruku

Roboti zastanou nejen velkou část dnešní lidské práce, ale budou schopni se učit, a tedy sami sebe zdokonalovat. A to je podstatné! Vlastnictví robotů bude stejně běžné jako dnešní držení telefonu nebo auta. "Každý bude mít svého robota, který bude integrován do běžného života," uvádí Daniela Rusová, šéfka laboratoře umělé inteligence na elitním institutu MIT.

Stejně jako v oblasti schopnosti počítačů a umělé inteligence se dá údajně očekávat podobně rychlý pokrok v oblasti biotechnologií. Už dnes technologie teoreticky umožňuje genetické modifikace a jejich rozsáhlé využití v oblasti medicíny by mělo být jen otázkou času. Nejpozději do 25 let údajně lékaři dostanou možnost "vyměnit" vadný gen za normálně fungující. To by mohlo znamenat nejen důležitou prevenci zdravotních postižení novorozenců, ale i průlom v léčbě mnoha závažných dědičných chorob.

Pomocí genetické techniky CRISPR, která umožňuje velice přesně měnit konkrétní úseky DNA, dosahují vědci zázračných úspěchů již dnes. Třem týmům se podle časopisu Science podařilo například vyléčit myši, které trpěly Duchenneovou dystrofií, což je nemoc, při níž postižení lidé umírají do třiceti let, protože jim zeslábnou svaly a srdce nezvládá pumpovat krev. Podobně by se dal řešit třeba albinismus nebo Huntingtonova choroba způsobující odumírání mozkových buněk a zhoršování duševních i pohybových schopností.

Budeme všichni stejní?

Blížíme se tedy době, kdy se už se nebudou rodit postižené děti a "škodlivé" geny zděděné po rodičích prostě vyměníme za nějaké jiné? Už dnes se najdou odborníci, kteří varují před možným zneužitím genového inženýrství. To může na jedné straně odvrátit řadu lidských tragédií, na druhou stranu se ale může snadno zvrhnout ve snahu o výrobu dokonalých jedinců.

"Hranice mezi tím, co je nemoc a co už ne, je velmi nejasná. Pokud má dítě problémy ve škole, špatnou paměť, odstáté uši, nemá dostatek smyslu pro humor nebo hudební sluch, jde o nemoci?" řekla TÝDNU psycholožka Hana Konečná ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Paradoxem dnešní doby zůstává podle ní fakt, že společnost oficiálně podporuje multikulturalitu a jedinečnost, na druhé straně však stále více "odchylek" diagnostikuje jako nemoc. A možnost zasahovat do genetického fondu jedince proto může být údajně snadno zneužita i k "léčbě" odlišností.

Podobných otázek souvisejících s dopady rozvoje technologií si dnes odborníci kladou hodně. A to přesto, že nejrůznější předpovědi se nemusejí vždy vyplnit. "Vycházíme z našich dnešních představ, které jedna událost, jakákoli přírodní či společenská změna, může úplně postavit na hlavu," řekl TÝDNU Václav Hypša, prorektor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. To ale neznamená, že bychom vzhledem k prudkému a v historii nevídanému rozvoji technologií neměli očekávat zásadní změny. Problém je v tom, že nikdo nedokáže říci, jaké přesně budou.

CELÝ ČLÁNEK SI MŮŽETE PŘEČÍST V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 18. DUBNA 2016.

Foto: Profimedia

Autor: Marek Kerles