Světem se šíří záhadná včelí nemoc. Výzva pro zemědělce

01.07. 06:05 | Autor: Radek John

Syndromu zhroucení včelstev si jako první všimli včelaři v Severní Americe. Mohl by ohrozit světovou potravinovou bezpečnost. Jeho příčina je neznámá.

Američtí zemědělci se přizpůsobují nedostatku včel. Pěstitelé mandloní začínají spoléhat na odrůdu jménem Independence (česky nezávislost). Vyvinula ji firma Zaiger Genetics, která se zabývá šlechtěným nových kultivarů ovocných stromů. Independence je na rozdíl od jiných odrůd mandloní samosprašná. Nepotřebuje sexuálního partnera. K oplodnění jí stačí vlastní pyl, takže se obejde bez včel nebo jiných opylovačů. Odrůda má ještě spoustu dalších výhod. Její mandle jsou chutné a dají se sklízet všechny najednou. Samosprašnost je ale podle webu npr.org nejdůležitější.

Počty práceschopných včelstev totiž v některých oblastech USA klesly proti stavu před rokem 2006 o víc než třicet procent. Může za to takzvaný syndrom zhroucení včelstev (většinou jen CCD, z angl. Colony Collapse Disorder). I včely se musejí občas napít.

Zasažené úly vypadají zdravě. Mají spoustu zásob, zdravou královnu a jsou plné nedospělých včel. Nejsou v nich ale žádné dělnice, které by sháněly potravu. Včelstvo je proto odsouzené k vymření.

Syndrom v Evropě

Do Česka zatím CCD nepronikl, do Evropy však ano. Zprávy o něm jsou z jedenácti evropských zemí, včetně sousedního Německa. V souvislosti se syndromem se často cituje údajný výrok Alberta Einsteina "Kdyby včely zmizely ze zemského povrchu, člověku by zbývaly jen čtyři roky života". Slavný fyzik ale nic takového neřekl. I kdyby řekl, neměl by pravdu.

Tři nejdůležitější světové plodiny − pšenice, rýže a kukuřice − jsou opylované větrem. CCD by ovšem mohl zemědělství citelně uškodit. A nejen zemědělství.

"Přes tři čtvrtiny kvetoucích rostlin - základ většiny suchozemských potravních řetězců - závisí na opylovačích," řekla odbornice na CCD May Berenbaumová časopisu Smithsonian. Podle nedávné analýzy Spojených národů opyluje hmyz (což jsou v naprosté většině případů právě včely) 71 procent všech zemědělských plodin. Z 264 hospodářsky významných plodin pěstovaných v Evropě je to 222.

Škodlivé pesticidy

Příčinu CCD nikdo nezná. Je dost možné, že není jen jedna a na vzniku syndromu se podílí víc faktorů. V současnosti se jako hlavní kandidát jeví pesticidy. V podezření je jedna konkrétní skupina látek. Říká se jim neonikotinoidy a působí na hmyzí škůdce jako nervový jed. Včely nezabijí. Téměř jistě jim ale škodí. Podle výzkumů mění činnost některých včelích genů. Nejzajímavější se zdá zvýšená aktivita jednoho jménem PEPCK. Mouchy octomilky, jejichž gen PEPCK pracuje víc, než by měl, mají zkrácený život. Přílet do úlu.

To by mohlo vysvětlit, proč v úlech chybí dospělé dělnice. Umírají dřív, než je stačí nahradit nová generace. Evropská unie zakázala neonikotinoidy v roce 2013. V USA se o tom v současnosti uvažuje. Zákaz by mohl začít platit koncem letošního roku.

Syndrom by však mohl souviset i s vnitřní dynamikou včelího státu. Podle jedné nedávné studie se včelí společnost hroutí, poněvadž mladé včely začínají moc brzo pracovat (na rozdíl od lidské, kde by se možná dalo hovořit spíše o opaku).

Nezdravá práce

Včely se většinou zapojují do pracovního procesu ve věku dvou až tří týdnů. Pokud má včelstvo nedostatek sil, vysílá je na výpravu za nektarem dřív. Mladé včely platí za předčasný nástup do práce kratším životem. Zvýšená úmrtnost způsobí, že úl začne vypouštět ještě víc mladých včel. Ty mají zase vysokou úmrtnost a tak pořád dokola. V matematických modelech vchází jako konečný stav takové smyčky úl s královnou a nedospělými včelami, ale bez práceschopných dělnic. Jinými slovy CCD.

Ke spuštění syndromu mohly přispívat i jiné činitele než pesticidy. Mohla by jim vadit proměna krajiny, způsobená moderním zemědělstvím, nebo upírský roztoč kleštík včelí.

Ten je známější pod svým vědeckým jménem Varroa destructor. Šíří se světem od šedesátých let minulého století. Trápí i české a moravské včely. Podle údajů Českého svazu včelařů však počty včelstev v naší zemi navzdory kleštíkovi rok od roku stoupají.

Foto: ČTK/DPA/Klaus Nowottnick, ČTK/Pancer Václav

Autor: Radek John