Kvůli oteplování roztaje třetina ledovců v Himálaji, varují vědci

Ilustrační foto.

Minimálně třetina ledovců v pohořích Himálaj a Hindúkuš by měla do konce tohoto století roztát, tvrdí nová vědecká zpráva. Na vině je neustálé oteplování zemského klimatu. S odkazem na zprávu o tom informovaly servery The Independent a CNN.

Stoupající teploty v zemích, jako je Čína, Indie, Pákistán či Afghánistán, které se nacházejí v himálajské oblasti Hindúkuš, jsou vážnou hrozbou, neboť tání ledu narušuje toky řek, jež jsou pro zmíněné země důležité kvůli úrodě.

"Jedná se o klimatickou krizi, o které jste ještě neslyšeli. Důsledky jsou docela extrémní. Jsme znepokojeni a máme obavy. Je zapotřebí naléhavé ochranné akce klimatu," prohlásil jeden z autorů zprávy Philippus Wester z Mezinárodního centra pro integrovaný horský rozvoj (ICIMOD).

Rozsáhlé ledovce v Himaláji a Hindúkuši, kde leží nejvyšší hory světa Mount Everest a K2, tají už od sedmdesátých let. V poslední době ale tento proces znatelně zrychlil, přičemž to má na svědomí přírodní tragédie, jako jsou povodně, sesuvy půdy a vznik smrtících epidemií, píšou autoři ve své zprávě, na níž se podílelo celkem 210 vědců. Podle nich je tak pravděpodobné, že více než třetina ledovců v této oblasti do roku 2100 roztaje, pokud vlády proti globálnímu oteplování nezasáhnou.

Důsledky tak rozsáhlého tání budou obrovské. Negativně bude ovlivněno zásobování vodou a potravinami, což s sebou přinese nejistotu, a tím pádem masivní přesidlování obyvatel do vhodnějších lokalit. Změna klimatu jednoduše sníží schopnost produkovat plodiny. V této oblasti přitom až 70 procent obyvatelstva tvoří právě zemědělci. To vše nakonec může vyústit až v násilné konflikty a politickou destabilizaci, varují dále vědci a zmiňují další problém: s táním ledovců se zákonitě zvedne i hladina světových moří.

"Tohle je budíček. Můžeme se jako lidstvo spojit dohromady a postavit se této události? Myslím si, že ano. Spousta lidí chce nadále žít v popírání. Nechtějí to slyšet kvůli svým dennodenním činnostem. Ale máme potřebné technologie a známe způsoby, jak snižovat emise skleníkových plynů. Jsem optimista, ale čas nám dochází. Musíme to začít řešit teď, ne příští rok nebo ještě později. V opačném případě budeme mít velké problémy," varoval Wester.

Foto: pixabay.com/Simon

Autor: -aka-



Čtěte dále

Jedna z budov Akademie věd.

UP se příští týden zapojí do Týdne vědy a techniky i poznání

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky...

Ilustrační foto.

Roboty používá zhruba čtvrtina průmyslových firem v Česku

Roboty ve výrobě používá 27 procent průmyslových firem v Česku. Dvě pětiny z nich si je pořídily letos, pětina před jedním až...

Ilustrační foto.

Vybraní studenti si zkusli expedici na Mars

Pět vybraných studentů z Česka a Slovenska si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to putovat na Mars. Na simulované misi v prostředí...

Ilustrační foto.

Pláž na finském ostrově zaplnily tisíce ledových vajíček

Tisíce ledových vajíček různých velikostí o víkendu zaplnily pláž ve Finsku. Neobvyklou podívanou podle expertů způsobila...

Ilustrační foto.

Kdy politiky nahradí umělá inteligence?

Netušené možnosti využití přisuzují vědci umělé inteligenci, která podle nich v příštích letech ovlivní prakticky veškeré oblasti...

Ilustrační foto.

Vědci objevili zkamenělé kosti lidoopů chodících po dvou

Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak...

Ilustrační foto.

Klimatická krize je už tady! Vědci bijí na poplach

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným...

Ilustrační foto.

Techmania oslavila 11 let od svého otevření

Před 11 lety byly dokončeny rekonstrukce jedné z hal bývalých Škodových závodů a vzniklo centrum, které dětem znalosti nabyté ve...

Ilustrační foto.

Při pojídání pstruhů mohou lidé zkonzumovat i parazita

Při pojídání pstruhů z Argentiny a Chile mohou lidé zkonzumovat i parazita škulovce širokého. Tato tasemnice se doposud...

Ilustrační foto.

Odkud přišel moderní člověk? Vědci znají odpověď

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili již před 200 tisíci lety předkové moderního člověka, než začali...

Ilustrační foto.

V Německu dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, tvrdí studie

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v...

Ilustrační foto.

Růst hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí stamiliony lidí

Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud...

Unikátní systém horké hvězdy a hnědého trpaslíka.

Čeští astronomové potvrdili objev hnědého trpaslíka

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého...

Techmanie.

V Techmanii technologie proměnily svět

O víkendu 19. – 20. října měli zájemci možnost v Techmanii navštívit další část cyklu Technologie mění svět, která byla tentokrát...

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi