Vyhynutí organismů je tisíckrát rychlejší. Kdo je v ohrožení?

Sudan, poslední severní bílý nosorožec, zemřel v březnu tohoto roku.

Nedávná smrt severního bílého nosorožce, posledního samce svého druhu, je jen jedním z mnoha úkazů postupného vymírání živých organismů na naší planetě. Kvůli lidské činnosti aktuálně čelí zániku až tisíckrát vyššímu než za "normálních okolností" stovky druhů zvířat a rostlin. Uvedli to doktoři David Redding a Elizabeth Boakesová z University College London ve svém článku pro internetový vědecký časopis The Conversation. Informoval o tom britský server Daily Mail.

V březnu zemřel v Keni Sudan, poslední žijící samec severního bílého nosorožce. Jeho druh tak pravděpodobně definitivně vymřel. Vědci sice ještě mají v rukávu různé nápady, jak tuto pýchu savany reprodukovat, ale není jisté, zdali se jim to povede.

A podle vědců z univerzity v Londýně to je jen začátek. Stejný osud podle nich potkává další, méně známé druhy zvířat a rostlin jako například různé žáby, brouky nebo houby.

Zánik je sice přirozeným a nevyhnutelným procesem přírody, někteří ho chápou jako "hnací motor evoluce", nicméně podle vědců je zde rozdíl v tom, že vyhynutí organismů neprobíhá náhodně, což se může později pro lidstvo ukázat jako velký problém. Přírodní ekosystém totiž může ztratit svou biologickou diverzitu.

Lesy a mokřady zabraňují pronikání znečišťujících látek do našich vodních zdrojů, mangrovy poskytují pobřežní ochranu a snižují počet bouřek. Zeleň v městských oblastech pak má mnoho pozitivních zdravotních účinků na obyvatele. Tahle biologická rozmanitost může být v ohrožení, pokud bude pokračovat její narušování.

Ohrožení ekosystému

Studie ohrožených druhů naznačuje, že vědci dokážou na základě jejich charakteristik předpovědět, který druh pravděpodobně vymře. Více ohrožena jsou velká zvířata oproti těm menším. Podobně jsou na tom i druhy, které patří na vrchol potravinového řetězce. U rostlin to jsou zase druhy, které žijí na jiných rostlinách (nikoliv jako paraziti).

To znamená velký problém, protože vyhynutí neprobíhá náhodně napříč celým ekosystémem, ale týká se podobných druhů, které plní v přírodě podobné funkce. Daily Mail nabízí příklad na lidstvu. "Představte si, že určitá nemoc zabije pouze všechny lékaře. Bylo by to mnohem více devastující, než kdyby stejný počet lidí zemřel náhodně." Ztráta konkrétních skupin organismů může zkrátka silně ohrozit celý ekosystém.

Záznamy fosilií podle vědců ukazují, že současný poměr vyhynutí organismů je až o tisíckrát vyšší než za normálních, přirozených okolností. Na vině jsou faktory jako lov zvěře, změny klimatu nebo příchod nových invazivních druhů a nemocí.

Ilustrační foto.

Nejvíc trpí obojživelníci

Na změny životního prostředí jsou silně náchylní především obojživelníci. U nich je míra zániku až o 45tisíckrát rychlejší než normálně. Zánik většiny druhů lidstvo ani nezpozoruje, takže to není nikde zaevidováno.

Závěrem se článek ptá: Opravdu ale záleží na tom, jestli náš svět opustí pár druhů žab? Přeci jen skutečná hodnota žáby a její dopad na přírodu je spíše otázkou názoru.

Celkově bychom ale problematiku čím dál výraznějšího zániku organismů neměli podceňovat a společný konsensus v této věci by měl znít jasně: je třeba podniknout určité kroky k tomu, abychom to mohli kontrolovat.

Foto: ČTK/AP/Uncredited, pixabay.com/Couleur

Autor: -aka-



Čtěte dále

Družice Magion 1.

Noc vědců: lidé navštíví výzkumná centra, univerzity i nemocnice

Letošní Noc vědců se uskuteční 5. října na více než třech desítkách míst v České republice. Lidé budou moci navštívit otevřené...

Hmyzí robot, kterého vědci sestrojili.

VIDEO: Český vědec sestrojil hmyzího robota, mává křídly

Český vědec Matěj Karásek působící na Technické univerzitě v nizozemském Delftu je hlavním konstruktérem létajícího robota, který...

Ilustrační foto.

Prvním turistou u Měsíce bude japonský miliardář s umělci

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Jusaku Maezawa. Cesta s prvním...

Ilustrační foto.

Houby budou až do listopadu, díky vedru se objeví i nové druhy

Vzhledem k oteplování klimatu se v českých lesích mění i spektrum hub. Lidé mohou nacházet teplomilnější druhy, které se zde...

Antibiotika nezabírají. Čeští vědci to chtějí změnit.

Antibiotika nezabírají. Čeští vědci to chtějí změnit

Rezistentní bakterie zabíjejí stále více lidí, neléčitelných infekcí přibývá. Dříve zázračná antibiotika ztrácejí na síle. Naději...

Ilustrační foto.

Šedobílému delfínu hrozí do několika let vyhynutí

Šedobílý delfín maui, který měří nanejvýš 1,7 metru, byl pojmenován podle polynéského poloboha. Vzhledem k tomu, jak je těchto...

Satelit ICESat-2.

NASA vypustila satelit, který bude měřit vrstvy ledu na Zemi

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii v sobotu vypustili satelit ICESat-2, jehož úkolem bude měřit vrstvy ledu na Zemi....

Ilustrační foto.

Sonda Zond 5 před padesáti lety obletěla Měsíc

Před padesáti lety, 15. září 1968 v 00.42 moskevského času, byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna sovětská automatická...

Ilustrační foto.

Gigabajty dat pro analýzu. Vědcům pomohou crashtesty

Lépe analyzovat průběh a příčiny dopravních nehod mají vědcům pomoci crashtesty, testovací nehody vozů sledované kamerami

Podoba královny Judity Durynské, manželky krále Vladislava II.

Odborníci vytvořili vizualizaci tváře české královny Judity

Odborníci vytvořili vizualizaci tváře české královny Judity Durynské, druhé manželky Přemyslovce Vladislava II., která žila ve...

Ilustrační foto.

SpaceX vybral prvního turistu pro let kolem Měsíce

Soukromá americká vesmírná společnost SpaceX podnikatele Elona Muska uzavřela kontrakt s prvním turistou, který se vydá na...

Ilustrační foto.

Antropologové budou zkoumat ostatky habánů z Přibic

Antropologové z brněnské Masarykovy univerzity dokončili průzkum první čtvrtiny rozsáhlého pohřebiště takzvaných habánů či...

Ilustrační foto.

Vědci vylepšili metodu zkoumání živých rostlin mikroskopem

Olomoučtí vědci zdokonalili metodu, díky které mohou zkoumat pod mikroskopem rostliny a zároveň je uchovat živé. Až několik dní...

Mona Lisa.

Tajemný úsměv Mony Lisy? Nemoc štítné žlázy, tvrdí vědci

Pravděpodobně nejslavnější vyobrazená žena, která už pět století okouzluje svým úsměvem, byla nemocná.

Hradečtí archeologové objevili u historického schodiště Bono publico část pravěkého valu z doby bronzové, který sloužil jako opevnění a v něm zlomky keramiky i pazourkové nástroje.

Nálezy na Hradecku změnily pohled na pravěký vývoj Čech

Nálezy u Hvozdnic na Hradecku významným způsobem změnily pohled na pravěký vývoj na území Čech. Informoval o tom vedoucí...

Ruský Sojuz MS-02 (ilustrační foto).

Viníky incidentu na ISS jsou Američané, tvrdí Roskosmos

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na Mezinárodní vesmírné stanici,...

Snímek pořízený ve výukovém centru Bioskop.

Bioskop umožňuje poznat přírodní vědy atraktivní formou

Ve výuce přírodních věd na některých základních a středních školách je stále málo prostoru pro experimenty, praktické vyzkoušení...

Raketa Sojuz.

Rusko nezná viníka poškození pláště Sojuzu, podezírá posádku

Viníka drobné trhliny, která se na konci srpna objevila v plášti kosmické lodi Sojuz MS-09 připojené k Mezinárodní vesmírné...

Ilustrační foto.

Je vesmír dílem jakéhosi velkého architekta?

Můžeme vidět v hloubi vesmíru boží tvář? Někteří vědci již neváhají položit si tuto otázku, přesvědčivé odpovědi ale nenalézají....

Velký hadronový urychlovač částic, CERN.

Největší urychlovač částic již pracuje deset let

S délkou 27 kilometrů a několika detektory o velikosti činžovního domu představuje Velký hadronový urychlovač skutečného obra....

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi