Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci. Hrozí mu úplné vyhynutí?

Ilustrační foto.

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu, a bude-li ubývat dosavadním tempem, za sto let zmizí úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Markantní ubývání hmyzu v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.

"Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva," konstatoval Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney. Analýzu vypracoval spolu s Krisem Wyckhuysem, jenž působí na čínské akademii zemědělských věd v Pekingu.

Dvojice Sánchez-Bayo a Wyckhuys vycházela ze 73 nejlepších vědeckých studií, které se věnují úbytku hmyzu. Většina z těchto studií odráží stav v západní Evropě a ve Spojených státech, pár dalších se zabývalo stavem v Austrálii, Číně, Brazílii či Jihoafrické republice. Zbytkem světa se dosud zabývalo jen několik málo analýz.

Na naší planetě podle vědců začalo šesté masové vymírání druhů. Vědci na něj upozornili již u větších zvířat, která se snáze zkoumají. Zástupci hmyzu jsou nejrůznorodějšími a nejpočetnějšími živočichy a váží 17krát více než lidstvo. Hmyz je nezbytný pro fungování všech ekosystémů - slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.

Intenzifikace zemědělství

"Pokud nezměníme způsob, jakým produkujeme potraviny, veškerý hmyz za několik desítek let vyhyne," napsala dvojice vědců. "Dopad na ekosystémy planety bude přinejmenším katastrofický," dodávají.

Pozorovaný každoroční úbytek 2,5 procenta objemu hmyzu za posledních 25 až 30 let považuje Sánchez-Bayo za šokující. "Je to velmi rychlé. Za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný," prognózuje.

Největší dopad bude mít jeho ubývání na ptáky, plazy, obojživelníky a ryby, kteří se jím živí. "Jestliže tento zdroj potravy zmizí, všechna tato zvířata pojdou hlady," tvrdí Sánchez-Bayo.

"Hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství," pokračuje Sánchez-Bayo. "To znamená kácení stromů a keřů, které obvykle obklopují pole, a tak vznikají rovné, holé lány, které člověk ošetřuje syntetickými hnojivy a pesticidy," vysvětluje. Hmyzu podle něj začalo ubývat na počátku minulého století, proces se urychlil v 50. a 60. letech a za poslední dvě desetiletí dosáhl "alarmujících rozměrů".

Nebývalý úbytek hmyzí říše během posledních 20 let vědec přičítá používání nové třídy insekticidů, mezi něž patří fipronil a neonikotinoidy, které působí na centrální nervový systém hmyzu.

Globální oteplování

Svět musí změnit způsob, jaký produkuje potraviny, tvrdí Sánchez-Bayo. Půda obhospodařovaná metodami přírodního zemědělství podle něj obsahuje více hmyzu a příležitostné používání pesticidů v minulosti nevedlo k tak radikálnímu úbytku hmyzu jako nová třída pesticidů za posledních 20 let. "Ekosystémy zabijí intenzivní průmyslové zemědělství," konstatoval Sánchez-Bayo.

V tropech, kde se tento typ obhospodařování půdy často nevyskytuje, se za hlavní faktor úbytku hmyzu pokládá zvyšování teploty vlivem globálního oteplování. Živočišné druhy se v tomto podnebném pásmu adaptovaly stabilním podmínkám a nedokážou se příliš přizpůsobit změnám podmínek, jak dokládá příklad Portorika. Na tomto karibském ostrově za posledních 35 let zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.

Úbytek hmyzu dokládá Sánchez-Bayo pozorováním, které mohl obdobně zaznamenat i každý pozorný pamětník. Nedávno se vydal s rodinou na dovolenou, během níž projeli autem 700 kilometrů australským venkovem. Ani jednou přitom nemusel čistit přední sklo. "Před lety bych to musel dělat neustále," uzavírá.

Foto: ČTK/Kubeš Slavomír

Autor: ČTK



Čtěte dále

Jedna z budov Akademie věd.

UP se příští týden zapojí do Týdne vědy a techniky i poznání

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky...

Ilustrační foto.

Roboty používá zhruba čtvrtina průmyslových firem v Česku

Roboty ve výrobě používá 27 procent průmyslových firem v Česku. Dvě pětiny z nich si je pořídily letos, pětina před jedním až...

Ilustrační foto.

Vybraní studenti si zkusli expedici na Mars

Pět vybraných studentů z Česka a Slovenska si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to putovat na Mars. Na simulované misi v prostředí...

Ilustrační foto.

Pláž na finském ostrově zaplnily tisíce ledových vajíček

Tisíce ledových vajíček různých velikostí o víkendu zaplnily pláž ve Finsku. Neobvyklou podívanou podle expertů způsobila...

Ilustrační foto.

Kdy politiky nahradí umělá inteligence?

Netušené možnosti využití přisuzují vědci umělé inteligenci, která podle nich v příštích letech ovlivní prakticky veškeré oblasti...

Ilustrační foto.

Vědci objevili zkamenělé kosti lidoopů chodících po dvou

Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak...

Ilustrační foto.

Klimatická krize je už tady! Vědci bijí na poplach

Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným...

Ilustrační foto.

Techmania oslavila 11 let od svého otevření

Před 11 lety byly dokončeny rekonstrukce jedné z hal bývalých Škodových závodů a vzniklo centrum, které dětem znalosti nabyté ve...

Ilustrační foto.

Při pojídání pstruhů mohou lidé zkonzumovat i parazita

Při pojídání pstruhů z Argentiny a Chile mohou lidé zkonzumovat i parazita škulovce širokého. Tato tasemnice se doposud...

Ilustrační foto.

Odkud přišel moderní člověk? Vědci znají odpověď

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili již před 200 tisíci lety předkové moderního člověka, než začali...

Ilustrační foto.

V Německu dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, tvrdí studie

V Německu za posledních deset let dramaticky ubylo pavouků a hmyzu, prokázala nová studie odborníků z Technické univerzity v...

Ilustrační foto.

Růst hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí stamiliony lidí

Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě přes třikrát více lidí, než se doposud...

Unikátní systém horké hvězdy a hnědého trpaslíka.

Čeští astronomové potvrdili objev hnědého trpaslíka

Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého...

Techmanie.

V Techmanii technologie proměnily svět

O víkendu 19. – 20. října měli zájemci možnost v Techmanii navštívit další část cyklu Technologie mění svět, která byla tentokrát...

Ilustrační foto.

Hurikány a zemětřesení. Existuje mezi živly souvislost?

Vědci na Floridě se zabývají možnými souvislostmi mezi dvěma přírodními živly, zemětřesením a hurikánem.

Ilustrační foto.

Švýcarské ledovce se za posledních pět let zmenšily o desetinu

Švýcarské ledovce přišly v posledních pěti letech o deset procent svého objemu, upozornila v úterý švýcarská akademie přírodních...

Bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov.

Zemřel první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu....

Etiopský premiér Abiy Ahmed.

Gréta ostrouhala. Nobelovu cenu dostal někdo jiný

Letošní Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a...

Ilustrační foto.

Středomoří se otepluje rychleji, než je světový průměr

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough.

Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, Brit Stanley Whittingham a Japonec Akira...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi