Záhadní cizopasníci výtrusenky jsou příbuzní medůz

22.11. 06:20 | Autor: Radek John

Vlevo desetimikrometrová výtrusenka, vpravo její 2500krát větší blízký příbuzný, medúza.

Život parazita je snadný. Nemusíte dělat spoustu věcí. Udělá je za vás váš hostitel. Nepotřebujete složité tělo s komplikovanými orgány. Během milionů let trvající evoluce o něj můžete téměř úplně přijít.

Zoologové prokázali původ enigmatických cizopasníků výtrusenek. Jsou zřejmě blízce příbuzné medúzám. Výtrusenky si možná ještě pamatujete ze školy. Jsou to obskurní, leč hospodářsky významná stvoření. Napadají totiž lovné ryby. Na Zemi jich žije druhů. Jejich rozměry se pohybují jen mezi deseti a dvaceti miliontinami metru. Jako většina parazitů mají komplikované životní cykly. Zoologové je víc než sto let řadili k prvokům. Tato skupina ale z pohledu dnešních znalostí o historii života na Zemi nedává smysl.

Zahrnovala totiž plejádu jednobuněčných organizmů, které nejsou navzájem příbuzné. Výtrusenky se nedají považovat ani za jednobuněčné živočichy. Jsou mnohobuněčné, stejně jako my, lidé. Jejich tělo je jen zjednodušené kvůli parazitickému způsobu života.

Ve které z hlavních linií rodokmenu jednobuněčných zvířat bychom ale potom měli hledat jejich předky? Biologové se dlouhou dobu nemohli shodnout. V úvahu přicházely dvě možnosti.

Výtrusenky by mohli být příbuzné živočichů s dvojstraně souměrným tělem. Mezi tato zvířata patří "high-tech" živočichové s velkými mozky a složitým chováním: například hmyz nebo my, obratlovci. Druhá možnost byla, že jsou výtrusenky příbuzné žahavcům. K těm se počítají třeba medúzy nebo koráli.

Nový výzkum skupiny vědců v čele se Sally Changovou z Kansaské univerzity teď definitivně potvrdil příbuzenství podivných parazitů s žahavci . Všechny podrobnosti vyšly v časopise PNAS.

Vědci srovnali DNA několika výtrusenek, s ostatními skupinami živočichů. Byl mezi nimi i parazit nezmar jeseteří, který napadá jeseterovité a veslonosovité ryby. Je podobně záhadný jako výtrusenky. Většinu života tráví uvnitř vajíček svých hostitelů. Má ale i několikamilimetrové volně žijící stádium.

Z genetické analýzy vyšel nezmar jeseteří společně s výtrusenkami jako příbuzný medůz. Předek výtrusenek proto snad mohl žít nějak podobně jako on. Samotné výtrusenky jsou proti ostatním žahavcům opravdu extrémně zjednodušené. Jejich genom má asi dvacet milionů genetických písmen. Genom běžných žahavců je obvykle asi patnáctkrát delší.

Foto: A. Diamant & P. Cartwright

Autor: Radek John