Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní světa

30.09. 09:29 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 30.09. 13:14

Hranická propast na Přerovsku je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Potvrdil to v úterý výzkum česko-polské expedice, která spustila sondu pomocí robota až do hloubky 404 metrů. Dosavadní rekord držela italská propast Pozzo del Merro s naměřenou hloubkou 392 metrů. Napsal to magazín The National Geographic, který se na výzkumu podílel. Údaje potvrdil Miroslav Lukáš z České speleologické společnosti Hranický kras, který se výzkumu účastnil.

Trasu sondě připravil v zaplavené vápencové propasti polský potápěč Krzysztof Starnawski, který se s ní část cesty potopil. Sondě ve specifickém jeskynním prostředí poskytl co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně. Poté už sestupovala sama. "Podařilo se to. Miniponorka dosáhla hloubky 404 metrů, kdy již končil vodicí kabel. Po cestě pořizovala videozáznam. Podle záběrů sestupovala zřejmě po svahu, prostor před robotem se zdál stále otevřený, nevypadalo, že by tam již bylo dno," řekl Lukáš.

Na hloubkový průzkum měli speleologové k dispozici dálkově řízený podvodní robot s obsluhou. Starnawski nejprve natáhl vodící orientační šňůru do hloubky zhruba 200 metrů, na řadu poté přišlo nainstalování kladek pro vodící kabel robota v hloubce kolem 60 metrů, odkud už robot sestupoval sám a pokračoval podle "měřicích" šňůr umístěných Starnawskim při předchozích akcích do hloubky 370 metrů, uvedli v tiskové zprávě speleologové z hranické organizace České speleologické společnosti. Tam operátor robota opustil vodící šňůru a pokračoval pocitově do hloubky podél stěny. "V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota," uvedli speleologové. Dodali, že poté, co zpracují a vyhodnotí nasbíraná data, zveřejní vlastní popis akce a nově objevené prostory na svých stránkách www.hranickapropast.cz.

Speleologové zkoumají hloubku propasti již řadu let a hranice postupně posunují. V říjnu 2012 hranici dosavadního zkoumání této lokality posunul Starnawski, který se potopil až do 225 metrů. Při téměř devítihodinovém ponoru pomocí měřicího zařízení zmapoval navíc propast do hloubky 373 metrů. Před dvěma lety se ponořil do hloubky 200 metrů, objevil tunel, kterým protáhl sondu až do hloubky 384 metrů, těsně pod hranicí italského jeskyně. Loni sestoupil do rekordní hloubky potopení 265 metrů.

Osmačtyřicetiletý Starnawski, který žije v Krakově, agentuře AP řekl, že se cítí "jako Kolumbus 21. století." Ponory do Hranické propasti jsou podle něj výzvou, neboť voda je místy velmi zkalená a chladná - má okolo sedmi stupňů Celsia; navíc její minerální složení poškozuje výstroj a dráždí pokožku. Do jeskyně se polský potápěč vrátí už v sobotu, kdy se znovu ponoří k "tunelu" v hloubce 200 metrů, aby vytáhl na povrch robota, kterého speciálně pro tuto expedici vyrobila polská firma GRALmarine.

Speleologové věřili, že světového rekordu v Hranické propasti jednou dosáhnou. "Když se podařilo před dvěma lety zmapovat další hloubku, věřil jsem, že to půjde a světový rekord pokoříme. Je to v této chvíli už o technice. Fyzicky se dá sice potopit hlouběji, prokázala to laboratorní měření. Ale potápění v jeskyni je něco jiného. Je rozdíl, když máte nad sebou volnou vodu nebo strop," doplnil Lukáš. Podle odborníků výzkum propasti nekončí, prozkoumávat ji hodlají dále. "Máme v plánu vyrobit podobné zařízení v české režii," dodal speleolog.

Hranická propast leží na pravém břehu Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Propast je v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Hloubka suché části propasti je 69,5 metru. Průzkumné ponory jsou zde evidovány soustavněji zhruba od roku 1961.

- Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. V propasti se vyskytují mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).

- Propast, zvaná též Macůška, je unikátním krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí.
- Samotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.
- Na rozdíl od většiny krasových jevů, které vznikají pronikáním vody shora do horniny, vznikla Hranická propast obráceně. Voda v jezírku je vysoce nasycená oxidem uhličitým, v podstatě jde o kyselinu uhličitou, která puklinami ve vápenci pronikala do masivu vzhůru a tím tak de facto "vyleptala" podzemní prostory.
- Hloubka suché části propasti je 69,5 metru, pod hladinou jezírka byla pak hloubka propasti jen odhadována. V minulosti k tomu přispívaly nejen ponory potápěčů, které jsou mapovány už od 60. let minulého století, ale i sondy či použití robota.
- Jeskynní potápěči hloubku Hranické propasti intenzivněji zkoumají v posledních několika letech. V roce 2012 se například polský potápěč Kryzstof Starnawski potopil do hloubky 225 metrů. O dva roky později byla pomocí sondy naměřena hloubka 384 metrů. Loni se Starnawski ponořil do 265 metrů.
- Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.
- Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro nedaleko Říma s naměřenou hloubkou 392 metrů.

Foto: ČTK , Galgonek Vladislav

Autor: ČTK