Včelí kolonie vymírají, poněvadž mladé včely moc pracují

15.02. 07:07 | Autor: Radek John

Mezi úly na celém světě se šíří záhadná nemoc, označovaná jako syndrom zhroucení včelstev. Včelstva vymírají a nikdo neví proč. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením.

V novinách se často můžete dočíst, že mladí lidé odkládají nástup do práce. Místo aby vytvářeli hodnoty, studují, cestují, berou drogy, vysedávají u počítače a tak dál. Společnost to prý deformuje. Včelí státy mají opačný problém. Skupina výzkumníků v čele s Clintem Perrym z Macquarieské univerzity na předměstí australského Sydney tvrdí v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, že mladé včely začínají pracovat moc brzo. Myslí si, že jejich předčasný nástup do práce dokáže způsobit zhroucení celé kolonie, což je potíž, která v současnosti trápí včelaře na celém světě.

Syndrom zhroucení včelstev, často označovaný jen anglickou zkratkou CCD (colony collapse disorder) je relativně nový pojem. Označení pochází až z roku 2006. Podle historických záznamů včelstva několikrát oslabovala už v minulosti. Nikdo ale neví, jestli to byl stejný problém jako dnešní CCD. Včelaření se v poslední době přestává vyplácet.

Mladé pracantky

Nejdůležitější příznak CCD je nepřítomnost dospělých dělnic v úlu. Larev a kukel je v úlech postižených CCD naopak spousta, stejně jako v nich musí být i živá královna. Kdyby v úlu nebyla, znamenalo by to, že včelstvo vymírá spíš kvůli její smrti, nikoli kvůli CCD.

Včely se většinou vydávají na první cestu za nektarem, když jsou staré dva až tři týdny. Pokud je ale včelstvo ve stresu, reaguje vysíláním mladších dělnic. Perry a jeho spolupracovníci zabili část včel, které vyrazily na výpravu za potravou.

Tak přinutili kolonii, aby místo nich vyslala mladší náhradnice, jež pak vědci sledovali. Časné pracantky absolvovaly proti svým vrstevnicím, jež se zapojily do shánění potravy později, za život méně výprav. Měly také vyšší úmrtnost.

Zvýšené ztráty podle biologů způsobí, že úl začne předčasně opouštět ještě víc mladých včel. Ty mají zase vysokou úmrtnost. A tak pořád dokola. Entomologové zkonstruovali matematický model, který ukázal, že popsaný mechanismus může skončit úlem, ve kterém je královna a plod, ale žádné nebo jen málo dospělých dělnic.

Škodlivé pesticidy

Pořád ale není jasné, co by mohlo vyvolat předčasné opouštění úlu na počátku, které nastartuje smrtící spirálu. Je pravděpodobné, že CCD má víc důvodů. Před dvěma lety určila jiná skupina vědců vedená Reinhardem Stögerem z Nottinghamské univerzity jako příčinu CCD pesticidy ze skupiny neonikotinoidů. Jsou to v poslední době velmi oblíbené látky, které působí na škůdce jako nervový jed. Stöger a jeho spolupracovníci zjistili, že neonikotinoidy ovlivňují činnost některých genů v buňkách dospělých včel i včelích embryí. Plný provoz.

Jeden z nich byl gen jménem PEPCK, který řídí spotřebu glukózy. Insekticid zvyšuje jeho aktivitu. Ovocné mušky octomilky, jejichž gen PEPCK je aktivnější, mají v experimentech kratší život. Evropská unie v roce 2013 část neonikotinoidů zakázala. Jinde na světě se však používají dál.

Včelstva ohrožují také parazitičtí roztoči, kteří se v poslední době šíří snadněji než dřív. Úbytek včel asi souvisí i s celkovou proměnou krajiny. V Česku ubývají vedle včel i včelaři. Včelstva se musí přikrmovat cukrem, který je drahý. Chov se přestává vyplácet.

Foto: ČTK/Syrůček Jakub, ČTK/DPA/Klaus Nowottnick, ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Autor: Radek John