První meteorit s rodokmenem slaví padesát let

06.04. 08:12 | Autor: ČTK

Astronomům z Ondřejova se 7. dubna 1959 podařilo vyfotografovat let a spočítat dráhu bolidu, jehož úlomky pak byly nalezeny u Příbrami. Zároveň vypočítali i dráhu původního meteoroidu a jako prvním na světě se jim tak podařilo prokázat, že pochází z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Velmi jasný bolid, později zvaný Příbram, proletěl nad územím Československa v 20:13.20 místního času. Podle vzpomínek předního astronoma Zdeňka Ceplechy, který propočítal jeho dráhu, byl "jasný asi jako stowattová žárovka, svítící ze vzdálenosti jednoho metru". Jeho let zachytily bolidové kamery na Ondřejově a v Prčicích.

Hmotnost objektu při vstupu do zemské atmosféry vědci podle pozorování odhadli na 1300 kilogramů, hmotnost před rozštěpením na 53 kilogramy. Do ovzduší vletěl rychlostí 21 kilometrů za sekundu. Objekt pohasl a na poslední úlomky se rozpadl ve výšce zhruba 12 kilometrů.

Z meteoritu se na předpověděném místě dopadu východně od Příbrami našly čtyři kusy, nazvané podle vesnic poblíž nálezu. Největší z nich vážil asi 4,5 kilogramu (Luhy), ty menší 800 a 500 gramů (Velká a Hojšín). Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov). Podle složení šlo o chondrit typu H5 se zvýšeným obsahem železa. Radioaktivní datování ukázalo stáří kolem 20 milionů let.

Hon na bolidy

Ondřejovský tým "lovců" meteoritů budoval síť pro fotografování bolidů od začátku 50. let. Příbramský úspěch podnítil další rozšiřování této národní sítě a k projektu se pak přidávaly další státy. Dnešní Evropská bolidová síť je nejdéle fungující bolidovou síť na světě. Česká část sestává z deseti observatoří. Soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit znalosti o průletu zemskou atmosférou, o mechanismu rozpadu, jejich záření a podobně.

"Poslové" z vesmíru bombardují Zemi skoro každou chvíli. Podle uznávaného odhadu astronoma Ceplechy dokonce Země "ztloustne" každoročně zhruba o 150 tisíc tun meteorického spadu. Meteority s rodokmenem jsou však stále vzácností, dosud jich je popsáno jen asi sedm, z toho tři jsou české.

Ilustrační foto: profimedia.cz

Autor: ČTK