List levandule. Na snímku z elektronového mikroskopu (záběr na plochu o délce 0,2 mm) jsou vidět dva typy trichomů – mikroskopických výrůstků. Ty protáhlé a rozvětvené chrání list před mrazem, ztrátami vody, slunečním zářením a hmyzími parazity. Oranžové (na uměle obarveném snímku) kulovité trichomy obsahují vonné látky využívané v kosmetice. Mezi nimi lze spatřit i zelené průduchy. Foto: Annie Cavanagh.

Portrét asi čtyři milimetry velké mušky z čeledi kotulovitých. Žije v tropických a subtropických oblastech, kde se její larvy často vyvíjejí v odpadech, v kanalizaci a v čistírnách odpadních vod. Foto: Kevin MacKenzie, University of Aberdeen.

Zelená jednobuněčná řasa Micrasterias denticulata rostoucí v rašeliništích a dalších kyselých vodách. Foto: Spike Walker.

Trubičkami o šířce 0,012 mm se pohybují rakovinné buňky „přitahované“ chemickou látkou, kterou vědci umístili na konec trubiček. Experimentální uspořádání umožňuje studovat, jak se rakovinné buňky šíří v organismu podél chemických gradientů. Foto: Salil Desai, Sangeeta Bhatia, Mehmet Toner a Daniel Irimia, Massachusetts General Hospital.

Cévní systém dva dny starého kuřecího zárodku. Snímek využívající fluorescenční značení ukazuje způsob, jakým embryo získává živiny z vaječného žloutku. Foto: Vincent Pasque, University of Cambridge.

Vajíčka africké žáby drápatky, která biologům slouží jako modelový organismus při studiu embryonálního vývoje. Vajíčka mají průměr asi jeden milimetr a drápatka jich produkuje asi 20 tisíc. Foto: Vincent Pasque, University of Cambridge.

Biofilm tvořený miliony buněk tyčinkovité půdní bakterie Bacillus subtilis. Vědci nejprve upravili různé bakteriální linie tak, aby každá z nich produkovala jinou fluoreskující bílkovinu. Potom je nechali růst společně na Petriho misce a studovali jejich prostorové uspořádání. Foto: Fernan Federici, Tim Rudge, PJ Steiner a Jim Haseloff.

Pojivová tkáň odebraná z lidského kolene během operace, jejímž cílem bylo zbavit pacienta artritických bolestí. Kolagenová vlákna byla na snímu z elektronového mikroskopu uměle obarvena. Šířka záběru je 0,016 milimetru. Foto: Anne Weston, LRI, CRUK.

Krystaly kofeinu na uměle obarveném snímku z elektronového mikroskopu. Tuto stimulační látku neprodukuje pouze kávovník, ale celá řada rostlin. Využívají ji jako přirozený pesticid, který likviduje některé druhy hmyzích škůdců. Typický krystal kofeinu je dlouhý asi 0,4 mm, ten na snímku je ale desetkrát menší. Foto: Annie Cavanagh.

Huseníček rolní je modelová rostlina hojně využívaná experimentálními botaniky. Snímek zachycuje detail buněčné struktury v listu malého semenáčku. Šířka záběru je 0,2 milimetru. Foto: Fernan Federici anJim Haseloff.

Krystaly loperamidu, léku proti průjmovým onemocněním. Mechanismus jeho fungování spočívá ve zpomalení pohybu střev, takže organismus má více času „vyždímat“ ze strávené potravy vodu. Foto: Annie Cavanagh.

Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje baterii mikroskopických jehel vyrobených z biologicky rozložitelného polymeru. Používají se pro bezpečnou a bezbolestnou aplikaci léků a vakcín do svrchních částí kůže. Každá z jehel je 0,7 mm vysoká a v základně 0,25 mm široká. Foto: Peter DeMuth.

Křemičitá schránka mikroskopické řasy rozsivky na snímku z elektronového mikroskopu. Rozsivky jsou běžné i ve sladkých vodách, ale především tvoří významnou složku mořského planktonu. Jejich schránky, často ozdobené póry a trny, mají roztodivné tvary. Foto: Anne Weston, LRI, CRUK.

Povrch lidského mozku zachycený během operace, která měla pacienta zbavit epilepsie. Jasně patrné jsou rudé tepny zásobující mozek živinami a kyslíkem, stejně jako fialové žíly odvádějící odkysličenou krev. Foto: Robert Ludlow, UCL Institute of Neurology, London.