Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci. Hrozí mu úplné vyhynutí?

Ilustrační foto.

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu, a bude-li ubývat dosavadním tempem, za sto let zmizí úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Markantní ubývání hmyzu v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.

"Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva," konstatoval Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney. Analýzu vypracoval spolu s Krisem Wyckhuysem, jenž působí na čínské akademii zemědělských věd v Pekingu.

Dvojice Sánchez-Bayo a Wyckhuys vycházela ze 73 nejlepších vědeckých studií, které se věnují úbytku hmyzu. Většina z těchto studií odráží stav v západní Evropě a ve Spojených státech, pár dalších se zabývalo stavem v Austrálii, Číně, Brazílii či Jihoafrické republice. Zbytkem světa se dosud zabývalo jen několik málo analýz.

Na naší planetě podle vědců začalo šesté masové vymírání druhů. Vědci na něj upozornili již u větších zvířat, která se snáze zkoumají. Zástupci hmyzu jsou nejrůznorodějšími a nejpočetnějšími živočichy a váží 17krát více než lidstvo. Hmyz je nezbytný pro fungování všech ekosystémů - slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.

Intenzifikace zemědělství

"Pokud nezměníme způsob, jakým produkujeme potraviny, veškerý hmyz za několik desítek let vyhyne," napsala dvojice vědců. "Dopad na ekosystémy planety bude přinejmenším katastrofický," dodávají.

Pozorovaný každoroční úbytek 2,5 procenta objemu hmyzu za posledních 25 až 30 let považuje Sánchez-Bayo za šokující. "Je to velmi rychlé. Za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný," prognózuje.

Největší dopad bude mít jeho ubývání na ptáky, plazy, obojživelníky a ryby, kteří se jím živí. "Jestliže tento zdroj potravy zmizí, všechna tato zvířata pojdou hlady," tvrdí Sánchez-Bayo.

"Hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství," pokračuje Sánchez-Bayo. "To znamená kácení stromů a keřů, které obvykle obklopují pole, a tak vznikají rovné, holé lány, které člověk ošetřuje syntetickými hnojivy a pesticidy," vysvětluje. Hmyzu podle něj začalo ubývat na počátku minulého století, proces se urychlil v 50. a 60. letech a za poslední dvě desetiletí dosáhl "alarmujících rozměrů".

Nebývalý úbytek hmyzí říše během posledních 20 let vědec přičítá používání nové třídy insekticidů, mezi něž patří fipronil a neonikotinoidy, které působí na centrální nervový systém hmyzu.

Globální oteplování

Svět musí změnit způsob, jaký produkuje potraviny, tvrdí Sánchez-Bayo. Půda obhospodařovaná metodami přírodního zemědělství podle něj obsahuje více hmyzu a příležitostné používání pesticidů v minulosti nevedlo k tak radikálnímu úbytku hmyzu jako nová třída pesticidů za posledních 20 let. "Ekosystémy zabijí intenzivní průmyslové zemědělství," konstatoval Sánchez-Bayo.

V tropech, kde se tento typ obhospodařování půdy často nevyskytuje, se za hlavní faktor úbytku hmyzu pokládá zvyšování teploty vlivem globálního oteplování. Živočišné druhy se v tomto podnebném pásmu adaptovaly stabilním podmínkám a nedokážou se příliš přizpůsobit změnám podmínek, jak dokládá příklad Portorika. Na tomto karibském ostrově za posledních 35 let zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.

Úbytek hmyzu dokládá Sánchez-Bayo pozorováním, které mohl obdobně zaznamenat i každý pozorný pamětník. Nedávno se vydal s rodinou na dovolenou, během níž projeli autem 700 kilometrů australským venkovem. Ani jednou přitom nemusel čistit přední sklo. "Před lety bych to musel dělat neustále," uzavírá.

Foto: ČTK/Kubeš Slavomír

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Vědci objevili další kostru neandertálce v "hrobu s květinami"

Vědci objevili další zachovalou kostru neandertálce na nalezišti Šánidar na severu Iráku. Lokalita proslula v 50. a 60. letech...

Šéfka Akademie věd Eva Zažímalová je teprve druhou ženou v čele instituce

Šéfka Akademie věd je teprve druhou ženou v čele instituce

Odbornice na biologii rostlin Eva Zažímalová, která 18. února oslaví 65. narozeniny, je od března 2017 předsedkyní Akademie věd...

Ilustrační foto.

Dinosauři mohli být teplokrevní, domnívají se vědci

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem...

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami.

K ISS odstartovala nákladní loď Cygnus se zásobami

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odstartovala v sobotu po několika odkladech nákladní loď Cygnus. Plavidlo společnosti...

Lebka neandrtálce.

Vědci našli důkazy o existence pravěkého druhu člověka

Vědci objevili důkazy svědčící o existenci dosud neznámého druhu pravěkého člověka, který žil v Africe před zhruba půl milionem...

Ilustrační foto.

Nádor tlustého střeva: nová metoda ho dokáže poznat z krve pacienta

Patentovanou metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli brněnští vědci. Pro...

Ilustrační foto.

Čeští vědci vyvinuli slepici odolnou vůči nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru...

Ilustrační foto.

Vědci ve Zlíně vyvíjejí ekologicky šetrné plastové misky

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvíjejí plastové potravinové misky vyráběné z ekologicky...

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda.

K výzkumu Slunce odlétá evropská sonda, kterou vyvíjeli i Češi

Na několikaletý výzkum Slunce se vydává sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejímž vývoji a výrobě se...

Ilustrační foto.

Vědci z Brna chtějí využít larvy k přeměně mláta na krmnou moučku

Brněnští vědci využívají larvy hmyzu k tomu, aby odpadní mláto z výroby vína nebo piva proměnili na krmnou směs pro zvířata...

Ilustrační foto.

Kráter po meteoritu, jenž vyhubil dinosaury, obydlely sinice

Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký...

Perspektivy zatmění Měsíce.

Astronomické foto dne v NASA: snímek Měsíce, na němž se podíleli i Češi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ve středu jako astronomickou fotografii dne zveřejnil Měsíc zobrazený ze sedmi míst...

Části studny uložené v konzervačním roztoku na Fakultě restaurování v Litomyšli.

Dřevěná studna nalezená u Pardubic je nejstarší na světě

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je...

Ilustrační foto.

Počasí ve světě se změní. Jakým způsobem se to projeví v Evropě?

Změny klimatu do roku 2050 nejvíce ovlivní thajský Bangkok, vietnamské Ho Či Minovo Město či nizozemskou metropoli Amsterodam....

Ilustrační foto.

Britští vědci hledají dobrovolníky. Chtějí uskutečnit výzkum o slimácích

Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z...

Pohled na sopku Vesuv z italských Pompejí.

Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže...

Ilustrační foto.

Vědci zjistili, proč ze stresu šedivějí vlasy

Legenda praví, že Marii Antoinettě zbělaly vlasy přes noc, než byla popravena gilotinou za francouzské revoluce v roce 1793....

Požáry v Austrálii.

Požáry v Austrálii ohrožují vzácné živočichy

Vzácní živočichové v Austrálii, kteří se vyskytují jen na specifických místech, bojují o přežití kvůli rozsáhlým požárům. Ty...

Ilustrační fotografie.

Čeští vědci poznají skutečný věk člověka podle obsahu střev

Skutečné stáří člověka ovlivňuje zásadně stav jeho střev. Během života se v nich podíl přátelských bakterií, které ovlivňují naše...

Ptakopysk podivný.

Ptakopysk je v Austrálii téměř ohroženým druhem, ničí ho sucho

Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi