Do boje s horečkou dengue vyrážejí zástupy impotentů

25.04. 16:30 | Autor: - mav -

Horečku dengue přenáší komár aedes aegypti.

Insekticidy, moskytiéry, dlouhé rukávy a repelenty, to vše je na komáry krátké. Stačí jich pár, aby vesele bujela malárie či horečka dengue, nemoci, které ohrožují stamiliony, ba miliardy lidí. V Brazílii teď probíhá odvážný pokus, na první pohled kontroverzní: vypustit do přírody ještě víc komárů.

Naději přináší genetické inženýrství. Do přírody se vydávají armády modifikovaných samců, které mají zdecimovat své nebezpečné příbuzné - respektive zajistit, že se nebudou dál rozmnožovat. Komáři druhu aedes aegypti s označením OX513-A jsou prvním geneticky modifikovaným hmyzem vypuštěným do volné přírody.

Zatímco Američané a ještě více Evropané se na geneticky modifikované organismy koukají s nedůvěrou, ba panickou hrůzou, Brazilci jsou tváří v tvář zákeřné dengue zoufalí. "Vše, co jsme doposud vyzkoušeli, bylo k ničemu. Komáři válku vyhrávají," řekl Global Postu Ivonildo Dourado, radní pro zdraví městečka Jacobina. "Proto sázíme na tento projekt."

Rozmnožit a vypustit modifikované komáry není zvlášť těžké. Do ulic městečka a okolních farem tak dvakrát týdně vyjíždějí bílé pickupy s velikým komářím logem a jejich posádky tu a onde vypouštějí na svobodu statisíce a miliony komářích diverzantů, kteří přeberou velkou část samiček svým přírodním příbuzným. Na rozdíl od insekticidů není potřeba zamořovat rozsáhlé oblasti ani vyhledávat místa s vysokou koncentrací komárů. Zabijáci si sami svůj cíl najdou. "Využíváme ve svůj prospěch přírodní pud komárů," vysvětluje pro deník Guardian Hadyn Parry, šéf oxfordské firmy Oxitec, která komáry modifikuje. Náklady na výrobu a převoz už jsou poměrně malé, do hrnečku se vejdou miliony vajíček.

Na likvidaci jiného hmyzu, například mouchy tse-tse v Zanzibaru přenášející spavou nemoc, se již osvědčila obdobná metoda. Samci byli ozářeni radiací, kvůli které pak plodili neživotaschopné potomky. Jenže na komáry to neúčinkuje - radiace se nevyhnutelně podepíše na zdravotním stavu samců a samice se jednoduše se chcípáky pářit nechtějí. Proto nastupuje genetická modifikace. Oxitec vyprodukoval takové komáry, kteří vlivem upraveného genu chcípají už sami od sebe. Těm "svým" ovšem dává protilátku tetracyklin, takže přežívají celkem v pořádku. A jelikož tetracyklin se v přírodě nevyskytuje, všichni potomci mají smůlu a nedožijí se dospělosti.

Úspěšně už tuto metodu Oxitec testoval třeba na jednom z Kajmanských ostrovů, během 23 týdnů vypustili přes tři miliony sterilních komárů. V testovací oblasti zredukovali populaci komárů o 80 procent. Teď jde o to prozkoumat, co se stane v rozlehlejší oblasti. Před letním mistrovstvím světa v kopané se Brazílie svých komárů zbavit nestihne, ale do olympiády v Riu roku 2016 by další a další generace impotentů mohly odvést hodně práce.

Tedy pokud nenarazí na odpor nepřátel genetických modifikací. "Když se něco pokazí, těžko je z přírody zase stáhnete, ještě obtížněji než rostliny," varuje Helen Wallaceová, ředitelka britské environmentální skupiny GeneWatch a požaduje další a další laboratorní testy a záruky.

V laboratoři dostanou komáři protilátku, jinak vymřou. Oxitec nicméně ujišťuje, že na potřebné množství protilátek opravdu komáří chcípáci nenarazí a do jednoho pojdou. Pro kontrolu mají modifikovaní jedinci také fluorescentní gen, aby je či jejich potomky bylo možné identifikovat. A vesničané si ani nemusejí stěžovat, že teď kolem bude lítat víc bodavého hmyzu. Vypouštějí se pouze samci, a ti jsou vegetariáni.

A pokud metoda zafunguje v případě horečky dengue, mají v Oxiteku na obzoru mocnější cíl - malárii. Tu přenáší víc druhů komárů a ročně zabije přes 600 tisíc lidí.