Koráli z jedné kolonie nemusejí být klony

14.06. 07:07 | Autor: Radek John

Obrovské korálové útesy jsou díla drobných chapadlovitých stvoření, která vychytávají z vody vápník a ukládají ho do svých schránek. Jednotlivým živočichům se říká polypi. Protože se však množí klonováním a jsou geneticky identičtí, uvažují biologové často o celém útesu jako o jedné bytosti. Nový výzkum tento přístup zpochybnil.

Kolonie korálů, která může mít i miliony jedinců, vzniká z jednoho zakladatele, jenž se mnohokrát nepohlavně namnožil. Je to důvod, proč spolu polypi v korálovém útesu úzce spolupracují. Sdílí živiny, poněvadž jsou z genetického hlediska identičtí. Nový výzkum skupiny vědců v čele s Maximilianem Schweinsbergem z Bochumské university však tento až dosud téměř všeobecně přijímaný pohled zpochybnil. Vědci otestovali vzájemnou genetickou podobnost polypů v útesech pěti druhů korálů. V časopise Molecular Ecology tvrdí, že polypi jsou méně příbuzní, než to dosud vypadalo.

Jedinci, jejichž genetická výbava byla odlišná od zbytku kolonie, nebyli mezi korály nijak vzácní. Bylo jich od 46,6 procenta u geneticky nejrozmanitějšího druhu po 23,8 u toho nejuniformnějšího. Biologové tvrdí, že geneticky odlišní jedinci se do kolonií korálů dostávají dvěma způsoby. Místo klonů tvoří kolonie korálů geneticky odlišní jedinci.

Chiméry a mozaiky

První z nich jsou běžné mutace. Odlišní polypy vznikají, poněvadž proces kopírování DNA během nepohlavního rozmnožování korálů není přesný. Mnohobuněčným organizmům složených z buněk, které nejsou zcela geneticky identické, říkají biologové mozaika. Jsou běžnější, než by se mohlo zdát. Zvláštní typ mozaiky jsou například i lidské ženy. Mají totiž dva chromozomy X. Kdyby pracovaly oba najednou, nedopadlo by to dobře. Proto se v jejich tělních buňkách náhodně jeden z chromozomů vždy vypíná.

Pozná se to například u dědičných kožních onemocnění, přenášených na chromozomu X, která se pak projevují jen na některých částech těla. Druhý proces, jimž mohou vzniknout kolonie složené z geneticky odlišných polypů, je sloučení dvou různých kolonií.

Biologové ho rovněž znají od mnohobuněčných organizmů. Říká se mu chimérizmus. Chiméra je stvoření, které vzniklo stlačením dvou oplodněných vajíček. Vývojoví biologové dokázali připravit i chimérické savce, například myši.

Výhoda v těžkých časech

Kvůli změnám klimatu a pH oceánů se korálům v současnosti daří špatně. Většina odlišných polypů v koloniích korálů vznikla jako mozaiky. Ve všech pěti zkoumaných druzích našli ale vědci i důkazy o chimérizmu. Biologové si myslí, že genetická rozmanitost může korálům pomáhat přežít změny v prostředí. Zrovna za našich časů by se mohla hodit, poněvadž koráli kvůli změně klimatu a pH oceánů zažívají krušné časy. Živá příroda je ale málokdy harmonická. Proto by bylo proto zajímavé zjistit, jestli se polypi s jinou DNA než zbytek kolonie přece jen nechovají nějak sobecky.

Mohli by si například uzurpovat víc živin. Nebo přednostně zabírat části korálového útesu, kde mají jejich pohlavní buňky větší šanci na úspěch, když se kolonie místo obvyklého pučení rozhodne dopřát si trochu sexu. Mohlo by to být i na úkor zdraví celého útesu. Koneckonců nádorové buňky také často zabíjejí tělo, v němž žijí.

Foto: Maximilian Schweinsberg

Autor: Radek John