Světu dochází písek. Nepomohou ani všechny pouště světa

Ilustrační foto.

Mrakodrap Burdž Chalífa se leskne v záři dubajského pouštního slunce. Od okamžiku, kdy byla tato 828 metrů vysoká věž před osmi lety otevřena, je nejvyšší budovou na planetě. To ale není jediné nej, kterým se může pyšnit. Na stavbu mrakodrapu se totiž použilo ohromujících 330 tisíc krychlových metrů betonu, který se vyrábí především z písku. Nedaleko věže Burdž Chalífa přitom už do nebe své krky vystrkují další stavební jeřáby, které budou stavět nové rekordní věže. Málokdo ale tuší, že písku, který je prakticky ve všem, co moderní společnost staví, začíná být pomalu nedostatek. Nepomohou ani všechny pouště světa, napsala agentura DPA.

Nestaví se jen ve Spojených arabských emirátech, ale na celém světě. Poptávka po písku a jemném štěrku vzrostla tak dramaticky, že odborníci začínají bít na poplach. Písek by se mohl stát nedostatkovým zbožím.

Jako varování slouží případ z Jamajky, kde v roce 2008 přes noc prakticky zmizela čtyřsetmetrová písečná pláž Coral Spring. Pachatelé odvezli z pobřeží 500 nákladních vozů bílého písku, aniž by to kdokoli postřehl. Policie nikoho nechytila a vyšetřování skončilo bez výsledků. Média tehdy spekulovala, že písek putoval na nějakou jinou pláž nebo byl použit ve stavebním průmyslu. Bezpochyby však byla "velká písečná loupež" lukrativní - písek totiž začíná být ceněný stejně jako zlato.

"Písek je základem naší moderní společnosti," říká Aurora Torresová z Německého střediska pro integrativní výzkum biodiverzity (iDiv). Výsledky jejího bádání, v němž se zabývala důsledky těžby písku na ekosystémy, byly zveřejněny v loňském roce v prestižním časopise Science. Torresová je přesvědčena, že většina lidí si neuvědomuje, jaká tragédie kvůli nedostatku písku hrozí. "Obyčejní lidé si tento problém vůbec neuvědomují. V uplynulých letech ale upoutal pozornost mezinárodních organizací," říká výzkumnice.

Život lidí je podle Torresové doslova postaven na písku, který se hned po vodě stal surovinou, které se spotřebuje nejvíce. Písek totiž není jen v budovách, ale prakticky ve všem: od skla a asfaltu přes kosmetiku, zubní pasty, mikročipy a displeje chytrých telefonů až po automobily a letadla. Oxid křemičitý, který se z písku získává, se používá i ve vinařství a mnoha dalších odvětvích potravinářského průmyslu.

"Písek je megahvězdou našeho průmyslového a elektronického věku," píše se v článku prestižní technické univerzity ETH v Curychu. Jeho světová spotřeba podle něj ale zdaleka přesahuje množství, které zvětráváním stíhá vznikat.

Spotřeba neúměrně roste

"Množství písku, který se spotřebuje, se za posledních 20 let ztrojnásobilo," říká Pascal Peduzzi z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Peduzzi už dlouho varuje před důsledky nadměrné spotřeby písku a v roce 2014 sepsal zprávu OSN s názvem "Písek, surovina, které je méně, než se zdá". "Současnou spotřebu odhadujeme na 50 miliard tun ročně - to je 18 kilogramů denně na každého obyvatele Země," říká Peduzzi.

Ne každá stavba sice spolkne tolik písku jako rekordní mrakodrapy ve Spojených arabských emirátech, ale i na běžný rodinný domek je ho potřeba zhruba 200 tun. "Jen s roční spotřebou stavebního průmyslu by se dala navršit 27 metrů vysoká a 27 metrů široká zeď okolo rovníku," vysvětluje Peduzzi.

Někdo by mohl namítnout, že na pouštích celého světa leží žádané suroviny více než dost. Problémem je ovšem to, že pouštní písek je pro výrobu betonu nevhodný. Zrnka jsou větrem natolik ohlazená a obroušená, že se nemohou zachytávat a nedrží pohromadě. Proto je arabským šejkům při zadávání obřích stavebních zakázek v Dubaji a v Abú Zabí písek z okolních pouští k ničemu. Například na stavbu věže Burdž Chalífa se muselo obrovské množství písku dovézt z daleké Austrálie.

Sypká surovina se těží pomocí plovoucích bagrů, které z mořského dna, ale i z jezer a řek písek postupně ukousávají. Následky pro citlivé ekosystémy jsou často fatální. Koryta řek se prohlubují, pobřeží eroduje, oceánská fauna mizí, stejně jako celé ostrovy. Přírodní mechanismy chránící pevninu před bouřemi a vlnami tsunami tak přestávají fungovat.

Ztráta území

Například Indonésie přichází bezohlednou těžbou písku dokonce o své území. V uplynulých letech totiž zcela zmizely dvě desítky indonéských ostrovů. Problém se ale týká i Evropy. Například pláže na Kanárských ostrovech v současnosti přežívají jen díky dovozu písku ze Západní Sahary.

Zdaleka největším vývozcem stále vzácnější suroviny jsou podle statistik Spojené státy, největším dovozcem Singapur, který je známý nablýskanými nákupními středisky a obrovskými stavbami. Mnoho zemí v jihovýchodní Asii už vývoz písku zakázalo. Se surovinou se ale přesto dál obchoduje, ovšem nezákonně. "Takzvané písečné mafii se daří hlavně v Indii," vysvětluje Torresová. "Je tam považována za jednu ze skupin organizovaného zločinu, které nejčastěji sahají k násilí a které lze nejhůře infiltrovat," dodává.

Odborníci v současnosti pracují na vývoji alternativ. Recyklace stavebních hmot a výzkum toho, jak by bylo přece jen možné využít ve stavebnictví pouštní písek, jsou podle mnohých na dobré cestě. Problém hrozícího nedostatku sypké suroviny je ale komplexní, mnohovrstevnatý a relativně nový. "Písek je zcela zvláštní materiál, kterého vždy bylo víc než dost a byl mimořádně levný," říká Torresová. To se podle ní ale už změnilo. "Nikdo zatím nenašel řešení, které by uspokojilo obrovský hlad po písku," upozorňuje výzkumnice.

Foto: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Autismus je extrémní verzí mužského mozku, tvrdí vědci

Muži a ženy opravdu přemýšlejí jinak. Vědci z univerzity v Cambridgi analyzovali osobnosti u více než půl milionu lidí a došli k...

Labuť malá.

Labutě malé po 17 letech zavítaly na střední Moravu

Po 17 letech byly na střední Moravě opět spatřeny labutě malé, které do místních zeměpisných šířek při svém tahu ze severních...

Ilustrační foto.

Jak lépe bránit masivním úhynům ryb v rybnících? dumají vědci

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně letos začali pracovat na projektu, jehož cílem je umět lépe předpovídat úbytek kyslíku v...

Archeologické vykopávky poblíž Káhiry.

Archeologové objevili sedm hrobek s mumiemi zvířat

Archeologové v Egyptě objevili sedm hrobek, které obsahovaly desítky mumií koček spolu s dřevěnými sochami zobrazujícími další...

První digitální hlasatel zpráv.

Digitální hlasatel zpráv: věrná kopie skutečných moderátorů

Čínská státní tisková agentura Nová Čína tento týden představila nejnovější členy své redakce: digitální hlasatele, kteří...

Ilustrační foto.

V jeskyni na Borneu byly nalezeny prehistorické malby

V odlehlé jeskyni v Indonésii byla nalezena zatím nejstarší vyobrazení podoby zvířete. Rudá silueta tvora podobného býku je stará...

Ilustrační foto.

Francouzští archeologové našli řadu předmětů starých až 14 tisíc let

Více než 200 tisíc předmětů, z nichž některé jsou staré až 14 tisíc let, našli archeologové při průzkumu před stavbou kancelářské...

Hvězdy na dosah, aneb Kyrgyzky stavějí první družici.

Hvězdy na dosah aneb Kyrgyzky stavějí první družici

Hvězdy už nejsou nedosažitelné, přinejmenším pro děvčata a mladé ženy v Kyrgyzstánu, které si daly za cíl do roku 2020 postavit a...

Pavla Čermáková.

Mozek chudých dětí pracuje ve stáří hůře

Děti, které vyrůstají v nuzných podmínkách, mají v seniorském věku horší paměť. Výsledky výzkumu Národního ústavu duševního...

Severní bílý nosorožci, ilustrační fotografie.

Vědci vyvinuli embryo nosorožce, který je na pokraji vyhynutí

Severní bílí nosorožci, kteří jsou na pokraji vyhynutí, mají opět o něco větší šanci na přežití. Podle nové genetické studie jsou...

Planetárium.

Od otevření centra chytré zábavy až k 1,4 milionu návštěvníků

Tento rok je to již 10 let, co byla v Plzni dokončena první část rekonstrukce jedné haly bývalých Škodových závodů a vzniklo...

Model futuristického záchodu.

Bill Gates představil futuristický záchod. Nepotřebuje vodu ani kanalizaci

Americký miliardář a spoluzakladatel softwarového gigantu Microsoft Bill Gates v Pekingu představil futuristický záchod, který...

Ilustrační foto.

Nanodružice VZLUSAT-1 je 500 dní na oběžné dráze

Nanodružice VZLUSAT-1, která byla vyvinuta ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) ve spolupráci s českými společnostmi a...

Ilustrační foto.

Dobrá zpráva: Ozonová vrstva se zotavuje, vyhráno ale není

Ozonová vrstva se zotavuje z vlivu nebezpečných látek, které zejména od konce 70. let minulého století způsobovaly její úbytek.

Voda v oceánech vstřebává až devadesát procent tepla způsobeného emisemi.

Oceány přijaly víc tepla, než se dosud předpokládalo

Oceány za poslední čtvrtstoletí absorbovaly o šedesát procent tepla více, než vědci dosud předpokládali. Tvrdí to nová americká...

Oldřich Pelčák, bývalý vojenský pilot a cvičený kosmonaut.

Pardubický zámek hostí veletrh literatury, tématem je vesmír

Veletrh odborné literatury na pardubickém zámku se příští pátek bude věnovat také vesmíru. Pořadatelé pozvali Oldřicha Pelčáka,...

Ilustrační foto.

Nový speciální postřik zdvojnásobuje životnost ovoce a zeleniny

Třetina celosvětových potravin produkována k lidské konzumaci je každoročně vyhozena. Přitom jeden z devíti lidí na planetě chodí...

Povrch Marsu.

NASA s Opportunity na Marsu kontakt nenavázala, snaží se dál

Spojení s robotickým vozítkem Opportunity americké vesmírné agentury NASA, přerušené od desátého června kvůli celoplanetární...

Ilustrační foto.

Horká čokoláda: historie nápoje sahá dál, než vědci předpokládali

Historie horké čokolády sahá pravděpodobně mnohem dál, než archeologové předpokládali. Naši předci si lahodný nápoj údajně...

Ilustrační foto.

Už se ví, co zapříčinilo nouzové přistání lodi Sojuz MS-10

Selhání nosné rakety Sojuz-FG, kvůli níž musela před třemi týdny nouzově přistát pilotovaná loď Sojuz MS-10 s dvoučlennou...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi