Skleněná mikrobiologie propojuje vědu s uměním

21.09. 12:25 | Autor:

Pokud jste si dosud mysleli, že příroda veškerou krásu a eleganci spotřebovala na kvetoucí orchidej nebo běžícího geparda, britský umělec Luke Jerram vás vyvede z omylu. Jeho skleněné viry a bakterie jsou nádherné - a zároveň překvapivě realistické.

Mikroorganismy většinou známe z uměle obarvených snímků pořízených elektronovým mikroskopem, případně z barevných ilustrací. Průhledné sklo však má ke skutečnosti mnohem blíž.

Fotogalerii si prohlédněte ZDE.

Velikost virů se pohybuje v desítkách až stovkách nanometrů (miliontin milimetru) a většina z nich je menší než vlnová délka viditelného světla (300 až 700 nm). Mluvit o barvě u nich tedy nemá smysl.

Bakterie Escherichia coli, běžná obyvatelka našich střev. Třiatřicetiletý Jerram spolupracuje se špičkovými skláři a svou práci konzultuje s virology a bakteriology. Výsledná díla poměrně věrně zachycují základní morfologické rysy virů a bakterií včetně jejich vnitřní struktury.

Britský biolog a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu z roku 1960 Peter Medawar kdysi prohlásil, že virus je „špatná zpráva zabalená do bílkoviny". Bílkovinné pouzdro virů je někdy kryté lipidovým pláštěm. Některé molekuly bílkovin z něj trčí do prostoru - slouží například k přichycení na membránu napadené buňky. Uvnitř se ukrývá genetická informace v podobě řetězců molekul DNA nebo RNA.

Bakteriální buňka je mnohem jednodušší než buňky živočichů a rostlin. Umělec se proto nemusel trápit s většinou vnitřních organel. Bakterie nemají jádro, plastidy, mitochondrie... Na povrchu jsou vidět brvy a bičíky, uvnitř opět „skleněná DNA".

I tak však s sebou použití skla nese mnohá omezení. „Některé moje návrhy jsou příliš křehké, zřítily by se pod svou vlastní vahou," říká Luke Jerram.

Sklář Kim George pracuje na skleněném modelu viru HIV podle návrhu Luka Jerrama.

Na výstavě Viral Sculptures, která v úterý 22. září začíná v londýnské Smithfield Gallery, Jerram představí mimo jiné virus HIV, SARS, prasečí chřipku H1N1 nebo virového původce černých neštovic. A také bakterii Escherichia coli, kterou má každý z nás ve střevech v milionových množstvích.

Foto: Luke Jerram