Peníze na výzkum chorob: tomu dáme, tomu nic

07.02. 08:00 | Autor:

Tři čtvrtiny peněz určených na výzkum nemocí postihujících převážně obyvatele chudých zemí jdou na tři hlavní strašáky: HIV/AIDS, malárii a tuberkulózu. Na další neméně významné choroby se financí zoufale nedostává.

Australští vědci zveřejnili v časopise PLoS Medicine první komplexní přehled celosvětových výdajů na výzkum a vývoj prostředků proti nemocem typickým pro třetí svět. Aby mohli jednotlivé choroby mezi sebou porovnat, pracovali s kritériem zvaným DALY (disability-adjusted life years). Vypovídá o celkovém množství let ztracených předčasnou smrtí nebo prožitých v utrpení způsobeném chorobou.

V roce 2007 svět na výzkum těchto nemocí uvolnil 2,56 miliardy dolarů (56 miliard korun). HIV, malárie a tuberkulóza si společně v chudší části světa vyžádaly 125 milionů DALY a boj proti nim spotřeboval tři čtvrtiny z celkového balíku peněz (HIV 42 %, malárie 18 %, tuberkulóza 16 %). Pro srovnání: různé typy zápalu plic a průjmových onemocnění si dohromady vyžádaly 165 milionů DALY, přesto na ně šlo pouze 6 % finančních prostředků. Výzkum horečky dengue stál dvakrát více než boj s parazitickými hlísticemi, přestože její nebezpečnost měřená v DALY je dvacetkrát menší.

Drahý výzkum se nevyplatí

Bude lék potřeba i v bohatých zemích? Pak má větší šanci. Podobných příkladů nerovnoměrné distribuce finančních prostředků autoři objevili celou řadu. Potíž je v tom, že některé choroby ohrožují i bohatší země a snaha o nalezení účinné léčby nebo prevence je v jejich případě mnohem větší. Výzkum je dnes extrémně drahý - vývoj vakcíny proti malárii by přišel až na sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Pokud nemoc postihuje výlučně chudé země, peníze vložené do vývoje nového léku by se nevrátily, protože drahé medikamenty by neměl kdo kupovat.

Vývoj léků je přitom spojen se značným rizikem. Kdykoli během klinických testů se může ukázat, že nový přípravek není dostatečně účinný nebo má nežádoucí účinky.

Navíc se pohybujeme v začarovaném kruhu: Čím více se toho o nějaké nemoci ví, tím větší je šance, že se v dohledné době najde nový lék nebo vakcína, takže firmy a instituce jsou motivovány k dalšímu výzkumu. Některé nemoci se tak ocitají na okraji zájmu navzdory problémům, které působí.

Financován je především vývoj léků a vakcín na úkor diagnostických nástrojů nebo efektivnějších způsobů distribuce léčiv. Ty by přitom v chudých zemích mohly výrazně pomoci i při relativně nízkých nákladech.

Dominance Spojených států

Z veřejných zdrojů přichází 69 % všech peněz, přičemž 70 % z této částky poskytují Spojené státy a 22 % Evropská komise nebo jednotlivé evropské země, především Velká Británie, Nizozemsko, Irsko a Švédsko. Dalších 21 % prostředků zajišťují dobročinné nadace a filantropové, mezi nimiž zcela dominuje Nadace Billa a Melindy Gatesových s 85% podílem. Pouze desetina financí přichází od soukromých firem.