Proslulost vědců se měří v miliDarwinech. Darwin je až druhý

16.01. 07:00 | Autor:

Ne zcela vážně míněný žebříček měří proslulost vědců v miliDarwinech.

Nejproslulejším vědcem narozeným po roce 1800 je poněkud překvapivě anglický matematik Bertrand Russel. Charles Darwin skončil druhý, na záda mu dýchá Albert Einstein. Alespoň podle „síně slávy“ sestavené díky analýze knih digitalizovaných službou Google Books.

Matematici z Harvardovy univerzity představili v nejnovějším vydání časopisu Science metodu umožňující statisticky zpracovávat obsah digitalizovaných knih. V neustále se rozšiřující databázi je už nyní více než 500 miliard slov z 5,2 milionu knih publikovaných mezi roky 1800 a 2000. To představuje čtyři procenta všech knih, které kdy byly vytištěny.

Metoda umožňuje získat donedávna nemyslitelné informace. Autoři takovému přístupu říkají kulturomika – po vzoru dalších, v poslední době čím dál populárnějších „omických“ věd, které zkoumají celé soubory dat. Nejznámější z nich je genomika, zabývající se vzájemnými vztahy mezi geny v úplné dědičné informaci organismu a jejich celkovým působením.

Tisícina Darwina

Článek o zpracování dat z digitalizovaných knih ilustroval na titulní straně Science záběr z Městské knihovny v Praze. Časopis Science s využitím této metody a ve spolupráci s jejím z jejích spoluautorů představil jakousi síň slávy vědců narozených po roce 1800. Za měřítko, s nímž proslulost ostatních vědců porovnávají, si autoři žebříčku vybrali Charlese Darwina. A protože jen málokdo se Darwinovi byť jen přibližuje, místo Darwina je praktičtější používat tisíckrát menší jednotku: miliDarwin (mD).

Základem pro srovnání je průměrný roční počet výskytů celého jména příslušného vědce v digitalizovaných knihách od jeho prvního výskytu až do roku 2000. Darwina předstihl pouze anglický matematik a filozof Bertrand Russel (1872-1970), jehož popularita dosáhla 1500 miliDarwinů, tedy 1,5násobku slávy Charlese Darwina (1809-1882). Ten je druhý s 1000 mD, následuje Albert Einstein (1879-1955) s „výkonem“ 878 mD. Čtvrtý je anglický matematik a autor Alenky v říši divů Lewis Carrol (1832-1898), který dosáhl 479 mD, a pátý francouzský fyziolog Claude Bernard (1813-1878) se 429 miliDarwiny. Z českých vědců se v žebříčku objevili Jaroslav Heyrovský (3 mD) a Otto Wichterle (1 mD).

Žebříček s mnoha „ale“

Někteří z vědců se proslavili svým celoživotním dílem, jiní spíše jednou konkrétní věcí, která někdy ani nesouvisí s jejich vědeckou prací. Příkladem může být celkově čtvrtý Lewis Carrol, o němž by, nebýt Alenky, asi dnes věděl málokdo, americká bioložka Rachel Carsonová (24. místo), kterou proslavila její ekologická kniha Tiché jaro, nebo v žebříčku nejvýše postavený žijící vědec (39. místo), americký ekolog a rostlinný fyziolog Barry Commoner, kterého ve své době proslavila především kandidatura na post amerického prezidenta v roce 1980. Russelovi mohly k popularitě pomoci i jeho práce obhajující ateismus, díky nimž je citován i v teologické a filozofické literatuře...

Zajímavé je rozkliknout si u jednotlivých vědců graf vývoje popularity. U někoho se dlouhodobě drží vysoko, u jiných prudce vystřelí v souvislosti s jedním objevem, kontroverzí nebo i mimovědeckými aktivitami - a pak se vrátí prakticky na nulu.

Ti nejslavnější vědci mohou být znevýhodněni, protože jména jako Darwin, Einstein nebo Pasteur zná každý a často se v textech objevují bez křestního jména. Takové záznamy přitom do žebříčku započítány nebyly. Mezi žijícími vědci mají šanci na popularitu i ti, kteří vzbudili náhodný zájem jednou věcí, ale za sto let po nich pes neštěkne. Otázka také je, jak moc se knihy, v nichž se jména vědců objevují, skutečně četly. Jde však jen o první krůček a autoři žebříčku z něj nehodlají vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry. Sestavili ho spíše pro pobavení a podnícení diskuse ve vědecké obci.

Foto: Profimedia , Science/AAAS