Nepoučitelné lidstvo. Antarktidu ohrožuje nelegální rybolov

Za posledních 11 let se rybolov v oblasti Antarktidy více než zdvojnásobil. Chráněné mořské zóny se tu příliš nedaří vytvářet. A nyní tu vyvstal i problém s pirátskými rybářskými loděmi. V době, kdy tání ledovců otevírá kolem jižního pólu nové cesty, projevují o tuto oblast zvýšený zájem velké rybářské společnosti, které přitahuje bohatství antarktických vod.

V posledních 11 letech se objem vylovených ryb více než zdvojnásobil: ze 150 tisíc tun vzrostl na více než 310 tisíc. Tyto údaje zveřejnila Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy (CCAMLR), která od roku 1982 sdružuje 25 států a která dnes bdí nad rybolovem a stanovuje maximální kvóty pro každý druh ryb.

CCAMLR se snaží vytvořit chráněné mořské zóny, ale nelegální rybolov není dosud nijak omezován a maximální množství vylovených ryb se stanovuje na základě vědeckých poznatků o fauně Středozemního moře, které jsou navíc omezené. "Úmluva dnes musí hledat kompromis mezi takovým rozsahem rybolovu, který by neohrožoval ekosystémy, a zájmy členských zemí úmluvy a rybářskými společnostmi," uvádí biolog Marino Vacchi, člen vědeckého výboru CCAMLR.

Ačkoli má Jižní oceán velmi chladné vody, žije tu obrovské množství různých druhů ryb. Dnes je známo více než 260 druhů, které se přizpůsobily tvrdým klimatickým podmínkám.

Oblíbeným úlovkem jsou dva druhy: "Na jedné straně to je kril, malý mořský korýš, který představuje ústřední článek potravinového řetězce Jižního oceánu. Živí se jím velcí predátoři jako jsou velryby. Na druhé straně tu jsou dva druhy ryb velmi podobných treskám, jeden z nich je typický pouze pro Antarktidu, druhý je rozšířený i v jiných vodách," říká Vacchi, kterého citoval italský deník Corriere della Sera. Kvóty pro odchyt těchto ryb jsou dnes téměř čtyři miliony tun pro kril a asi 18.000 tun pro antarktické tresky, zatímco za sezónu 2013-2014 bylo vyloveno asi 295.000 tun krilu a 15.000 tun antarktické tresky. Rybolov tedy má prostor k dalšímu růstu.

"Opatření k zachování zdrojů jsou velmi diskutovaným tématem v rámci Úmluvy i mezi vědci. Pokud jde o mě, jsem velmi znepokojen. Zůstanou-li nynější kvóty, zesílí tlak na kril, poněvadž naše vědomosti o velkých rybách z hlubin jsou omezené. Není toho příliš známo o jejich životním cyklu," zdůrazňuje Vacchi. "Tyto ryby rostou pomalu a jejich životní cyklus je obvykle delší než u ryb z jiných oblastí, může trvat i několik desítek let," dodává.

Aby CCAMLR mohla co možná nejvíce chránit tak choulostivé ryby, prosadila přítomnost svých pozorovatelů na všech lodích lovících makrelovité ryby a na polovině těch, které loví kril. Vodami však občas rovněž křižují pirátské lodě. "Obvykle pod vlajkou takových zemí, jako je Panama nebo Libérie. Skrývají se pod nimi velké mezinárodní rybářské společnosti.

Aby tomu mohla CCAMLR čelit, zavedla satelitní kontrolní systémy. Tato plavidla však často mění vlajku, barvu i vzhled. Skupina expertů zjišťuje, které části lodě nemohou být změněny. V posledních osmi letech bylo dosaženo v kontrole lodí velkého pokroku," uvádí Vacchi.

V posledních letech se CCAMLR zabývala vytvářením chráněných mořských zón, kde by byl rybolov zakázán. "Dnes je zatím jen jedna, a to kolem souostroví Jižní Orkneje. Má asi 95 tisíc kilometrů čtverečních. Na každoročních zasedáních CCAMLR se diskutuje o dalších, rozsáhlejších chráněných zónách, které by mohly zaujímat 20 procent Jižního oceánu. Zatím však nebylo nic rozhodnuto," říká Vacchi. Vytvoření nových chráněných zón brání pravidlo jednomyslnosti při schvalování a také to, že úřad prezidenta Úmluvy dnes zastává Rus Dmitrij Gončar. Jeho země patří spolu s Čínou k těm, které jsou nejvíce nepřátelsky naladěny vůči vytváření chráněných zón.

Čtěte dále

další zprávy