Nová forma života? Rodí se další mýtus

03.12. 10:20 | Autor: Ondřej Vrtiška

Tisková konference, na které NASA oznámila objev podivuhodné bakterie. Marketingový tah vyšel dokonale.

Sotva se ukázalo, že objev, který NASA avizovala, se netýká mimozemšťanů, ale pozemské bakterie, začalo se ve zpravodajských titulcích objevovat slovní spojení "nová forma života“. To zní také senzačně. Jenomže i tentokrát je všechno jinak.

Objevená bakterie je opravdu fascinující, o tom žádná. Ale nová forma života? Ani omylem.

Bakterie z jezera Mono umí něco, co žádný jiný známý organismus nedokáže. Schopnost nahradit jedovatým arzenem fosfor v molekule DNA a v dalších biologicky významných molekulách je opravdu úžasná. Je to šikulka, která si poradí tam, kde jiné organismy umírají, ale jinak se nijak nevymyká z toho, co o životě víme.

Není fundamentálně jiná. Jen umí něco navíc

"Arzenová“ bakterie používá stejně jako ostatní organismy k uchování dědičné informace molekulu DNA. Její buněčná membrána má stejný charakter jako membrány ostatních bakterií. Chod chemických reakcí v ní řídí bílkovinné enzymy stejného typu jako enzymy jiných mikroorganismů. Celý její metabolismus se zkrátka nijak neliší od toho, co už dávno známe. Jen k tomu přidala onu obdivuhodnou schopnost zpracovávat arzen.

Své unikátní vlastnosti téměř jistě získala druhotně. Přizpůsobila se specifickému prostředí a naučila se v něm přežít. Známými evolučními mechanismy se vyvinula ze svého předka – z bakterie, která nic takového nedokáže. Tak jako se dnešní velryby vyvinuly ze suchozemských předků nebo člověk z čtyřnohého osrstěného primáta žijícího před několika miliony let kdesi na rozhraní afrického pralesa a savany.

Nová forma života? Ale kdepak. Jen nesmírně šikovná bakterie. Není to "nová forma života“ ve smyslu něčeho zcela unikátního. Není založena "na bázi arzenu“, jak se také lze leckde dočíst. Základ jejích buněk tvoří stejně jako u ostatních organismů uhlík, kyslík, vodík, dusík, fosfor a síra. Když má fosforu dostatek, dává mu přednost. Jen pokud se ho nedostává a místo něj je k dispozici arzen, umí ho využít. V prostředí bez arzenu by na ní žádný biochemik nebo mikrobiolog neobjevil nic šokujícího.

Co je jednodušší si představit? Že se normální bakterie naučila zpracovávat arzen? Nebo že jakási dosud neznámá forma života, která se vyvinula nezávisle na ostatních organismech, "vynalezla“ jakousi podivnou náhodou stejné molekuly (DNA, bílkoviny...), stejné buněčné struktury (ribozomy, fosfolipidové membrány...) a stejné biochemické reakce jako druhá větev života? Absurdní představa.

Dokonalý marketing

NASA se podařil skvělý marketingový kousek. Šikovně zformulovanou pozvánkou na tiskovou konferenci dokázala dostat světová média do varu. Kdyby jen tak přišla se zprávou o objevu bakterie schopné využívat místo fosforu arzen, sotva by se s ní dostala na první stránky. Ale takhle?

Média nalákala své čtenáře a diváky na blížící se senzaci a pak cítila potřebu nějakou senzaci přinést. Bakterie pomlaskávající si nad arzenovou polévkou sice senzační je (tedy pokud se objev skutečně potvrdí při ověřování nezávislými týmy), ale především pro biology. A tak se zrodil mýtus o nové formě života. Je to škoda, protože evoluční příběh bakterie, která se naučila vzdorovat jedovatému prostředí, je úžasný i bez umělého nafukování.

Foto: NASA , Science/AAAS

Autor: Ondřej Vrtiška