Před 40 lety se poprvé spojily dvě kosmické lodi

Šestnáctý leden 1969 se do dějin kosmonautiky zapsal jako den, kdy se na oběžné dráze kolem Země vůbec poprvé podařilo spojit dvě kosmické lodi s lidskou posádkou. Protagonisty tohoto historického manévru byla sovětská plavidla Sojuz 4 a Sojuz 5.

Spojení dvou objektů na oběžné dráze je dnes rutinní operací. K Mezinárodní kosmické stanici se pravidelně připojují ruské kosmické lodi i americké raketoplány. Koncem 60. let ale byl takový výkon něčím výjimečným. První spojení lodí s lidskou posádkou v dějinách kosmonautiky se podařilo před čtyřiceti lety, 16. ledna 1969. Podobný pokus přitom o čtvrt roku dříve skončil nezdarem.

Sojuz 3 pilotovaný Georgijem Beregovým se v říjnu 1968 sice k bezpilotnímu Sojuzu 2 přiblížil na několik desítek metrů, spojit se s druhou lodí však kosmonaut přes několik pokusů nedokázal. Ani let "čtyřky" a "pětky" nebyl bez problémů, setkání se podařilo až na druhý pokus. Dva členové posádky Sojuzu 5, Alexej Jelisejev a Jevgenij Chrunov, vystoupili do volného kosmu a přeručkovali do druhé lodi, kde na ně čekal Vladimir Šatalov. Po přibližně čtyřech a půl hodinách spojení se od sebe obě kosmické lodě odpoutaly.

opengl=false;

Dramatické přistání

"Čtyřka", nyní s tříčlennou posádkou, přistála ráno 17. ledna 1969 v kazašské stepi. "Pětka", kterou pilotoval osamělý Boris Volynov, měl ale méně štěstí. Dokonce nechybělo málo k tomu, aby měl sovětský kosmický program další oběť.

Před přistáním se totiž od návratového modulu neoddělila přístrojová sekce. Nakonec se přistávací modul osvobodil, loď se ale již nepodařilo stabilizovat. Vystřelil sice padák, rotující kabina ale neustále smotávala a rozmotávala šňůry. Dopad na zem byl tvrdý, Volynov ho odnesl zlomenou čelistí. Navíc přistál daleko od předpokládaného místa a ve třicetistupňových mrazech se raději sám vypravil za teplem. Skončil v domě překvapeného rolníka.

Úspěšná operace Sojuzů 4 a 5 nebyla samoúčelnou ukázkou schopností sovětské kosmonautiky, ale spíše pozůstatkem ambiciózního programu přistání na Měsíci. Právě spojení lodí na oběžné dráze mělo být jedním z nejdůležitějších manévrů při cestě na zemskou družici. Tyto závody s Američany ale Sověti nakonec prohráli. Apollo 11 přistálo na Měsíci 21. července 1969.

Atentát na Brežněva

Necelý týden po přistání se kosmonauti stali nechtěnými aktéry nepodařeného atentátu na sovětského vůdce Leonida Brežněva. Na kolonu s nejvyššími politickými činiteli a vesmírnými hrdiny, která 22. ledna 1969 vjížděla do jedné z bran Kremlu, totiž začal střílet dvacetiletý podporučík Viktor Iljin. Chtěl zastřelit Brežněva, místo toho ale smrtelně zranil řidiče vozu, ve kterém seděli kosmonauti.

Důvodem útoku údajně byla okupace Československa. Podle publicisty Karla Pacnera sověti nechtěli riskovat, že důvod atentátu vejde při soudním procesu ve známost, proto Iljina místo do vězení poslali na mnoho let do psychiatrické léčebny.

Foto: profimedia.cz, Wikimedia Commons

Čtěte dále

další zprávy