Fosilní vejce vypráví o tom, jak ptakoještěrům narostl hřebínek

21.01. 08:41 | Autor: - von -

Samci a samice ptakoještěrů se od sebe odlišovali. Samci měli mohutné hřebeny, které samicím chyběly.

Samička ptakoještěra rodu Darwinopterus ke své smůle zahynula právě v okamžiku, kdy se chystala snést vejce. Paleontologům tím však prokázala velkou službu. Pomohla jim pochopit, proč někteří ptakoještěři nesou na hlavách mohutné hřebeny.

Darwinopterus obýval území dnešní Číny asi před 160 miliony lety. Patřil k relativně malým druhům, rozpětí křídel měl kolem 80 centimetrů. Poprvé byl objeven v roce 2009, od té doby bylo objeveno několik fosilií. Ta, o které informuje čínsko-britský tým v dnešním vydání časopisu Science, je však unikátní.

Samička ptakoještěra rodu Darwinopterus zahynula při kladení vejce. Vajíčko v pánevní oblasti zkamenělého zvířete nenechává paleontology na pochybách, že se jedná o samičku. Zemřela náhle – možná při sesuvu podmáčeného svahu, možná při sopečné erupci.

Vědci už z předchozích nálezů věděli, že někteří příslušníci tohoto druhu měli na hlavách mohutné hřebeny, jiným scházely. Hřebeny jsou známy i u jiných ptakoještěrů, někdy jsou až pětkrát delší než lebka. Dalo se předpokládat, že jde o znak odlišující samce od samic, přímý důkaz však scházel.

Nový nález samice bez hřebenu teorii o pohlavních rozdílech podporuje. Poprvé bylo totiž možno jednoznačně identifikovat pohlaví jedince. Zdá se, že hřeben samcům sloužil při jejich snaze získat si přízeň opačného pohlaví.

Mohli jím zastrašovat své soky v lásce podobně jako dnes třeba jeleni. Velikost a dost možná také sytost zbarvení hřebene signalizovala samičkám, že sameček je v dobrém zdravotním stavu a nese dobré geny, takže se vyplatí počít právě s ním potomstvo. K podobnému účelu slouží výrazné morfologické znaky samců mnoha dnešních druhů ryb, plazů, ptáků i savců.

Pohlavní rozdíly u rodu Darwinopterus. Samec vpravo, samice vlevo.

Podzemní inkubátor

Detailní pohled na fosilizované vejce o rozměrech 28x20 mm.

Vajíčko paleontologům prozradilo i další informace o životním stylu ptakoještěrů, kteří obývali Zemi spolu s dinosaury před 220 až 65 miliony lety. Zdá se, že vajíčko mělo měkký vnější obal připomínající pergamen a bylo relativně malé. Dnešní ptáci stejné velikosti snášejí vajíčka asi třikrát větší.

To napovídá, že ptakoještěři svá vejce zřejmě nezahřívali vlastním tělem na hnízdech, ale zahrabávali je do země podobně jako dnešní želvy nebo krokodýli. Vajíčka se proto zřejmě vyvíjela bez následné rodičovské péče a mláďata byla zřejmě ihned po vylíhnutí schopná samostatné existence.

Foto: Davide Bonadonna, Mark Witton/University of Portsmouth, Lü Junchang/Geologický ústav - Peking

Autor: - von -