Hadi slyší i bez ušních boltců a bubínku. Vibrující čelistí

27.12. 12:59 | Autor: - von -

Krajta královská vnímá zvukové vlny, které jí rozechvívají spodní čelist.

Hadi nemají ani ušní boltce, ani bubínek, přesto dovedou vnímat zvuky. Dlouho se zdálo, že registrují pouze vibrace šířené zemí, nový výzkum však zasadil tvrzení o "hluchých" hadech další ránu. Slyší i zvuk šířený vzduchem.

Kobra tančící podle toho, jak fakír píská, ve skutečnosti nereaguje na zvuk, ale na pohyb píšťaly. Tento starý trik tedy za důkaz hadího sluchu považovat nelze. Výzkum zoologů z univerzity v dánském Aarhusu, zveřejněný v časopise Journal of Experimental Biology, je mnohem přesvědčivější.

Už delší dobu je známo, že hadi dovedou vnímat otřesy šířící se půdou. Registrují je prostřednictvím dolní čelisti, na níž se vibrace přenášejí a dále se přes třmínek dostávají do vnitřního ucha, kde je vnímají sluchové buňky a signál předávají do mozku. Proto hadi tisknou spodní čelist k podkladu. Vibrace jim pomáhají odhalit blížící se kořist i potenciálního útočníka. Dosud však chyběly důkazy o tom, že by hadi podobným způsobem dokázali vnímat i vibrace šířené vzduchem.

Dánští vědci umístili reproduktor do terária krajty královské. Pouštěli jí zvuky tak slabé, že vibrace, které se od nich šířily dnem terária, nemohla zaznamenat. Na hlavu jí umístili elektrody sledující aktivitu sluchových buněk ve vnitřním uchu.

Krajta sice na zvuk nijak viditelně nereagovala, ale sluchové buňky vyslaly do mozku zřetelný signál. Je tedy zjevné, že had zvuk zaregistroval. Nejsilnější reakci vědci naměřili při přehrání hlubokých tónů s frekvencí mezi 80 a 160 Hz (pro srovnání: člověk slyší v rozsahu od 20 Hz do 20 kHz).

Vnitřní ucho krajty je tedy tak citlivé, že dovede vnímat i jemné vibrace čelisti vyvolané zvukovými vlnami. Není však jisté, že stejnou schopnost mají všichni hadi. Jejich sluch se pravděpodobně liší podobně jako jejich citlivost na vibrace šířené zemí.

Autor: - von -